Bioenergie drasticky zvyšuje nájemné ze zemědělské půdy.

Doposud se v německých zemích byl maximální nájem z půdy okolo 500 eur (12.250 korun), v důsledku poptávky po zemědělské půdě, nájmy neustále rostou. Způsobilo to rozhodnutí vlády postupně zrušit všechny jaderné elektrárny. Výroba bioplynu se stává zlatou horečkou.

Nyní jsou pachty už na dvojnásobku tj. 1000 eur (24.500 korun) za hektar, a stále stoupají. Nové nájemní smlouvy jsou uzavírány na 1000 až 1500 eur (24.500 až 36.700 korun) za hektar.

To, co se v Německu děje na trhu půdou, přivádí skutečné zemědělce, zabývající se tradiční rostlinnou a živočišnou výrobou, k zoufalství. Některým končí pět let staré nájemní smlouvy. Nejsou už nyní schopni platit dvojnásobné nájmy, natož tronásobné nebo dokonce pětinásobné.

Staří sedláci, kteří na pronajatých pozemcích hospodařili 20 a více let, nebudou moci platit takto vysoké nájmy, takže jsou odsouzeni k živoření na malých plochách nebo k ukončení hospodaření. "Těm nenažrancům je jedno, kolik sedláků a jejich rodin zničí. To není legrace."

Přežije Temelín?

Havárie japonských jaderných elektráren zřejmě vyburcují odpůrce jaderné energetiky k vykopání válečné sekery a k obnovení útoků proti evropským jaderným elektrárnám. V první řadě proti JE Temelín, o jejíž bezpečnosti si mimo českých postkomunistických pragmatiků málokdo dělá iluze. Do hledáčku odpůrců atomu se dostává většina jaderných elektráren, ale Temelín je svým výkonem a zásluhou neslavné historie jedním z prvních cílů útoku.

Evropské unii nejvíc důvěřují Slováci.

Podle průzkumu Eurobarometru občané Slovenska nejvíc ze všech zemí EU důvěřují evropským institucím. Věří jim víc než slovenské vládě.

Evropskému parlamentu důvěřuje 76 procent Slováků, Evropské komisi důvěřuje 66 procent Slováků. Jako celku Evropské unii důvěřuje 71 procent slovenských občanů. Naproti tomu slovenské vládě důvěřuje jen 36 Slováků a Slovenské národní radě věří 59 procent slovenských občanů

Evropský průměr důvěry k institucím EU je 43 procent. Slováky následují Bulhaři se 65 procenty a Estonci se 64 procenty. Naopak nejméně důvěry EU sklízí tradičně ve Velké Británii, kde jí věří 20 procent občanů, kteří těžko nesou, že Británie už není uznávaná jako koloniální velmoc č.1 a musí brát ohledy na malé státy. Podobné je to i v dalších největších státech, které jsou tahouny EU. V Německu důvěřuje EU 36 procent občanů, ve Francii 39 procent občanů.

Mlékařské družstvo JIH uzavřelo v Bavorsku sedmiletou smlouvu.

Mlékárna Goldsteig Käsereien Bayerwald GmbH v bavorském Chamu uzavřela na odběr mléka sedmiletou smlouvu s českým mlékařským družstvem "Jih". V současné době jihočeské družstvo dodává mlékárně denně 330.000 litrů mléka.

Mimo toho družstvo "Jih" dodává 35 procent denní produkce českobudějovické mlékárně Madeta. Znamená to, že dodávky do Madety se pořád snižují. Podle zástupce družstva Jih Zdeňka Houšky, platí bavorská mlékárna průměrně o 1,63 centů (0,40 Kč) víc než čeští odběratelé. V porovnání konkretně s Madetou platí Goldsteig o 2,45 centů (0,60 Kč) na litr více. /topagrar

Sedlák musí do vězení, když odmítl očkování zvířat.

V českém poslušném postkomunistickém zemědělství je Státní veterinární správa prakticky stoprocentně úspěšná při povinném očkování, v sousedním Rakousku jsou kvůli očkování s chovateli zvířat časté problémy. Způsoby, jakými je tam se sedláky zacházeno, tak trochu připomínají padesátá léta v Československu.

Tyrolskému sedlákovi Albínu Wegschederovi (Foto_Eberharter) od pátku minulého týdne plyne čtrnáctidenní lhůta, ve které musí nastoupit třiapůldenní vězení. Důvodem je, že odmítl očkování koz proti katarální horečce ovcí (nemoc modrých jazyků) a nezaplatil pokutu 770 euro (18.865 Kč), kterou mu vyměřilo okresní hejtmanství v Innsbrucku.

Sedlák se hájil tím, že v dopise, kterým byl k očkování vyzván, nebylo o kozách ani slovo, pouze byla uvedena katarální horečka ovcí. Nejdříve mu byla vyměřena pokuta 350 euro. Když nezaplatil, protože tolik peněz neměl - má tři děti a čtvrté na cestě - byla mu zvýšena pokuta o dalších 350 euro, za 10 krav, které také nenechal očkovat, protože je měl vysoko v horách. Navíc byl vyměřen poplatek 70 euro (1.715 Kč) za správní řízení.

"Zákon je zákon," konstatoval zástupce veterinární správy, "kdyby tvrdohlavý sedlák zaplatil první částku, t.j.350 euro, která byla vyměřena v době platnosti povinného očkování, do vězení by nemusel. Jemu se nejedná o peníze, ale o princip." V jiných spolkových zemích podobné situace vyřešila zemská hejtmanství. Zatím v nejbližších dnech sedlák do vězení nastoupit nemůže, protože věznice mu oznámila, že nemá volné místo.

"Nevidím žádnou možnost, jak do problému zasáhnout," řekl prezident tyrolské agrární komory Hechenberger, "ale jednat se sedlákem jako se zločincem kvůli očkování zvířat, které už není povinné, to je donebevolající." O případ se zajímají také různé humanitární organizace, když se dozvěděly, že sedlákova manželka, která je ve vysokém stupni těhotenství, bude muset veškeré práce na statku dělat sama.

Otevření rakouského trhu práce 1. května nebude tsunami.

Od 1. května 2011 bude rakouský a německý pracovní trh volně přístupný občanům nových členských zemí Evropské unie. Poplašné zprávy, že bude Rakousko zatopeno pracovními silami z nových zemí EU, jako "tsunami", vyvrací rakouské ministerstvo sociálních věcí i pracovní agentury.

V loňském roce v Rakousku oficiálně pracovalo 89.472 lidí z nových členských států EU. Toto množství by se po 1. květnu nemělo zvýšit o více než 10 procent. Celkově v loňském roce v Rakousku pracovalo 451.278 cizinců, z toho jich 409.020 bylo z Evropy. Ze starých členských zemí bylo 101.246 lidí.

Z nových členských zemí do Rakouska přišlo z Maďarska 25.999 pracovníků, z Polska 17.321 pracovníků, ze Slovenska 10.295 pracovníků, ze Slovinska 6.087 pracovníků, z Estonska 71 pracovníků, z Lotyšska 180 a z Litvy 228 lidí. Na zvláštní povolení pracuje v Rakousku 17.238 Rumunů a 3.295 Bulharů. Na občany těchto dvou zemí se v Rakousku ještě 2 roky vztahuje zákaz volného pohybu pracovních sil.

Ze starých členských zemí pracuje v Rakousku 80.098 Němců. Z ostatních starých zemí EU 21.148 lidí. Ze zemí mimo EU je v Rakousku 152.653 pracovníků ze zemí bývalé Jugoslávie a 54.283 Turků. Nejsou započítáni Turci a Jugoslávci, kteří už jsou rakouskými občany. Z ostatních evropských zemí, mimo EU, pracuje v Rakousku 11.366 lidí, ze zbytku Asie 20.869 lidí a z ostatních světadílů 21.389 lidí. (O Češích nikde ani zmínka. Že by tam legálně žádní nepracovali?)

Český zloděj vybíral kasičky v rakouských kostelech.

Dolnorakouské policii se podařilo zadržet zloděje, který v rakouských kostelích vybíral kasičky. Byl jím občan české republiky (44 let). Nyní je ve věznici v Kremsu.

Zloděj byl zadržel při patnácté krádeži v kostele v Jaerlingu. Opět se potvrdilo pořekadlo o utrženém uchu džbánu. Zloděj od roku 2009 dojížděl dvakrát měsíčně do Rakouska a a při návštěvách kostelů vybíral peníze z kasiček. Jeho pravidelné návštěvy kostela v Jauerlingu se staly podezřelé jiným návštěvníkům kostela, a tak upozornili policii. Když policie muže zadržela, přiznal v tomto kostele všech 15 krádeží.

Mimo těchto krádeží byl několika svědky poznán i v jiných kostelech v Dolním i Horním Rakousku. "Účet" policie zatím je několik tisíc eur. Očekává se, že se ozvou i další okradené kostely.

Ministři zemědělství jako cikánský tábor.

Podle očekávání se jednání ministrů zemědělství zemí EU komplikuje. "Každý pes, jiná ves," zní staré české pořekadlo. Každá země má svůj zájem. Maďarský předseda Fazekas aby z toho byl jelen.

Velká Británie by nejraděj zemědělskou politiku zrušila, naopak Francie trvá na zachování dosavadního systému. Hlavní slovo proti návrhu SZP komisaře Ciolose má německá ministryně zemědělství Ilsa Aigner, která trvá na rovných dotačních podmínkách pro všechny zemědělské podniky, bez ohledu na jejich velikost.

Aigner také kritizovala donekonečna opakovanou podporu mladých zemědělců, která odporuje další Ciolosově podpoře malých zemědělských podniků. Malé zemědělské podniky totiž většinou mají starší sedláci, kteří nemají žádné výhody.

Zaměstnanci velkých farem protestují proti stropu přímých plateb.

V listopadu 2010 Evropská komise doporučila přepracování návrhu Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Byla to odpověď na protesty některých států, které se zastávají velkých zemědělských společností. Argumentovaly obavami, že tyto farmy nesplní podmínky 1. pilíře, čímž budou ohroženy mzdy zaměstnanců a pracovní místa v obcích, kde tato družstva jsou.

O zemědělství jedná i Evropský parlament, na jehož půdě prezentují své názory jak komisař EK tak ministři zemědělství jednotlivých zemí. Největší příjemci přímých plateb zkoušejí, kam až budou chtít orgány EU ustoupit. Podle mínění německého svazu zaměstnanců zemědělských podniků (ABL-Arbeitsgemeinschaft bäuerliche Landwirtschaft) už nejde o skutečné potřeby ekologické a sociální, ale politické hašteření.

Ve svém návrhu z listopadu 2010 Evropská komise uvádí horní mez (strop), což by mohlo mít nepříznivý dopad na velké podniky s mnoha zaměstnanci. ABL uvádí: když bude horní hranice stanovena na 150.000 eur (3,675.000 Kč) na farmu za rok, bude to v průměru znamenat snížení přímých plateb na 30 procent. Tím by podnikům zůstaly poloviční částky na mzdy. Takových podniků v EU jsou asi 3 procenta. (F.Novotný, 22.1.2011)

V pondělí začíná jednání ministrů zemědělství EU.

Za předsednictví maďarského ministra zemědělství Sándora Fazekase začne v pondělí jednání ministrů zemědělství Evropské unie. Jako obvykle jedním z hlavních bodů jednání by měla být Společná zemědělská politika po roce 2013.

Jednání se bude týkat otázky druhého pilíře SZP, který má řešit rozvoj venkova. Ministři by měli zaujmout stanovisko, jakým způsobem řešit vysokou nezaměstnanost venkovských oblastí a jak vytvořit venkovské sociální prostředí.

Dalším bodem je podpora diverzetifikace zemědělského venkova, vytvořit pestrý venkov s příhodnými podmínkami pro rozvoj malých zemědělských závodů, s čímž souvisí i rozvoj místních trhů. Venkov by měl mít dynamické a konkurenceschopné malozemědělství, které by lákalo mladé lidi.

Podle agrokomisaře Daciana Cioloşe bude důležité, aby se zemědělství zapojilo do celkové strategie Evropské komise, jejímž klíčovým cílem je udržitelný růst a zaměstnanost. V současném přípravném období 2007 až 2013 je třeba vytvořit podmínky pro investice do takového drobného podnikání, které navazuje na zemědělskou činnost, podmínky pro alternativní zdroje energie, pro infrastrukturu obnovy venkova a pro přípravu národních pravidel.

Nelehké jednání zřejmě bude okolo chovu slepic v malých klecích, kterého se některé státy nechtějí vzdát. Tyto státy se snaží zrušení klecí co nejvíc oddálit. Požadavek EK je, aby od roku 2012 byl chov v malých klecích zakázán. Podle tohoto nařízení nesmí 1 nosnice být chovaná na menší ploše než 750 cm², přičemž má mít bidýlko k přirozenému odpočinku a na podlaze podestýlku.

Pěstování polních plodin - porovnání.

Vývoj pěstování hlavních polních plodin v České republice a v Rakousku (1989 – 2008).

		ČR (tis. ha)
Rok		1989	2006	2008
Obiloviny	Cereals, total	1660	1527	1575
Luštěniny	Pulses for grain, total	69	31	22
Okopaniny	Root crops, total	235	91	81
Olejniny	Oil seeds, total	115	292	463
CELKEM		2079	1941	2141
		Rakousko		tis. ha
Rok		1989	2006	2008
Obiloviny	Cereals, total	1000	777	841
Luštěniny	Pulses for grain, total	2	41	28	(soja)
Okopaniny	Root crops, total	73	61	66
Olejniny	Oil seeds, total	23	129	124
CELKEM		1098	1008	1059
		Index 2006 - 2008 v %		2006=100%
Stát		Česká republika		Rakousko
Obiloviny	Cereals, total	103,1		108,2
Luštěniny	Pulses for grain, total	71,0		68,3
Okopaniny	Root crops, total	89,0		108,2
Olejniny	Oil seeds, total	158,6		96,1
		Index 1989 - 2008 v %			1989=100%
Stát		Česká Republika		Rakousko
Obiloviny	Cereals, total	94,9		84,1
Luštěniny	Pulses for grain, total	31,9		1400,0
Okopaniny	Root crops, total	34,5		90,4
Olejniny	Oil seeds, total	402,6		539,1

Zdroj: ČSÚ

Statistik Austria