Nejedná se o další volební akci ve francouzské obci Vaux en Beujolais - česky Zvonokosy - ale o výstavbu záchodků v blízkosti hlavního náměstí dolnorakouského okresního města Gmünd. Tamní radnice na stavbu toaletního zařízení dostala od dolnorakouské vlády 250 tisíc eur.
"Všechno, co se dělá pro veřejnost, je politika," říkávali kdysi komunističtí funkcionáři. A veřejné toalety jsou asi politika větší, než si připouští zastupitelé mnohých českých měst. Je utrpením vydat se do města, jejichž záchodky po roce 1989 šli do malé privatizace nebo v průběhu doby se jich radní zbavili prodejem. Protože bývaly většinou na atraktivních místech ve středu měst, noví majitelé je zbourali a na jejich místě postavili nějaký obchůdek, bistro či jinou svatyni konzumu. A pokud provozovatelé těchto stánků mají podle smlouvy povinnost toalety provozovat, tak náležitě utají vchod a nasadí takové tržní ceny, že je málokdo navštíví.
Ulevovat si v pasáži či u vchodových dveří, mimo bezdomovců a unavených nočních chodců, málokomu dovolí etika, svědomí, a také strach z policie. Není takové potlačování základních lidských potřeb vlastně také potlačováním lidských práv? Neuplyne týden, aby vláda nevymyslela nějaký nový bič na občany, novou regulaci, nové poplatky, ale ve prospěch občanů nevymýšlí prakticky nic. Co kdyby vláda příspěvky, dotace a grandy, které dává městům, podmínila povinností bezplatně provozovat na každých tisíc obyvatel jedno veřejné toaletní zařízení?
Nejlépe by jistě bylobylo, kdyby se iniciativy ujaly přímo místní politici. Když ve francouzských Zvonokosech veřejný záchodek vyhrál republikánům volby, určitě by ve volbách pomohl i českým stranám ve všech českých Zvonokosech, kde radnice za stamiliony staví aqvaparky a tobogány, ale kvůli několika tisícovkám na zaplacení "hajzbáby" by si starostové nechali vrtat obě kolena.
