Velmi dobrým vývozním artiklem Dolního Saska jsou krávy černostrakatého plemene Holstein. Po tomto plemenu je poptávka v celém světě.
Mimo Evropu, hlavně Pobaltí, jsou východofriské Holstejnky žádány v Maroku a Alžírsku. Tamní producenti mléka berou asi čtvrtinu dolnosaských krav a jalovic. Zbytek je nabízen v aukcích doma i v zahraničí.
Asi 60 procent exportu skotu do Afriky je určeno do Maroka. V roce 2010 Maroko odebralo o 15 procent zvířat víc než v předcházejících létech. Prodej se uskutečňůje za velmi výhodné ceny, hlavně u jalovic.
Cyklon Yasy, který se v noci na čtvrtek přehnal nad severovýchodní Austrálií, sice nebyl tak ničivý, jak se očekávalo, přesto způsobil obrovské hospodářské škody. Tropická bouře ovšem bude mít nepříjemný dopad na světový trh se zemědělskou produkcí.
Že si vítr nevyžádal žádnou lidskou oběť, považují představitelé Queenslandu za zázrak. Dokonce město Cairns (122.000 obyvatel), přes které se cyklon přehnal, přežilo poměrně dobře.
Oko cyklonu zasáhlo okolí města Mission Beach, kde byla zničena celá úroda banánů a třetina cukrové třtiny. To se projeví především na komoditní burse. Cena cukru dosahuje 0,3531 US-dolarů za Pfund, což je nejvyšší cena za posledních 30 let.
Rostoucí ceny potravin naznačují, že v celém světě je možné očekávat potravinové krize. Za nimi mohou přijít krize politické, když problémy potravinového trhu zneužijí extrémní politické síly na levici i na pravici.
Počet lidí trpících hladem v nebližší době překročí jednu miliardu, a zřejmě pořád poroste. Všichni lidé na Zemi budou muset kvůli jídlu sahat mnohem hlouběji do kapes. Dopad výrazného růstu cen komodit bude především na chudé lidi velmi citelný.
Na burzách už několik měsíců míří ceny pšenice, sóji nebo kakaa stále vzhůru. Nejčastějším argumentem pro tento jev jsou poukazy na nízkou úrodu. V uplynulé sezoně především sklidili málo v Rusku, nedávno zase postihly zátopy Austrálii. Při růstu cen kávy se většinou poukazuje na sucha v Brazílii. Dalším zmiňovaným vlivem, jenž stojí za zdražováním, je růst poptávky v bouřlivě se rozvíjejících zemích, hlavně v Číně a Indii. Část politiků a ekonomů vidí jako příčinu potravinové krize používání biopaliv a nověji i biomasy pro energetické účely.
Všechny zmíněné argumenty jistě svoji váhu mají. Teoreticky však by vliv na zásobování mít vliv neměly, protože světové zásoby potravin, přes všechny výpadky, převyšují spotřebu. Prakticky je to jinak. Lze vycházet z historických zkušeností, že potravinové krize jsou dílem prospěchářů-spekulantů, kteří využívají každou sebemenší klimatickou, politickou a jinou událost k zvýšení cen. V minulosti bývali za příčinu bídy označováni židé.
V současnosti je to dílo obchodu. Zemědělci profitují zanedbatelně. Kvůli dlouhým biologickým procesům při výrobě potřebují ceny stabilní, jim denní, týdenní i měsíční výkyvy cen nevyhovují, Navíc odběratelé produkce to dovedou zařídit tak, aby se při zvyšování cen na zemědělce nedostalo.
Potravinovou bublinu nejvíc nafukují spekulanti, neboť jim přinese skvělý zisk. Na své si díky zdražení zboží přijdou zpracovatelé a obchod. Tyto bezohledné prospěcháře nezajímá, že žijí na světě lidé, kteří drtivou část příjmů dávají za jídlo. Těmto lidem začíná jít o život.
Do roku 2001 byl Václav Klaus pravidelným účastníkem Světového ekonomického fóra, které se každoročně konalo v alpském zimním středisku Davos. Zakládal si na tom, že v Davosu je jediným Čechem.
Další roky se z nějakých důvodů (např. viróza, útok na WTC, aj) se fóra nezúčastnil. S velkým nadšením se Klaus do Davosu vydal v roce 2005, vrátil se však nespokojený kvůli názorům, které vyslechl: "svou původní racionalitu ztrácejí a začínají radit, pronášet prázdné fiskule," po návratu řekl na adresu některých účastníků fóra.
Pozvánku obdržel až v roce 2009 a rázem byla flustrace pryč a na všechny strany šířil chválu Světového ekonomického fóra. V dalších letech pozván nebyl, což komentoval slovy: "... v Davosu mě moc rádi nemají..."
Evropská unie čelí výzvě vytvořit jednotnou frontu proti násilí na křesťanech ve světě. Loni byli křesťané cílem 75 procent nábožensky motivovaných násilných útoků. Proto Evropští lidovci vyzvali vysokou představitelku pro zahraniční věci Ashtonovou, aby podnikla konkrétní kroky a vytvořila evropskou strategii na obranu křesťanských komunit a svobody náboženství.
Pronásledování křesťanů není v historii lidstva ničím novým, přichází vždy v dobách nepřiměřeného bohatnutí určíté části lidstva. To je rozdíl proti pronásledování židů, ke kterému dochází v době velké chudoby. Poctivě zbohatnout lze snad jen v loterii, proto bohatnoucím vrstvám vadí křesťanské názory na rovnost před Bohem. „Dříve projde velbloud uchem jehly, než boháč do Božího království.“
Rozprava na plénu ve Štrasburku ukázala názorovou shodu napříč politickým spektrem o tom, že EU musí bezodkladně řešit situaci v rámci vztahů a spolupráce se třetími zeměmi. Všechny mezinárodní smlouvy se třetími zeměmi, které Evropské společenství uzavírá, obsahují již od roku 1995 klauzuli o zajištění náboženských svobod. Vedle útoků organizovaných nelegálními organizacemi totiž přibývá i perzekuce křesťanů vládami některých zemí.
"Útok na náboženské menšiny je útokem na lidská práva a EU musí striktněji vyžadovat po třetích zemích garance dodržování náboženské svobody. To, že křesťané byli vyhnáni z kostela během bohoslužby na Boží Hod v Severním Kypru, tedy na území spravovaném Tureckem, dlouhodobým kandidátem na vstup do EU, je nepřípustné a Komise o tom musí s tureckou vládou neprodleně jednat," řekla ve Štrasburku česká poslankyně Zuzana Roithová. Lidovci iniciovali také prohlášení, které dnes odhlasovalo plenární zasedání, a na včerejší večer pozvali své kolegy a zaměstnance parlamentu na pietní pochod se svíčkami uskutečněný pod patronací předsedy EP Jerzyho Buzka.(tsk)
V současnosti traktory americké společnosti John Deere, vyráběné v Německu, jsou asi nejrozšířenější a nejoblíbenější v Evropě. Jsou v Německu vyráběny na šesti místech.
John Deere zaměstnává 6.000 lidí a je největším výrobcem zemědělské techniky v Německu. V roce 2010 německá část společnosti John Deere dosáhla tržby 2,31 miliard eur (56 miliard Kč), přičemž do výrobních prostředků investovala 120 milionů dolarů (2,18 miliard Kč).
V létě 2010 bylo dokončeno Technologické a inovační centrum v Keiserleutenu, letošním roce, na podzim, má být dokončen závod na výrobu náhradních dílů v Buchsalu.
Seznam nových (masných) plemen skotu a jejich kódy
Číselný kód
(ruční DP) NÁZEV
9999 000 085 SM75 G25 SM75G25
9999 000 805 AUBRAC UU100
9999 000 806 PARTHENAIS PP100
9999 000 807 SHORTHORN SS100
9999 000 808 BAZADAIS BB100
9999 000 809 ROUGE DE PRES MM100
9999 000 810 ANDORSKÝ HNĚDÝ SKOT DD100
9999 000 811 TEXAS LONGHORN TT100
9999 000 812 VOSGIENNE VV100
Zdroj: cmsch
Když v roce 2008 australský výrobce zemědělských strojů ‘Multifarmingsystems’ vyrobil secí stroj o šířce 36 m, zdálo se, že je to vrchol možností. Vývoj se nezastavil, výrobce zkouší secí stroj o záběru 92 m.
Secí stroj může zapravit zrno až 30 cm hluboko, navíc za sebou táhne zásobník o objemu 13.000 litrů, takže problémem byl tahač. Kolový traktor o výkonu 600 - 1000 HP musí vážit se závažími až 40 tun, což způsobuje neúnosné utužení půdy (20 cm hluboká stopa). Řešením byly pásy, což umožnilo snížit váhu traktoru na 19 tun, i když za cenu snížení pracovního výkonu na 900 hektarů za den.
Místo odhadovaných 25 milionu tun pšenice bude v Austrálii sklizeň asi menší. Bude vyvezeno jen 14 mil. tun.
Nižší sklizeň má na svědomí počasí na východě Austrálie, kde deště zničily úrodu tak, že jedna třetina sklizeného obilí bude jen ke krmným účelům. Vydatné téměř denní vodní srážky oddalují i sklizeň.
Zcela jiná je situace na západě Austrálie, kde naopak je extrémní sucho, které způsobilo nejhorší úrodu za posledních deset let.
Rusko letos bylo postiženo neúrodou brambor, proto musí dovézt přes 4 mil. tun brambor. Oznámila to ruská ministryně zemědělství Jelena Skrynnik. V důsledku sucha byly výnosy oproti jiným rokům znatelně nižší. Podle ministryně je dovoz jediným způsobem jak pokrýt poptávku.
Hlavním dovozcem brambor do Ruska býval Kazachstán, kde však byla také nízká sklizeň a je třeba brambory dovézt. Situace chce využít Bělorusko, tamní ministr zemědělství uvedl, že může do Ruska vyvézt větší množství brambor. Bělorusko, stát-dktatura s vládou komunistů i kapitalistů, využívá velký ruský trh i jinak.
Podle dohody obou vlád mohou ruští zemědělci kupovat běloruské stroje za speciálně nízké ceny, přičemž minimálně úročené úvěry jim poskytne největší ruská banka Sterbank. Takové zvláštní podmínky se jinak udělují na nákup ruských výrobků. Za 9 měsíců roku 2010 banka Sterbank poskytla ruským zemědělcům na nákup běloruských strojů úvěry v hodnotě 2,9 mld rublů (1,69 mld Kč)
Jakýkoliv běžný lék v Indii je zpravidla 10 x až 20x lacinější než jeho ekvivalent prodávaný v ČR.V Indii, kde je zdravotní péče nejméně na stejné úrovni jako v ČR, se v ordinacích a na pohotovostích neplatí žádné "julínkovné" ani položky na receptu. Neplatí nic ani cizinci.
První,c o by tedy měl udělat český ministr zdravotnictví, je návštěva Indie, aby zjistil, jak to dělají, že mají dvacetkrát lacinější léky, než my v ČR. Až to zjistí a zavede příslušná opatření i u nás, klesnou výdaje na léky ze zdravotního pojištění o jeden řád a bude dostatek peněz zaplatit lékaře.
Bývalý bankovní úředník a propagátor RVHP Václav Klaus a jeho přisluhovači obelhali důvěřivé občany, když tvrdili, že trh vyřeší vše. Všechny české státní farmaceutické firmy byly zprivatizovány, čímž se změnil jejich význam. Místo toho, aby byly součástí vyspělého a levného státního zdravotnického systému, tak se vrhly pouze na vydělávání peněz a neštítí se kvůli tomu ožebračovat občany i lékaře.
Levné zdravotnictví pro všechny, které se tak nelíbí Julínkovi (dr.Smrt), je patrně schopen zajistit jedině takový farmaceutický průmysl, který je ve vlastnictví státu. To se vědělo už v dobách c. a k. monarchie. (Jiří Krž, 23.11.2010)
„Každá země by měla vyprodukovat to, co zkonzumuje,“ prohlásil Pascal Gbenou, zemědělec a ekologický aktivista z afrického Beninu. „Poslední potravinová krize nám ukázala, že je sebevraždou spoléhat na jiné země. Pokud jste závislí na jídle někoho jiného, zanechá vás to nahé a bezbranné.“
Šéfkuchaři a pěstitelé plodin, kteří se sešli na akci Salon of Taste v severoitalském Turíně podpořili myšlenku trvale udržitelného zemědělství. Naléhali přitom na změnu globálních stravovacích návyků a hlásali návrat ke zdravému rozumu, jímž se řídili rolníci v minulosti.
Vysoké ceny potravin a zvyšující se nestabilita mezinárodního trhu hrozí dalšími potravinovými krizemi. Světová banka minulý týden zveřejnila odhad, ve kterém tvrdí, že nestabilita potravinového trhu potrvá ještě pět let. Ceny základních potravin a zeleniny se mezitím dostaly na své dvouleté maximum od potravinové krize v roce 2008.
S čím dál častějšími spekulacemi na potravinovém trhu a predikcemi vědců, které hovoří o vzrůstu extrémních klimatických jevů, jako byla letošní sucha v Rusku nebo povodně v Pákistánu, se zvyšují i obavy mezinárodních organizací z lidových bouří proti cenám jídla.
„Situace se od září nadále zhoršila,“ řekl Abdulréza Abbassián z Organizace OSN pro potraviny a hospodářství. „V posledních pár týdnech jsme zaznamenali náznaky, že by se situace mohla vyvíjet stejně jako v roce 2008. Nedostaneme se možná na úroveň cen z roku 2008, ale tentokrát vydrží potraviny drahé mnohem delší dobu.“
Čínské miliardářky v seznamu dvaceti nejbohatších žen světa zaujímají 11 míst. Číňanky jsou na prvních třech místech žebříčku. Nejbohatší je majitelka podniku na výrobu obalů Zhang Jin (foto) s majetkem 5,6 miliardy dolarů (kolem 98 mld. Kč).
Až na čtvrtém mísě je žena nepocházející z Číny, je jí Španělka Rosalia Mera, majitelka módního řetězce Zara.
Nejbohatší Američanka Oprah Winfrey, s jměním 2,3 miliardy dolarů (40 miliard Kč), je na devátém místě. Seznam uzavírá autorka Harryho Pottera JK Rowling, která má miliardu dolarů (17,6 miliardy Kč). Ve dvacítce nejbohatších žen je tedy 11 Číňanek, 3 Angličanky, 3 Američanky a po jedné Španělce, Italce a Rusce.
Jako důvod, proč ženy z Číny se objevují mezi nejbohatšími ženami světa, časopis Huron Report uvádí politiku čínské vlády, která preferuje rodiny s jedním dítětem. Čínské ženy se tak mohou věnovat jiným činnostem než výchově dětí, také vzdělání a podnikání.
