Názor:
Léta jsem pracoval v socialistickém zemědělském podniku, docela prosperoval. Po revoluci to s ním šlo s kopce. My, technici, jsme nebyli schopni ho vést tak, aby vykazoval zisky, na jaké jsme byli zvyklí. Že by to bylo naší neschopností, o tom pochybuji, i když objektivně to posoudit nemohu. Nicméně nyní si všichni bývalí technici bývalého JZD vedeme velmi slušně.
Jak podnik snižoval tržby za obilí, maso a mléko, tak snižoval i stavy dobytka a většina techniků a manuálních pracovníků odcházela. Dnes v tomto podniku, který se rozdělil na menší, není jediná kráva s produkcí mléka a není tam ani jediné prase, i když na našem trhu je nedostatek prasat. Tak se už dováží kolem 40 % spotřeby vepřového. Kolega pracuje na jatkách, říká, že dováží živá prasata z Německa, přičemž cena za dpravu je 1000 eur/kamion.
To se vymyká mému chápání - na vesnicích jsou volné objekty a dostatek lidí bez práce, kteří berou podporu. Peníze takto vydané za dovoz potravin jsou nenávratně pryč, již se nemohou vrátit - na rozdíl od nákupu výrobních prostředků, které vytváří další produkty. Všichni víme, že ekonomika je hlavně o tom, že se věci a peníze otáčejí. Lidé vyrábějí, vydělávají a mohou si koupit jiné věci, které se vyrábí jinde. Vzhledem k tomu, že u nás se továrny zavírají a my žijeme na dluh, tak právě tuto skutečnost považuji za projídání budoucnosti. Na rozdíl od pravicových politiků, kteří to vidí ve zrušení poplatků u lékaře, kompenzací zdražování důchodcům aj.
Na dovoz potravin si musíme půjčit. Kde? Ministr Eduard Janota chce požádat banky, aby dávaly více úvěrů. Proč by si banky nechaly radit od ministra? Ledaže by jim za to slíbil nějakou výhodu. Jistě by byla na úkor obyčejných lidí. Místo snahy o zlepšení hospodářství se investuje do různých ústavů, které mají vědecky zkoumat, jak mizerně se lidem žilo za socialismu.
My, kteří jsme byli nuceni podnik opustit, jsme se neztratili, našli si jiné zaměstnání, podnikání, někteří děláme obojí. Ani jeden není nezaměstnaný, takže stát má starost jedině o naše daně. Nejsou malé. Takže bych si řekl: stát pro nás neudělal nic, podniky a banky rozprodal, aby se o ně nemusel starat, a nás, zemědělce, nechal napospas pokřivenému trhu. Zisky a dividendy plynou do zahraničí.
Stát nemá peníze. Proto o naše daně má zájem eminentní. Když se podívám na svůj výplatní list, tak zjistím, že zaměstnavatel mi teoreticky vyplatil 40 005 Kč tzv. superhrubé mzdy, na účet mi poslal čistou mzdu 23 511 Kč, což je 58,7 %. Zbylých 41,3 % poslal státu. (Sociální zabezpečení 6971 + 1813, zdravotní pojištění 2510 + 1255, záloha na daň 3945 Kč). Loni jsem koupil nové auto a státu jsem z mých 57,8 % odvedl dalších 19 % DPH. Z benzinu platím spotřební daň ve výši asi 10 Kč/l atd. Nemohu se zbavit dojmu, nebo spíše jistoty, že 75 až 80 % z mého snažení připadne státu.
Tento stát mi vyhrožuje, že nebude mít na můj důchod, pokud se ho dožiji. Proto chce zvýšit daně. Laferova křivka nám říká, že když stát vůbec nezdaní příjmy, tak nic nemá a nemůže existovat, naopak jiný extrém - zdanění 100 % - by bylo demotivační. Tak hledá rozumnou mez. Pokud je nad rozumnou hranicí, tak se lidé snaží placení daní omezit. Nedaní ostatní příjmy z podnikání, alkohol pálí načerno aj.
Od státu, kterému platím tyto daně, bych očekával větší jistoty. Zatím mám pouze jistotu, že stát je rozprodaný a tak zadlužený, že se obávám jeho krachu. Daně nestačí a můj dojem je, že by nestačilo ani 100 % zdanění. A na to stačilo pouze 20 let demokracie, kdy mne sice neohrožuje StB, ale ani mi nepomáhá a nechrání mne policie. Tak se bojím o majetek a život před podvodníky a zloději, jichž je tolik, že není v silách lidi před nimi uchránit. Když je chytí, spravedlnost na ně v zájmu demokracie a jejich advokátů nedosáhne.
Na závěr úryvek z článku, který koluje po internetu:
Toho dne se český Honza probudil brzy, otevřel si pivo, dříve český Prazdroj, a nalil do sklenice ..., dříve Kavalier, zapálil si americkou cigaretu Marlboro, ... dříve Český tabákový průmysl Kutná Hora, indickými zápalkami Solo Sušice a protože měl po opici z předchozího dne, ochutnal indickou okurku Znojmia. Upadl, zarazil si střep do ruky. V nemocnici ho operovali skalpelem z indické chirurgické ocele Poldi a na doléčení ho poslali do ruských lázní Karlovy Vary. Tam jej prohlédl slovenský lékař, ukrajinská sestřička mu vydala rozpis léčebné kúry a svou první proceduru podstoupil u vietnamské terapeutky Nguyen Tsi Binh... .(HN)
Léta jsem pracoval v socialistickém zemědělském podniku, docela prosperoval. Po revoluci to s ním šlo s kopce. My, technici, jsme nebyli schopni ho vést tak, aby vykazoval zisky, na jaké jsme byli zvyklí. Že by to bylo naší neschopností, o tom pochybuji, i když objektivně to posoudit nemohu. Nicméně nyní si všichni bývalí technici bývalého JZD vedeme velmi slušně.
Jak podnik snižoval tržby za obilí, maso a mléko, tak snižoval i stavy dobytka a většina techniků a manuálních pracovníků odcházela. Dnes v tomto podniku, který se rozdělil na menší, není jediná kráva s produkcí mléka a není tam ani jediné prase, i když na našem trhu je nedostatek prasat. Tak se už dováží kolem 40 % spotřeby vepřového. Kolega pracuje na jatkách, říká, že dováží živá prasata z Německa, přičemž cena za dpravu je 1000 eur/kamion.
To se vymyká mému chápání - na vesnicích jsou volné objekty a dostatek lidí bez práce, kteří berou podporu. Peníze takto vydané za dovoz potravin jsou nenávratně pryč, již se nemohou vrátit - na rozdíl od nákupu výrobních prostředků, které vytváří další produkty. Všichni víme, že ekonomika je hlavně o tom, že se věci a peníze otáčejí. Lidé vyrábějí, vydělávají a mohou si koupit jiné věci, které se vyrábí jinde. Vzhledem k tomu, že u nás se továrny zavírají a my žijeme na dluh, tak právě tuto skutečnost považuji za projídání budoucnosti. Na rozdíl od pravicových politiků, kteří to vidí ve zrušení poplatků u lékaře, kompenzací zdražování důchodcům aj.
Na dovoz potravin si musíme půjčit. Kde? Ministr Eduard Janota chce požádat banky, aby dávaly více úvěrů. Proč by si banky nechaly radit od ministra? Ledaže by jim za to slíbil nějakou výhodu. Jistě by byla na úkor obyčejných lidí. Místo snahy o zlepšení hospodářství se investuje do různých ústavů, které mají vědecky zkoumat, jak mizerně se lidem žilo za socialismu.
My, kteří jsme byli nuceni podnik opustit, jsme se neztratili, našli si jiné zaměstnání, podnikání, někteří děláme obojí. Ani jeden není nezaměstnaný, takže stát má starost jedině o naše daně. Nejsou malé. Takže bych si řekl: stát pro nás neudělal nic, podniky a banky rozprodal, aby se o ně nemusel starat, a nás, zemědělce, nechal napospas pokřivenému trhu. Zisky a dividendy plynou do zahraničí.
Stát nemá peníze. Proto o naše daně má zájem eminentní. Když se podívám na svůj výplatní list, tak zjistím, že zaměstnavatel mi teoreticky vyplatil 40 005 Kč tzv. superhrubé mzdy, na účet mi poslal čistou mzdu 23 511 Kč, což je 58,7 %. Zbylých 41,3 % poslal státu. (Sociální zabezpečení 6971 + 1813, zdravotní pojištění 2510 + 1255, záloha na daň 3945 Kč). Loni jsem koupil nové auto a státu jsem z mých 57,8 % odvedl dalších 19 % DPH. Z benzinu platím spotřební daň ve výši asi 10 Kč/l atd. Nemohu se zbavit dojmu, nebo spíše jistoty, že 75 až 80 % z mého snažení připadne státu.
Tento stát mi vyhrožuje, že nebude mít na můj důchod, pokud se ho dožiji. Proto chce zvýšit daně. Laferova křivka nám říká, že když stát vůbec nezdaní příjmy, tak nic nemá a nemůže existovat, naopak jiný extrém - zdanění 100 % - by bylo demotivační. Tak hledá rozumnou mez. Pokud je nad rozumnou hranicí, tak se lidé snaží placení daní omezit. Nedaní ostatní příjmy z podnikání, alkohol pálí načerno aj.
Od státu, kterému platím tyto daně, bych očekával větší jistoty. Zatím mám pouze jistotu, že stát je rozprodaný a tak zadlužený, že se obávám jeho krachu. Daně nestačí a můj dojem je, že by nestačilo ani 100 % zdanění. A na to stačilo pouze 20 let demokracie, kdy mne sice neohrožuje StB, ale ani mi nepomáhá a nechrání mne policie. Tak se bojím o majetek a život před podvodníky a zloději, jichž je tolik, že není v silách lidi před nimi uchránit. Když je chytí, spravedlnost na ně v zájmu demokracie a jejich advokátů nedosáhne.
Na závěr úryvek z článku, který koluje po internetu:
Toho dne se český Honza probudil brzy, otevřel si pivo, dříve český Prazdroj, a nalil do sklenice ..., dříve Kavalier, zapálil si americkou cigaretu Marlboro, ... dříve Český tabákový průmysl Kutná Hora, indickými zápalkami Solo Sušice a protože měl po opici z předchozího dne, ochutnal indickou okurku Znojmia. Upadl, zarazil si střep do ruky. V nemocnici ho operovali skalpelem z indické chirurgické ocele Poldi a na doléčení ho poslali do ruských lázní Karlovy Vary. Tam jej prohlédl slovenský lékař, ukrajinská sestřička mu vydala rozpis léčebné kúry a svou první proceduru podstoupil u vietnamské terapeutky Nguyen Tsi Binh... .(HN)
Žádné komentáře:
Okomentovat