Google

pondělí 7. února 2011

Myslivci plní státní úkoly, nemohou tedy platit škody po zvěři.

Naše současná legislativa si k řešení tzv. škod způsobených zvěří, vzala za příklad sousední země, které jsou sevřeny zastaralými zákony starými více než 150 let a už se jaksi zamlčelo modernější a spravedlivější řešení, například z Francie, Belgie, Irska, Skandinávie nebo Švýcarska, o Itálii nemluvě, kde se věc tzv. škod neřeší vůbec.



Podle našeho názoru je nanejvýš nespravedlivé, aby za tzv. škody zvěří odpovídal v plné výši myslivec, řádně hospodařící uživatel honitby, který udržuje stavy zvěře tak, jak to po něm zákony a závazné předpisy požadují a stát, který všechny povinnosti po nich požaduje, se z celého procesu zcela vyjímá.

Přitom řada tzv. škod je způsobena nikoliv přemnožením zvěře, ale její koncentrací do míst, kde zoufale hledá kryt a klid před drastickou invazí motorkářů, čtyřkolkářů a dalších narušitelů a aktivit v přírodě, jejichž zákonnou eliminaci z přírody stát prakticky neřeší či i podle stávající legislativy nerealizuje. Tedy i zde je důvod, aby za tyto škody nesl odpovědnost plně stát, protože není v silách myslivců a uživatelů honiteb uvedené narušitele z honiteb vypudit a tak zabezpečit zvěři klid a rovnoměrné rozmístění po regionu.

Odpovědnost uživatele honitby by měla začínat až tehdy, pokud dojde prokazatelně k porušení nebo zanedbání mysliveckého hospodaření, neplnění plánu lovu nebo k přemnožení zvěře z viny uživatele. I v těchto případech se naprosto nedostatečně využívá statut možnosti nařízení zvýšení odlovu. Pohodlnější je totiž ihned žádat o finanční odškodnění. Podle našeho názoru by k tomuto mělo dojít až po vyčerpání všech výše uvedených možností a nabízených řešení.

Otevřeně se diskutuje o tom, že také limit neuhrazovaných škod do výše 1 % lesních porostů je nedostatečný, protože například naprosto nezohledňuje stáří porostu, kde je samozřejmé, že mladší porost je pro zvěř atraktivnější. Zcela je pomíjen vliv kvality lesního hospodaření, není naprosto zohledněna druhová skladba porostů, kdy bohatost a různorodost porostů eliminuje tzv. škody na zájmových druzích rostlin pro hospodaření člověka. Takže jinými slovy subjekt hospodařící v lese sám a v prvé řadě předurčuje kvalitou a profesionalitou své práce výši tzv. škod, protože pokud má zvěř dostatek různých okusových dřevin, potom na kulturních porostech působí škody minimálně.

U zemědělských plodin se naprosto nevyužívá možnost dotací ke krytí případných škod. Jeví se jako nedostatečná motivace k realizaci biopásů na rozhraní pole – les a už vůbec neexistuje motivační rámec pro úhradu odváděcích pastevních políček s atraktivními plodinami, které by realizovali sami zemědělci. Domníváme se, že pokud je možné najít zdroje financování těchto políček zemědělcům například ve Francii, není důvod, proč by to nešlo i u nás, jen by to zřejmě chtělo kvalifikovanější a aktivnější orgány státní správy myslivosti, nejvyššího samozřejmě v prvé řadě.

Domníváme se, že by bylo užitečné zavést mezi odborníky diskusi k uvedené problematice a postupně přijmout nová opatření k řešení uspokojující všechny zainteresované strany.

Dr.ing.,Jiří HANÁK,

Zdroj: http://www.myslivost.cz/

5 komentářů:

  1. Proč tedy byli z honiteb vlastních, společenstevních po r. 1948 vyházeni myslivci -vlastníci(šlechta, velkostatkáři, sedláci, a ukáznění hosté), když ti žádné škody nevykazovali, poněvadž by je museli vykazovat sami sobě?

    Takže vrátit se z myslivecké k honební legislativě, vyjasnit majetková práva -tj. myslivost spojit nedělitelně s pozemkem, zakázat právo myslivosti jako samostané právo, zvěř prohlásit jakoo součást vlastnictví pozemku, snížit min. výměru honiteb, změnit způsob hlasování (zákaz majorizace) v rámci honebních společenstvech, stanovit jeden hlas na cca 3,4 ha nebo podobně jako v Honebním patentu z r. 1866)..

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlas s posluchačem

    OdpovědětVymazat
  3. To Posluchač: Dřív jaké škody? Černá i vysoká byla v oborách, ostatní patřilo majitelům pozemků.

    OdpovědětVymazat
  4. To an. 3.:
    Bylo by možné kliknout na odkaz, který uvádí černou zvěř- dříve -"jen v oborách"? Není mi jasné, jakým způsobem(s výhradou kamenných zdí) by bylo možné černou zvěř v oborách udržet.

    OdpovědětVymazat
  5. Kdyz to slo pred 100 lety, proc by to nemelo jit dneska. Co bylo mimo obory, to sedlaci odstrelili a bylo to. Je pravdou ze v polich byli lidi od vidim do nevidim anekdy i v noci, prasata nemeli klid.

    OdpovědětVymazat