Zastavme hazard s osudy lidí!

§ Posledních deset let zažívá ČR nepřetržitě reformy veřejných financí s cílem snížit zadlužování. Výsledkem je loňský deficit 200 miliard korun! Za poslední tři roky vzrostl státní dluh dokonce o 650 miliard korun!

§ ČMKOS ve všech svých analýzách odhalovala, že nejde o žádné reformy, které sníží zadlužování, zabrání daňovým únikům, ale jde o závody ve snižování daní nejbohatším občanům a firmám. ČMKOS varovala, že v tzv. reformách, které spočívaly jen ve škrtech na příjmech státu, byly nebezpečně skryty i nevratné kroky – privatizace veřejných služeb, zdravotnictví, důchodů.

§ Vládní koalice chce převahou 118 hlasů všechny restriktivní záměry co nejrychleji dokonat.

§ Prvním důkazem jsou vládní restrikce, které vážně dopadají na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva: zdravotně postižené, rodiny s dětmi, občany s nižšími příjmy a nezaměstnané! Před čím odbory varují? Před další zradou na voličích! Ve volebních programech koaličních stran se nedočtete nic o tom, že:

§ Důchodový systém, který byl poslední jistotou ve stáří, se změní na povinné placení do fondů v držení soukromého byznysu, navíc se ztrátou záruky! Významní ekonomové tyto záměry označují za podvod tisíciletí.

§ Zdravotnictví se má změnit na poskytování nejisté úrovně standardní péče. Na velkou část dnešní zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění si bude muset každý připlatit. V souvislosti s reformou zdravotnictví se hovoří o tom, že základní péče bude dokonce částečně řešena svépomocí. Na zdravotní péči, kterou si budeme nuceni nakupovat, naše peněženka stačit nebude.

§ Zaměstnanecké výhody mají být likvidovány.

§ Právní ochrana zaměstnanců, ale i občanů se zhorší. Nový občanský zákoník chce výrazně zvýšit závislost občanů na pomoci advokátů. Odbory mají být degradovány na spolek.

Odmítáme platit dluhy za špatné vládnutí!

Účastníci Protestního shromáždění zástupců odborových organizací vyzývají vládu ČR, poslance a senátory Parlamentu ČR, prezidenta ČR:

§ Nemrhejte penězi za předražené státní zakázky, zastavte konečně státní korupci!

§ Neschvalujte takové reformy, které přivedou většinu občanů do nejistoty v práci, v nemoci a ve stáří!

§ Zastavte cílený rozvrat veřejných služeb se záměrem je privatizovat!

§ Nesměrujte Českou republiku na cestu nízkých mezd a platů!

§ Zachovejte evropský sociální model!

§ Nevládněte jen ve prospěch privilegovaných skupin!

§ Nelžete, že restrikce jsou ve prospěch všech!

Účastníci Protestního shromáždění zástupců odborových organizací vyzývají veřejnost:

Každá vláda se chová tak, jak ji občané dovolí!

§ Nedopusťme zneužívání krize k dalším restrikcím na občanech!

§ Braňme úroveň svých mezd a platů!

§ Postavme se proti likvidaci dostupného zdravotnictví a důchodového systému!

§ Nepodléhejme mediálnímu zkreslování situace v ČR a snahám rozpoutat mezi jednotlivými skupinami občanů závist a nenávist!

Rozdíl mezi Klausem a Hitlerem je kolik let?

"Mezi Koniášem a Halíkem je rozdíl 300 let," nechal se slyšet Václav Klaus. Jezuitovi Koniášovi jako první nasadil vlčí hlavu spisovatel Alois Jirásek, který mimo toho v honbě za slávou a ziskem se neštítil ani z husitských vrahů a paličů udělat hrdiny.

Žádné známé historické prameny nepřipisují Koniášovi vlastnosti kulturního barbara a náboženského fanatika, ale naopak propagátora vzdělanosti českého národa (stačí se zeptat v Golčově Jeníkově, kde Konáš působil). Ke Koniášovi Klaus přirovnal profesora Halíka, protože odmítá diskriminaci některých českých občanů.

Václav Klaus opět při svém veřejném vystoupení nezapřel svůj vřelý vztah k extremizmu a úchylkám. Klaus v tažení proti Evropské unii a proti občanské společnosti využívá každou příležitost. Jistě mu k tomu pomáhají soudružské vztahy z minulosti i současnosti. Tím, že podporuje nácka Batoru, jenž plánoval vystěhování Romů do Indie, a uráží profesora Halíka, si Klaus jistě získá na svou stranu všechny nacistické strany (včetně cyniků z některých parlamentních stran) i vyznavače jednoduchých řešení židovských, cikánských a podobných otázek. (Jiří Krž, 28.2.2011)

Nesouhlas s vládním tunelem na důchody.

Odkaz: INTERNETOVÁ PETICE PROTI BEZOHLEDNÉ DŮCHODOVÉ REFORMĚ.

Při porovnání různých internetových fór s výsledky průzkumu oficiálních agentur musí každý čtenář dojít k závěru, že veřejné mínění je nejen ovlivňováno prostřednictvím centrálními medií a agenturami zjišťujícími veřejné mínění, ale že výsledky průzkumu jsou falšovány tím nejprimitivnějším způsobem.

Strategie současné české vlády, určovaná ODS a Hradem, je jasná: Rozbít všechny protivládní a protireformní protesty do malých skupin, v žádném případě nedopustit jednotný odpor obyvatelstva. Že po zveřejnění záměrů vlády, vytunelovat důchody, media náhle umlkla, je dokladem toho, že zpravodajské agentury, pracující pro vládnoucí strany, zasáhly objednávkami inzerce či vyhrožováním jejím odebráním.

Každý odpor proti tzv. vládní reformě je profesionálními diskutéry v mediích vydáván za štěkání levice. V současnosti je politický vývoj v ČR už hodně vzdálen rozdělení na klasickou levici a pravici. Bezcharakterními pražskými medii je však v ČR násilně udržované černobílé vidění světa.

Česká politická sféra ve skutečnosti není rozdělena na levici a pravici, ale na dva kluby prospěchářů. V čele jednoho je rádobypravicová ODS, která omezováním podnikatelského prostředí a zvyšováním daní v brzku předstihne všechny levicové vlády světa, v čele druhého klubu je pseudolevicová ČSSD, jejíž představitelé svým smyslem pro tunelování a aférami často předčí i ortodoxní pravičáky. Oběma těmto partičkám se jedná hlavně o moc a soukromý majetek, nikoli o občany nebo prosperitu země. Oběma těmto partičkám jde o to, aby si zemi mohly rozdělit na dvě půlky a střídavě vládnout. Proto se snaží kriminalizovat ostatní politické subjekty.

Jestli po zkušenostech s privatizací někdo má obavy z vytunelování důchodových fondů, neznamená, že je to levičák, socialista, komunista. S důchodovou reformou nesouhlasí řada českých neparlamentních konzervativních stran.(Jiří Krž, 25.2.2011)

Odkaz: INTERNETOVÁ PETICE PROTI BEZOHLEDNÉ DŮCHODOVÉ REFORMĚ.

Kalouskova samochvála ostatním nevoní.

Ministr financí Kalousek si pochvaluje svůj výmysl, kterým ruší sníženou sazbu DPH. Osobně to ovšem národu neoznámil, použil ochoty ministra Drábka. Renčínova figurka je vhodná k oznamování jakéhokoli okrádání občanů. Naštěstí je ve vládě ministr Bárta, který vylezl ze svého luxusního Maserati a oznámil, že chudina má už dost té levné flákoty, ze které je moc tlustá, takže jí ve vládě vymohl zeleninu a ryby v základní sazbě.

Přehled sazeb DPH (v%) v členských zemích EU za rok 2010.

Země	Základní sazba	Snížená sazba	Super-snížená sazba
Belgie	21%	12%	6%
Bulharsko	20%	7%	-
ČR	20%	10%	-
Dánsko	25%	-	-
Německo	19%	7%	-
Estonsko	20%	9%	-
Irsko	21%	13,5%	4,8%
Řecko	23%	11%	4,5%
Španělsko	18%	8%	4%
Francie	19,5%	5,5%	2,1%
Itálie	20%	10%	4%
Kypr	15%	5/8%	-
Lotyšsko	21%	10%	-
Litva	21%	5/9%	-
Lucembursko	15%	6/12%	3%
Maďarsko	25%	5/18%	-
Malta	18%	5%	-
Nizozemí	19%	6%	-
Rakousko	20%	10%	-
Polsko	22%	7%	3%
Portugalsko	25%	5/12%	-
Rumunsko	19%	9%	-
Slovinsko	20%	8,5%	-
Slovensko	19%	6/10%	-
Finsko	23%	9/13%	-
Švédsko	25%	6/12%	-
Velká Británie	17,5%	5%	(0)

Zdroj: Taxation trends in the EU, 2010, str. 102

Současná Česká vláda se sice shlédla v Dánsku, ale jen v jednotné DPH. Nechce vidět ostatní části dánské daňové soustavy, které způsobují, že Dánsko je vyspělý sociální stát s progresivním zdaněním fyzických osob (pro vysokopříjmové skupiny sazba 51,5%!). Naopak Česká republika má nejvyšší daň jen 15 procent, čímž patří mezi země, které mají extrémně nízký poměr přímých daní (23,5%).

Česká vláda už nyní nejvíce bere těm, co mají nejnižší příjmy, přičemž snižuje či ruší sociální zajištění těchto skupin. Ničí tedy tuto skupinu občanů ze dvou stran. Ohrožuje jejich další existenci – a to ve prospěch těch nejbohatších. Tím se ČR dostává na úroveň rozvojových zemí.

Zapomenutý sociální případ premiér.

Stejně jako paměť počítačová má i paměť lidská svou určitou větší nebo menší kapacitu. Čím víc je v ní informací, tím se informace hůř hledají a snadněji ztrácejí. O to, aby současný občan rychle zapomínal, o to se pečlivě starají media, která už dávno nejsou hlídacími psy demokracie, jak se kdysi říkalo. V době, kdy ještě nebyla všechna hlavní media vládní, v jednom dnes už zapomenutém skandálu účinkoval Václav Klaus.

V komunistické minulosti se nikdo nevyhnul jednání s nějakým tajemníkem, náměstkem, kádrovákem, předsedou či referentem. Tito lidé s oblibou žadatelům (o cokoli) předváděli, jaké mají kontakty na různé vlivné osoby. Dotyčný funkcionář obyčejně vytočil nějaké telefonní číslo: "Soudruhu, mám tady takový a takový problém a potřebuji tvoji pomoc (radu, rozhodnutí…)" Způsoby komunistických funkcionářů měl jistě zažité i bývalý komunistický ekonom Václav Klaus, když telefonoval na Městský úřad Praha 6.

V roce 1995 byla Česká republika postižena záplavami. Stovky lidí ztratily střechy nad hlavou a hledalo se pro ně ubytování. Mezi žádostmi o byt byla jedna, kterou kladně vyřídil úředník (ODS) sedící na Městském úřadu Prahy 6. O luxusní kvartýr grátis žádal jistý Václav Klaus, povoláním premiér ČR, který hlásil, že v důsledku povodně přenechal svůj byt synovi a jako sociální případ nemá kde bydlet, že nemá absolutně nic, žádný byt, ba ani postel, skříň či noční stolek, že je v postatě bezdomovec.

Když se to provalilo, ještě dva dny tvrdý pravičák Klaus vzdoroval útokům třídních nepřátel. Potom s uraženeckým gestem hodil superkvartýr k nohám "závistivé" veřejnosti. Kamarádíček úředníček vzal celý skandál na sebe. Na morálku lidí, kteří zemi dostali do současných problémůů, by se nemělo zapomínat. (Jiří Krž, 21.2.2011)

Na tahu je Agrární komora.

„Žádné lepší potraviny či nemocnice už nesmí být výsadou mocných, ale musí být nabídnuty těm, kteří je potřebují," slibovali po listopadovém převratu vůdcové Občanského fóra.

Tak jak zaniklo OF, zanikly i všechny vize a sliby. Dnes jsou protekční skupiny lidí, o jakých se za socializmu nikomu ani nesnilo. Navíc po loňských volbách se do země prakticky vrátila vláda jedné strany, která se od té komunistické liší jen tím, že se při prosazování svých záměrů nenechává ovlivňovat společenskými organizacemi ani politickou opozicí. Svou převahou v parlamentu je si tak jistá, že ODS zavede jen takové reformy, které jejím kmotrům budou přinášet astronomické zisky. Takže dnes dříve promluví ryba, než promluví koaliční politik o lepších potravinách a nemocnicích pro ty, kteří to potřebují.

Protesty lékařů sice skončily ústupkem vlády, přičemž na jejich mzdy se budou muset zase složit všichni občané ČR, nikoli ti, kteří při privatizaci si peníze na mzdy lékařů a ostatních občanů rozebrali nebo umožnili jeho rozebrání. O protestech hovoří policisté a hasiči, ale průběh událostí také odsunul do pozadí loňské ultimátum prezidenta Agrární komory, v němž do 18. února 2011 žádal od vlády splnění požadavků, hlavně 2,4 miliardy korun národní platby.

Osmnáctý únor je zde. Vláda pro zemědělce nehnula prstem, když ministra zemědělství zajímá už jen stavba nového tunelu do Lesů ČR. Ten zajímá Agrární komoru také. Takže národní platby skončí stejnou blamáží jako dioxin v potravinách. Peníze (2.4 mld. Kč), na které velkoryse (nebo zbaběle) slevil Veleba (ze 4.8 mld. Kč), namísto k zemědělcům už putují na tučné výplaty lékařů. Začátkem března by se AK měla rozhodnout, jak reagovat. Bohužel 100 tisíc zemědělců nemá takovou váhu jako 3,5 tisíce lékařů. Veleba může zase jen ustoupit. (Jiří Krž, 18.2.2011)

Ústavní soud má problémy s Ústavou.

"Ty máš recht, a ty máš taky recht," jako první instance spor dvou sousedů rozhodl vesnický starosta v 19. století, "takže to necháme, jak to leží a běží!" Sousedům nezbývalo než se podřídit, pokud nechtěli utrácet peníze u okresního soudu.

K podobným verdiktům jako vesničtí starostové, jejichž nejvyšším vzděláním byla obecná škola, v poslední době dochází stále častěji Ústavní soud, který pod vedením Pavla Rycheckého (bývalého komunisty) dostává podobu myslivecké poslední leče.

Ústavní soud se změnil v divadlo, když za přítomnosti televizních kamer projednával žalobu sociální demokracie na vládu a parlament, kvůli zneužití institutu legislativní nouze. V hlavní roli vystoupil premiér Nečas, jenž zdůvodnil použití hrubé síly kvůli tomu, že hrozilo nebezpečí projednání zákonů zdlouhavým standardním způsobem. Ctihodní soudci pokývali hlavami. Standardní způsob? A v právním státě? To je na pováženou! Šalamounské rozhodnutí se musí nechat uležet. Jednání bylo odročeno na 22. února.

Jen pomatený snílek může od tohoto soudu očekávat jiné rozhodnutí než například u zdravotnických poplatků. „Zdravotní péče je u nás bezplatná na základě zdravotního pojištění, takže poplatky jsou v souladu s ústavou a bezplatností zdravotní péče."

Tak formulovat by to nedokázal starý vesnický starosta, který i bez právnického vzdělání tušil, že skutečná spravedlnost neexistuje.(Jiří Krž, 18.2.2011)

S tunelováním důchodů nesouhlasí KDU-ČSL.

„Důchody jsou zabezpečeny minimálně na třicet let dopředu,“ před dvěma lety tvrdil bývalý ministr sociálních věcí a současný premiér Petr Nečas.

„Vláda navrhovanou reformou staví Potěmkinovu vesnici, pod kterou povede obrovský tunel“, řekl Marian Jurečka, místopředseda KDU-ČSL, na dnešní tiskové konferenci.

Hlavní výhrady KDU-ČSL proti návrhu ministra Drábka:

1. Když v současném důchodovém systému chybí peníze, je zapotřebí peníze do systému dodat a nikoliv je odtamtud brát;

2. Navrhované vyvedení části finančních prostředků z průběžného pilíře do kapitálových fondů v řádu desítek miliard korun ročně navrhuje vláda krýt zvýšením DPH, což poškodí nejen rodiny s dětmi a důchodce, ale i podnikatele ve stavebnictví a v zemědělství;

3. Navrhované „řešení“ je příliš riskantní; povede k tunelování, k ukládání „toxických“ aktiv, k vysoké inflaci i k nepředvídatelným událostem;

4. Vláda se nesnaží zmírnit daňové a důchodové znevýhodnění těch, kdo vychovávají děti;

5. Pokud vláda ve svém návrhu skrytě počítá s imigranty, pak je to třeba říci dostatečně nahlas i se všemi riziky, která jsou s tímto spojena;


Marian Jurečka současně představil návrhy KDU-ČSL:

a) zachovat průběžný solidární důchodový systém, který je imunní vůči inflaci a nedá se rozkrást, protože jím peníze jen protékají; do tohoto systému přispívají ti, kdo platí důchodové pojištění, ale i ti, kteří vychovávají budoucí daňové poplatníky;

b) zvýšení důchodového pojištění ze současných 28% na 31%;

c) těm, kteří vychovávají děti umožnit slevu na důchodovém pojištění ve výši 3% na každé vyživované dítě;

d) zachovat penzijní připojištění, stavební spoření či jiné investice občanů na zajištění v důchodovém věku v rámci 2. pilíře;

„Takto navržený systém je rozpočtově odpovědný a přináší zhruba 7 miliardový přebytek na důchodový účet.“

Strach je úspěšný pomocník.

Není možné si dělat přehnané iluze o lékařském řemesle a morálce lékařů. Převažuje však zdravotnický personál, včetně doktorů, který dělá svou práci dobře. Někdy dělají i více, než se od nich požaduje.

Každý hlas s nepříjemným zážitkem některého z pacientů je právě dnes velice silnou vodou na mlýn všech politiků této současné vládní garnitury. Jednotlivé hlasy a projevy s odstrašujícími „brutálními zážitky“ občanů v ordinacích jsou vítané. Většina médií jsou (stejně jako za socializmu) poslušní přisluhovači vlády, a tak ochotně a rádi publikují všechny pomluvy na adresu nepřátel.

Nečas, Heger a ostatní kolem nich vycházejí z osvědčené volební kampaně, daří se jim opět vyvolat mezi lidmi strach, získat tím veřejné mínění na svou stranu a rozdělit lidi (rozděl a panuj). Budou moci dál bez problému a bez omezení uskutečňovat svoje další privatizační záměry a podporovat rozvoj soukromého kšeftování s lidským zdravím.

A nejenom to. Daří se přesvědčit většinu občanů, že doktoři jsou lumpové, myslí jen na svůj prospěch a za všechno páchané zlo mohou jen právě oni. Vládnoucí panstvo se pokouší všemi způsoby proměnit naši veřejnost ve stádečko ovcí ovládané na dálku odulým bačou Nečasem a jeho servilními ovčáky. (J.Krž, 15.2.2011)