Bioenergie drasticky zvyšuje nájemné ze zemědělské půdy.

Doposud se v německých zemích byl maximální nájem z půdy okolo 500 eur (12.250 korun), v důsledku poptávky po zemědělské půdě, nájmy neustále rostou. Způsobilo to rozhodnutí vlády postupně zrušit všechny jaderné elektrárny. Výroba bioplynu se stává zlatou horečkou.

Nyní jsou pachty už na dvojnásobku tj. 1000 eur (24.500 korun) za hektar, a stále stoupají. Nové nájemní smlouvy jsou uzavírány na 1000 až 1500 eur (24.500 až 36.700 korun) za hektar.

To, co se v Německu děje na trhu půdou, přivádí skutečné zemědělce, zabývající se tradiční rostlinnou a živočišnou výrobou, k zoufalství. Některým končí pět let staré nájemní smlouvy. Nejsou už nyní schopni platit dvojnásobné nájmy, natož tronásobné nebo dokonce pětinásobné.

Staří sedláci, kteří na pronajatých pozemcích hospodařili 20 a více let, nebudou moci platit takto vysoké nájmy, takže jsou odsouzeni k živoření na malých plochách nebo k ukončení hospodaření. "Těm nenažrancům je jedno, kolik sedláků a jejich rodin zničí. To není legrace."

Děti sedláků odolávají nejlépe alergiím.

Švýcarský Tropeninstituts při zjišťování vlivu prostředí na vznik alergií u dětí si ověřil informace, že děti vyrůstající na selských dvorech mnohem méně trpí alergiemi než děti z nezemědělského prostředí. Zprávu institutu zveřejnil v pátek 4. března 2011 Basler Zeitung.

Institut zkoumal vliv životního prostředí u 7.000 dětí. Zjistilo se, že pouze 12 procent dětí ze selských dvorů bylo náchylných na alergie astmatu, kdežto u dětí vyrůstajících mimo zemědělství to bylo 40 procent.

Výzkumníci tvrdí, že v prostředí selského dvora jsou bakterie, které zabraňují vzniku astmatu. Tyto bakterie zřejmě jsou ve stájích, hlavně u skotu. Podle Eriky Mutius, jedné z autorek zprávy "Působení mikroorganizmů na dětské astma," je rozhodující pro vznik astmatu první rok dítěte. Proto doporučují pobyt malých dětí v blízkosti zvířat. Doporučení je určeno všem rodičům malých dětí, aby se s nimi co nejčastěji pohybovali poblíž hospodářských zvířat.

Ukrajinská zemědělská půda bude už příští rok na prodej.

O 1. ledna příštího roku bude zahájen obchod s ukrajinskou zemědělskou půdou. Rozhodl o tom ukrajinský parlament, který tento uplynulý týden zasedal v Kyjevě.

Ukrajinští zákonodárci odmítli návrh zákona, aby meratorium na prodej půdy bylo prodlouženo do roku 2015. Autoři návrhu argumentovali tím, že Ukrajina nemá právní ani technické podmínky pro otevření volného trhu s půdou.

Kam asi směřuje Agrární komora?

Tady se ukazuje cesta využitím především rostlinných produktů k energetickým a dalším průmyslovým účelům. Myslíme, že jsme dobře nakročili v budování bioplynových stanic. Je potřeba dalších kroků ke zhodnocení odpadního tepla při výrobě elektřiny z těchto stanic a také v čištění bioplynu pro dodávky do rozvodné sítě. Rozhodující pro další rozvoj bude udržení výstupní ceny elektřiny z bioplynových stanic.

Perspektivu má i přímé využití zemědělské biomasy pro výrobu tepla, ale i další rozšíření biosložky v motorových palivech. Jde o využití takové biomasy, která nemá užití pro výrobu potravin. Rozšíření BPS podporujeme přednostně u zemědělců, kteří mají živočišnou výrobu, protože výroba bioplynu řeší ekologickou koncovku odpadů ze živočišné výroby.

Při plném zabezpečení domácí výroby potravin nemá smysluplné využití 720 tis. ha orné půdy a 200 tis. ha TTP. Ze zemědělské výroby se během let ztratilo 700 tis. ha zemědělské půdy – to je rozdíl mezi evidencí ČSÚ – 4 240 tis. ha a evidencí LPIS 3 540 tis. ha. Rozšiřování BPS pomáhá udržet zaměstnanost na venkově a přispívá k ochraně životního prostředí.(Pozn.: Jakému procentu lidí na venkově BPS poskytnou zaměstnání?) Jde o řešení strukturální krize českého zemědělství o využití produkce, kterou nelze jinak ekonomicky zhodnotit. (Ze zprávy o činnosti)

Zdroj: apic-ak

Zelené háje,...

Dá se předpokládat, že po naší Sametové revoluci to byly podniky Státních lesů, kdo finančně kryl největší krádeže v českém zemědělství. Lesy nahrazovaly normalizační černé fondy předsedů zemědělských družstev a ředitelů státních statků.

Náš lesnický stav byl vždy organizován jako polovojenská služba.To neznamenalo, že by mezi lidmi z praxe nebyli skupiny lidí, které by neměly touhu hrabat pod sebe a bohatnout. Ti, co to neuměli, měli možnost se naučit. Lesníci sloužili tam, kam je nadřízení poslali. Měli své povinnosti, nebyli zvyklí se organizovat. Podřizovali se jen požadavkům vrchnosti.

Po listopadu 1989 bylo úkolem lesníků hlavně těžit a mlčet o tom, kolik dřeva se vytěžilo a prodalo. Za to byli slušně placení, a přitom jim bylo umožněno zprivatizovat tu pár desítek, tam pár stovek hektarů lesa. Na nějakých pár kubíků dřeva prodaných ze státního či z cizího soukromého lesa se nehledělo. V tom množství, které zásluhou velkých firem i drobných zlodějů zmizelo, to nehrálo roli.

Ministerstvo zemědělství drželo lesní hospodářství pod pokličkou, jak to šlo nejdéle. Neobjevilo Ameriku. Už po ruské bolševické revoluci v roce 1917 bolševici nezlikvidovali skupiny obchodníků se dřevem, protože je potřebovali. Až do ruské kolektivizace byl bolševický režim financován právě z vývozu dřeva. Až později nastoupilo zlato, ropa a další nerostné suroviny.

S jídlem roste chuť, za ministra Gandaloviče (ODS) už asi byl únik peněz z lesního hospodářství takový, že nejen hrozilo nepokrytí nákladů, ale hlavně že se nedostane na všechny spřátelené těžební firmy. Při dluhu je nyní módní exekuce - v případě státního podniku se tomu říká privatizace.

Zatím privatizace Lesů ČR padla s pádem Topolánkovy vlády. Jak se zdá, požadavek na zvýšený přísun lesních peněz do tajných soukromých a stranických fondů byl "odložen", protože zatím je dost peněz z "čisté energie." Lesy jsou stále v záloze. O vysokou hru se dřevem se náhle snaží Agrární komora, a tak bude záležet na tom, co z oťukávání s různými "dřevěnými" mafiemi vzejde. (Pařízek, hajný v.v.)

Mlékařské družstvo JIH uzavřelo v Bavorsku sedmiletou smlouvu.

Mlékárna Goldsteig Käsereien Bayerwald GmbH v bavorském Chamu uzavřela na odběr mléka sedmiletou smlouvu s českým mlékařským družstvem "Jih". V současné době jihočeské družstvo dodává mlékárně denně 330.000 litrů mléka.

Mimo toho družstvo "Jih" dodává 35 procent denní produkce českobudějovické mlékárně Madeta. Znamená to, že dodávky do Madety se pořád snižují. Podle zástupce družstva Jih Zdeňka Houšky, platí bavorská mlékárna průměrně o 1,63 centů (0,40 Kč) víc než čeští odběratelé. V porovnání konkretně s Madetou platí Goldsteig o 2,45 centů (0,60 Kč) na litr více. /topagrar

Když se dovážejí potraviny.

Takových opuštěných pozemků, na kterých se kdysi z 1 ha sklidilo 5 t pšenice nebo 30t brambor, je možné najít v ČR bezpočet. Tyto před rokem 1989 uživily okolo 120 lidí, dnes zde pracuje v zemědělství 5 lidí, ale mimo obec. Místo údajně vloni bylo bez vědomí vlastníků vybráno pro stavbu solární elektrárny.

Sedlák musí do vězení, když odmítl očkování zvířat.

V českém poslušném postkomunistickém zemědělství je Státní veterinární správa prakticky stoprocentně úspěšná při povinném očkování, v sousedním Rakousku jsou kvůli očkování s chovateli zvířat časté problémy. Způsoby, jakými je tam se sedláky zacházeno, tak trochu připomínají padesátá léta v Československu.

Tyrolskému sedlákovi Albínu Wegschederovi (Foto_Eberharter) od pátku minulého týdne plyne čtrnáctidenní lhůta, ve které musí nastoupit třiapůldenní vězení. Důvodem je, že odmítl očkování koz proti katarální horečce ovcí (nemoc modrých jazyků) a nezaplatil pokutu 770 euro (18.865 Kč), kterou mu vyměřilo okresní hejtmanství v Innsbrucku.

Sedlák se hájil tím, že v dopise, kterým byl k očkování vyzván, nebylo o kozách ani slovo, pouze byla uvedena katarální horečka ovcí. Nejdříve mu byla vyměřena pokuta 350 euro. Když nezaplatil, protože tolik peněz neměl - má tři děti a čtvrté na cestě - byla mu zvýšena pokuta o dalších 350 euro, za 10 krav, které také nenechal očkovat, protože je měl vysoko v horách. Navíc byl vyměřen poplatek 70 euro (1.715 Kč) za správní řízení.

"Zákon je zákon," konstatoval zástupce veterinární správy, "kdyby tvrdohlavý sedlák zaplatil první částku, t.j.350 euro, která byla vyměřena v době platnosti povinného očkování, do vězení by nemusel. Jemu se nejedná o peníze, ale o princip." V jiných spolkových zemích podobné situace vyřešila zemská hejtmanství. Zatím v nejbližších dnech sedlák do vězení nastoupit nemůže, protože věznice mu oznámila, že nemá volné místo.

"Nevidím žádnou možnost, jak do problému zasáhnout," řekl prezident tyrolské agrární komory Hechenberger, "ale jednat se sedlákem jako se zločincem kvůli očkování zvířat, které už není povinné, to je donebevolající." O případ se zajímají také různé humanitární organizace, když se dozvěděly, že sedlákova manželka, která je ve vysokém stupni těhotenství, bude muset veškeré práce na statku dělat sama.

Ekologických zemědělců je v ČR zase více.

Počet ekologických zemědělců se za rok 2010 významně zvýšil. Ke konci roku 2010 jich hospodařilo již 3 517, a to na celkové výměře téměř 450 tisíc hektarů, což představuje podíl více než 10,55 % z celkové výměry zemědělské půdy.

Stabilně se zvyšuje výměra orné půdy, která dosáhla 55 tisíc hektarů, což znamená nárůst o 10 tisíc hektarů za rok 2010. Zvýšila se také výměra vinic v ekologickém zemědělství na současných 803 hektarů. Počet ekofarem se zvýšil za rok 2010 o 31 %, počet výrobců biopotravin o 26 % a dosáhl již téměř 630 provozoven. Výměra rybníků v ekologickém zemědělství dosáhla 54 hektarů.

Hlavním cílem nového Akčního plánu je dosáhnout podílu 15 % ekologického zemědělství do roku 2015, včetně dosažení vyššího podílu biopotravin na trhu s potravinami (3 %) a vyššího podílu českých biopotravin na trhu s biopotravinami (60 %).

Zdroj: MZe 23.2.2011

Ministři zemědělství jako cikánský tábor.

Podle očekávání se jednání ministrů zemědělství zemí EU komplikuje. "Každý pes, jiná ves," zní staré české pořekadlo. Každá země má svůj zájem. Maďarský předseda Fazekas aby z toho byl jelen.

Velká Británie by nejraděj zemědělskou politiku zrušila, naopak Francie trvá na zachování dosavadního systému. Hlavní slovo proti návrhu SZP komisaře Ciolose má německá ministryně zemědělství Ilsa Aigner, která trvá na rovných dotačních podmínkách pro všechny zemědělské podniky, bez ohledu na jejich velikost.

Aigner také kritizovala donekonečna opakovanou podporu mladých zemědělců, která odporuje další Ciolosově podpoře malých zemědělských podniků. Malé zemědělské podniky totiž většinou mají starší sedláci, kteří nemají žádné výhody.

Zaměstnanci velkých farem protestují proti stropu přímých plateb.

V listopadu 2010 Evropská komise doporučila přepracování návrhu Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Byla to odpověď na protesty některých států, které se zastávají velkých zemědělských společností. Argumentovaly obavami, že tyto farmy nesplní podmínky 1. pilíře, čímž budou ohroženy mzdy zaměstnanců a pracovní místa v obcích, kde tato družstva jsou.

O zemědělství jedná i Evropský parlament, na jehož půdě prezentují své názory jak komisař EK tak ministři zemědělství jednotlivých zemí. Největší příjemci přímých plateb zkoušejí, kam až budou chtít orgány EU ustoupit. Podle mínění německého svazu zaměstnanců zemědělských podniků (ABL-Arbeitsgemeinschaft bäuerliche Landwirtschaft) už nejde o skutečné potřeby ekologické a sociální, ale politické hašteření.

Ve svém návrhu z listopadu 2010 Evropská komise uvádí horní mez (strop), což by mohlo mít nepříznivý dopad na velké podniky s mnoha zaměstnanci. ABL uvádí: když bude horní hranice stanovena na 150.000 eur (3,675.000 Kč) na farmu za rok, bude to v průměru znamenat snížení přímých plateb na 30 procent. Tím by podnikům zůstaly poloviční částky na mzdy. Takových podniků v EU jsou asi 3 procenta. (F.Novotný, 22.1.2011)

Zemědělská půda je dědictví otců.

…

Z východu k naší Moravěnce drahé,

K tobě hlas prosby z této vlasti vane,

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

Chorál od Velehradu by společně s hlasy odborníků měl národ upozornit na to, že zemědělská půda je dědictvím, které v potu tváře naši předci vytvářeli více než tisíc let. Tisíc let se český sedlák učil hospodařit s každou pídí země v krajích rovinných i hornatých. Zúrodňoval skály i močály. Tisíc let naši předkové vytvářeli neocenitelné bohatství, jakým je orná půda.

Hospodaření s půdou se však nyní stalo přežitkem, současná česká společnost v podstatě přestala půdu uznávat jako zdroj výroby potravin. Pokud se s půdou nedá obchodovat, ztrácí hodnotu. Bohužel ti, co by měli jít vzorem, zemědělci, se přizpůsobili, místo uchování dědictví otců opouštějí zkušenosti otců i vědecké poznatky, přestali se chovat jako hospodáři a vrhají se na zisk za každou cenu. Výsledkem je trvalá ztráta úrodnosti půdy, ztráta její nesoudržnosti a nezadržitelná vodní a větrná eroze. 50 procent české půdy je ohroženo vodní erozí, přičemž ročně dochází k odplavení až 7,5 tuny půdy z hektaru.

O rozvoj eroze zemědělské půdy se významně zasloužila kolektivizace zemědělství v padesátých létech 20. století a především industrializace zemědělství po roce 1970. Rozoráním mezí, paloučků, alejí a všeho, co tvořilo kulturní středoevropskou krajinu, došlo pouze k rozšíření oseté plochy, nikoli k zúrodnění. K eliminaci následků eroze došlo zásluhou vysokých dávek průmyslových hnojiv a pesticidů. Přesto i v dobách předlistopadových byly uplatňovány staré hospodářské metody, které přispívaly k zachování základní úrodnosti, jako hnojení statkovými hnojivy a dodržování osevních postupů.

Kdysi nás ve škole učili, že úzkostlivé dodržování osevního postupu šetří peníze za hnojiva, osiva, pesticidy i mechanizaci. V Německu odborníci sledovali náklady při různých osevních postupech a zjistili; čím více plodin v osevním postupu, tím nižší náklady na jednotku produkce. Byly doby, kdy sláma nebyla odpadem ani palivem, ale surovinou k výrobě nezbytného chlévského hnoje.

K snižování úrodnosti půdy nepřispívá jen americký průmyslový způsob zemědělství, pohrdání orbou a osvědčenými plodinami a osevními postupy - jeteloviny, okopaniny, luskoviny a pícniny nemohou být nahrazeny chemicky kultivovanou kukuřici a řepkou - ale také nedostatek kvalitních statkových hnojiv, způsobený pastvou dobytka, hlubokou podestýlkou a kejdou.

Není stařičká výzva k věrozvěstům výzvou skutečných hospodářů? (F.Novotný, 21.2.2011)

Neopouštějte nikdy svého pole

By vaše setba zrála ve plod věčný

Ať na ní rosa požehnání kane

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

V pondělí začíná jednání ministrů zemědělství EU.

Za předsednictví maďarského ministra zemědělství Sándora Fazekase začne v pondělí jednání ministrů zemědělství Evropské unie. Jako obvykle jedním z hlavních bodů jednání by měla být Společná zemědělská politika po roce 2013.

Jednání se bude týkat otázky druhého pilíře SZP, který má řešit rozvoj venkova. Ministři by měli zaujmout stanovisko, jakým způsobem řešit vysokou nezaměstnanost venkovských oblastí a jak vytvořit venkovské sociální prostředí.

Dalším bodem je podpora diverzetifikace zemědělského venkova, vytvořit pestrý venkov s příhodnými podmínkami pro rozvoj malých zemědělských závodů, s čímž souvisí i rozvoj místních trhů. Venkov by měl mít dynamické a konkurenceschopné malozemědělství, které by lákalo mladé lidi.

Podle agrokomisaře Daciana Cioloşe bude důležité, aby se zemědělství zapojilo do celkové strategie Evropské komise, jejímž klíčovým cílem je udržitelný růst a zaměstnanost. V současném přípravném období 2007 až 2013 je třeba vytvořit podmínky pro investice do takového drobného podnikání, které navazuje na zemědělskou činnost, podmínky pro alternativní zdroje energie, pro infrastrukturu obnovy venkova a pro přípravu národních pravidel.

Nelehké jednání zřejmě bude okolo chovu slepic v malých klecích, kterého se některé státy nechtějí vzdát. Tyto státy se snaží zrušení klecí co nejvíc oddálit. Požadavek EK je, aby od roku 2012 byl chov v malých klecích zakázán. Podle tohoto nařízení nesmí 1 nosnice být chovaná na menší ploše než 750 cm², přičemž má mít bidýlko k přirozenému odpočinku a na podlaze podestýlku.

Pěstování polních plodin - porovnání.

Vývoj pěstování hlavních polních plodin v České republice a v Rakousku (1989 – 2008).

		ČR (tis. ha)
Rok		1989	2006	2008
Obiloviny	Cereals, total	1660	1527	1575
Luštěniny	Pulses for grain, total	69	31	22
Okopaniny	Root crops, total	235	91	81
Olejniny	Oil seeds, total	115	292	463
CELKEM		2079	1941	2141
		Rakousko		tis. ha
Rok		1989	2006	2008
Obiloviny	Cereals, total	1000	777	841
Luštěniny	Pulses for grain, total	2	41	28	(soja)
Okopaniny	Root crops, total	73	61	66
Olejniny	Oil seeds, total	23	129	124
CELKEM		1098	1008	1059
		Index 2006 - 2008 v %		2006=100%
Stát		Česká republika		Rakousko
Obiloviny	Cereals, total	103,1		108,2
Luštěniny	Pulses for grain, total	71,0		68,3
Okopaniny	Root crops, total	89,0		108,2
Olejniny	Oil seeds, total	158,6		96,1
		Index 1989 - 2008 v %			1989=100%
Stát		Česká Republika		Rakousko
Obiloviny	Cereals, total	94,9		84,1
Luštěniny	Pulses for grain, total	31,9		1400,0
Okopaniny	Root crops, total	34,5		90,4
Olejniny	Oil seeds, total	402,6		539,1

Zdroj: ČSÚ

Statistik Austria