Význam biozemědělství je menší, než hlásá propaganda..

Lidé jsou přesvědčeni, že na biofarmách je mnohem větší biologická rozmanitost než na konvenčních farmách, a to například díky tolerování plevelů a hmyzu. Tento pohled však zpochybňuje nová studie, provedená vědci z Univerzity v Leeds ve Velké Británii. Biofarmy tvoří ve Velké Británii 3,9 % zemědělské půdy.

Vědci porovnávali farmy v podobném prostředí, aby zamezili ovlivnění krajinou. A ačkoli nalezli větší hustotu motýlů a čmeláků u biofarem, v případě ptáků byly výsledky opačné. Ochránci prostředí se domnívají, že nejlepším způsobem, jak zvrátit pokles početnosti ptáků, by bylo zavedení tzv. agroenvironmentálních plánů, které by platily zemědělcům za vytvoření vhodných habitatů, například tzv. beetle bank (vyvýšené zatravněné pásy pro život užitečného hmyzu).

Nová studie rozhořela debatu o udržitelnosti biozemědělství vzhledem k tomu, že oproti konvenčnímu zemědělství je o 55 % méně produktivní. Jelikož v budoucnu budeme muset produkovat více potravin a přínosy biozemědělství pro biologickou rozmanitost jsou pouze malé, může se biozemědělství v určitém momentu stát přílišným luxusem.

Podle autora studie je otázkou, zda budeme hospodařit méně intenzivně na větší ploše nebo intenzivněji na menší ploše, přičemž více místa zbude pro volnou přírodu. Podle organizace Soil Association je však naivní domnívat se, že konvenční zemědělství nemá vliv na volnou přírodu v sousedících lokalitách, a tvrdí, že potřebujeme farmy, které budou udržovat biologickou diverzitu v místním životním prostředí. (Zdroj: Agronavigator, 26.10.2010)