V pátek oznámila Evropská komise, že členské země musejí vrátit 578 milionů euro, které neoprávněně čerpaly.
Evropská komise zjistila, že Řecko dostalo o 336 milionů eur (9,15 mld Kč) víc než mělo dostat. Největší nedostatky byly zjištěny při identifikaci zemědělských pozemků. Nesprávně byly vyplacené i peníze, které byly v roce 2006 určeny pro rozvoj venkovských prostorů.
Další velké částky bude muset vracet Rumunsko (41 mil. euro), Portugalsko (40 mil. euro), Nizozemí (29 mil eur), Německo (2,4 mil eur). Zatím nevyřešené nesrovnalosti v účtování má Rakousko.
K největším chybám došlo v platbách na plochu, kdy bylo nesprávně vyplaceno 314 mil. euro, v platbách na zvířata bylo nesprávně vyplaveno 54 mil. euro, v programech pro rozvoj venkova 40 mil.euro.
"Snažíme se o co nejpřesnější kontroly, aby peníze daňových poplatníků nebyly zneužívány," uvedl agrokomisař Dacian Cioloş.
Vzhedem ke zjištěným nedostatkům bude správné používání přidělených prostředků EK zjišťovat v následujících státech:
Bulharsko
Kypr
Česká republika
Dánsko
Francie
Německo
Řecko
Maďarsko
Itálie
Irsko
Litva
Polsko
Portugalsko
Rumunsko
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Nizozemsko a
Velká Británie.
Nejvíce peněz by mělo vrátit Řecko: 216 mil. euro neprávněně čerpalo v roce 2006 na pozemky (LPIS GIS systém), 54,07 mil. euro v letech 2003 až 2007 čerpalo na sušení vinných hroznů, 50,16 mil.eur čerpalo na veterinární úkony, aniž je provádělo, 19,76 mil.euro nesprávně čerpalo na tabák.
Přestože o vracení dotací vycházejí jen kusé a nesrozumitelné informace, v zemědělské veřejnosti některých států to způsobuje rozruch.
Vypravil jsem se obcí a jejím okolím, kol dokola, až za obzor. Je to téměř všude samý úhor. EU za neobdělávání orné půdy platí, ale býlí se musí i tak sekat.
OdpovědětVymazatTopografická zjištění nepřestajně směřují na podvodníky, kteří na planinu ani v čase léta nevyjedou se sekačkami. Porušují bruselská ustanovení. Dříve tu na lánech rostlo obilí, zejména oves, žito, na většině ploch se pěstovaly brambory a krmná řepa nebo kukuřice. Farmáři (nikoliv rolníci nebo družstevníci) skoncovali se lnem, před měsícem zavřeli na petlici poslední lnářskou fabriku a její provozovny. Plodinám dali vale.
V konzumu prohlížím celer, u pokladny platím 68 korun. Zcepením a ptám se: »Za co?« - »No, celer je přece z Řecka.« Mlčím. I mrkev je z ciziny - z Itálie. Brambory a jablka, skoro jako z umělé hmoty, jsou ze sousedního Polska. Česnek je čínský a argentinský. Je zvětralý, nemá říz.
U sousedů si koupili osla domácího a dvě kamerunské kozy a ovce. Nad ohradou, sbitou z kulatiny pro osla, pro kozy a ovečky zejí trosky někdejších kravínů a vepřínů. Rozpadly se zubem času. Stavební materiál místní domorodci rozebrali. Nedivím se jim, vždyť je drahý. Ale to, že rozkradli i tři kilometry dlažebních kostek ze silnice, která vešla do historie jako stoupák při Závodu míru P-B-W a pamatovala ještě Veselého, Růžičku, Kubra i G. A. Schura, je mi proti srsti. I náhrobní kameny ze židovského hřbitova si dali do základů svých zpitvořených »bundes domů«. Jednou je bude všechno tohle strašit, to mi věřte. A zapište si (ten, kdo je vinen) tahle slova možná za své »oslí uši«…