Dlouho očekávaný návrh EK, který by měl detailněji naznačit, jakými směry by se měla ubírat budoucí podoba Společné zemědělské politiky, zatím sice jen obecně nastiňuje možné směřování, ale už se ozvaly protesty. Podnikům v některých zemích, zaměřeným na intenzivní zemědělskou produkci, se nelíbí převod peněz na údržbu venkovských prostorů.
Šéfům zemědělských podniků v České republice převod peněz na „zelenou krajinu“ příliš nevadí, protože na velké části českého území produkční zemědělství bylo utlumeno a nahrazeno mulčováním, nesouhlasí však s návrhem Evropské komise na „zastropování plateb“ pro velké podniky.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa se spojil s Agrární komorou a bojuje za to, aby se evropské zemědělství, ve kterém je průměrná velikost závodu 13 ha, přizpůsobilo české postsocialistické velkovýrobě (bez soukr. zemědělců prům. velikost více než 1000 ha) .
„Budeme se stavět razantně proti jakýmkoli návrhům přímých plateb, které by omezovaly svobodné rozhodování zemědělců při koncentraci produkce nebo dokonce vedly k umělému štěpení podniků. Systém přímých plateb potřebuje zásadní reformu, ale takovou, která povede k zajištění spravedlivého zacházení se zemědělci v rámci celé EU,“ ukazuje ramena Fuksa.
"Zásadně nemůžeme přijmout otázku zastropování plateb. To je problém, který poškodí české zemědělce," uvedl předseda Zemědělského svazu Jirovský. "Bude záviset silně na tom, jakým způsobem to bude uděláno." Původní návrh podle něj totiž například zohledňoval, jak významným zaměstnavatelem velký podnik je.
Předseda Asociace soukromých zemědělců Stehlík naopak snahu o stanovení horního limitu plateb pro velké podniky uznává. Podíl velkých příjemců na celkových zemědělských podporách v rámci EU je totiž podle něj "nepříznivý".
Soukromých zemědělců by se strop plateb 300.000 eur (závod do 1000 ha) téměř nedotkl, protože hospodaří na menších plochách. Navíc malé závody do 10 ha by měly být zbaveny administrativní zátěže a platby by měly dostávat paušálně.
Kec!
OdpovědětVymazat