Není zřejmě v ničích silách zjistit, kolik hlavní česká media vydělala a ještě vydělají na letošních volbách. Kdosi spočítal, že strany za volební kampaň vydaly půldruhé miliardy korun. Kam tyto peníze šly, si lze domyslet.
Právě proběhlé volby vůbec ze strany ODS nebyly o strachu ze zadlužování, státního bankrotu a o světlé budoucnosti, jak naivně mladí voliči uvěřili (ČR má šesté nejmenší zadlužení v EU), ale dalším pokusem o potopení špinavé a páchnoucí privatizační minulosti, která byla skutečným základem zadlužování státu a která s nevěřitelnou silou se i po třinácti, a více letech, snaží vyplout na hladinu. Úkolem milionových inzertních smluv tedy není nic jiného než občany přinutit k zapomnění na rozkradení bank, fondů, dolů, průmyslu a zemědělství.
Pro průměrného občana je více přijatelná slušná pravice než slušná levice. Bohužel, zásluhou velkých peněz není v českých zemích jedno, ani druhé, a proto při volbách občan přebíhá od jednoho k druhému, co se mu momentálně jeví výhodnější. Stálá a vytrvalá zůstává jen korupce, jíž za minulého režimu se říkalo socialistické protislužby, dnes se říká legální sponzorování.
Neslušná pravice porazila neslušnou levici, protože toky sponzorských peněz zaměřila na hlavní media, jejichž "neúplatní" redaktoři záměrnou démonizací Paroubka a vymýšlením pofiderních průzkumů veřejného mínění vyvolali u lidí strach z drtivé převahy ČSSD a komunistů. Jakýkoli výrazný úspěch se v českých zemích neodpouští, chalupník nechce, aby soused měl lepší kozu, přeje si, aby mu pošla. A tak letošní české volby dopadly jako mistrovství světa v hokeji, "papírový" favorit padl.
Jiří Paroubek si jistě neuvědomil, a při své nevyzpytatelné beraní povaze asi nikdy neuvědomí, že svým odstoupením z čela ČSSD dal signál k návratu do doby, kdy se Jiří Horák pokoušel vybudovat moderní západoevropskou sociální demokracii.
Záměrem odstavení Horáka a nástupem Zemanova křídla bylo posazení ČSSD do Klausova privatizačního kolotoče a za pomoci Zemanovy premiérské funkce zaretušovat činnost různých spřízněných šedých eminencí. Zeman za jedno volební mnohá přání splnil, takže se mohl uklidit na Vysočinu. S kočkopsem, závislým na rozmarech KSČM, co po Zemanovi zbyl, si jeho nástupci doposud nebyli schopni poradit, i když k tomu zásluhou jistých volebních úspěchů (voliči vybírali menší zlo) měli velký prostor.
Aby se česká sociální demokracie opět prosadila, bude se muset nejen zbavit mnoha dalších lidí, ale také vrátit k realitě, k takovému sociálnímu programu, o kterém bude středový, ale i pravicový (proti své vůli) volič přesvědčen, že je splnitelný. (Jiří Krž, 3.6.2010)
Právě proběhlé volby vůbec ze strany ODS nebyly o strachu ze zadlužování, státního bankrotu a o světlé budoucnosti, jak naivně mladí voliči uvěřili (ČR má šesté nejmenší zadlužení v EU), ale dalším pokusem o potopení špinavé a páchnoucí privatizační minulosti, která byla skutečným základem zadlužování státu a která s nevěřitelnou silou se i po třinácti, a více letech, snaží vyplout na hladinu. Úkolem milionových inzertních smluv tedy není nic jiného než občany přinutit k zapomnění na rozkradení bank, fondů, dolů, průmyslu a zemědělství.
Pro průměrného občana je více přijatelná slušná pravice než slušná levice. Bohužel, zásluhou velkých peněz není v českých zemích jedno, ani druhé, a proto při volbách občan přebíhá od jednoho k druhému, co se mu momentálně jeví výhodnější. Stálá a vytrvalá zůstává jen korupce, jíž za minulého režimu se říkalo socialistické protislužby, dnes se říká legální sponzorování.
Neslušná pravice porazila neslušnou levici, protože toky sponzorských peněz zaměřila na hlavní media, jejichž "neúplatní" redaktoři záměrnou démonizací Paroubka a vymýšlením pofiderních průzkumů veřejného mínění vyvolali u lidí strach z drtivé převahy ČSSD a komunistů. Jakýkoli výrazný úspěch se v českých zemích neodpouští, chalupník nechce, aby soused měl lepší kozu, přeje si, aby mu pošla. A tak letošní české volby dopadly jako mistrovství světa v hokeji, "papírový" favorit padl.
Jiří Paroubek si jistě neuvědomil, a při své nevyzpytatelné beraní povaze asi nikdy neuvědomí, že svým odstoupením z čela ČSSD dal signál k návratu do doby, kdy se Jiří Horák pokoušel vybudovat moderní západoevropskou sociální demokracii.
Záměrem odstavení Horáka a nástupem Zemanova křídla bylo posazení ČSSD do Klausova privatizačního kolotoče a za pomoci Zemanovy premiérské funkce zaretušovat činnost různých spřízněných šedých eminencí. Zeman za jedno volební mnohá přání splnil, takže se mohl uklidit na Vysočinu. S kočkopsem, závislým na rozmarech KSČM, co po Zemanovi zbyl, si jeho nástupci doposud nebyli schopni poradit, i když k tomu zásluhou jistých volebních úspěchů (voliči vybírali menší zlo) měli velký prostor.
Aby se česká sociální demokracie opět prosadila, bude se muset nejen zbavit mnoha dalších lidí, ale také vrátit k realitě, k takovému sociálnímu programu, o kterém bude středový, ale i pravicový (proti své vůli) volič přesvědčen, že je splnitelný. (Jiří Krž, 3.6.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat