Obec Modrava vybrala vládní trojkoalici.

Obec Modrava na Klatovsku má 49 stálých obyvatel (údaj z roku 2005), včetně dětí, letošních voleb do PS se zúčastnilo 112 voličů, kteří volili strany v následujícím pořadí: 1. ODS 37 procent, 2. TOP09 29 procent, VV 7 procent.

Proč právě ty strany, které budou vládnout? Samostatná obec Modrava se do šumavských strání snaží přilákat nové obyvatele. Každý obyvatel automaticky na své konto dostanete jako vánoční dárek 3.000 korun. Zima je v horách dlouhá, proto téměř všichni dostanou dříví na topení. A kdo topí elektřinou, dostane místo dříví 7.500 korun.

Při narození dítěte vyplácí obec porodné 20.000 korun. Dítě nastupující do školy dostane 3.000, v dalších letech každoročně 2.000 korun. Na letní tábor každé dítě dostane od obce příspěvek 5.000 korun. Říkají tomu Program sociální stabilizace obce Modravy. O příspěvek nikdo nemusí žádat, dostane ho automaticky.

Obec zbohatla díky novému přistěhovalci Zdeňku Bakalovi, ostravskému uhlobaronovi a finančníkovi. Majitel Ostravsko-karvinských dolů tu má trvalé bydliště, takže v obecní pokladně končí část jeho daní. Za to od obce také dostane dřevo na topení.

Na první pohled to vypadá, jako by Modrava rozjela komunismus, o jakém ani Zápotocký nesnil. Ale i komunizmus má odvrácenou temnou stranu. Kvůli výše uvedeným výhodám by před radnicemi většiny vnitrozemských měst a vesnic stály fronty zájemců o přistěhování, v Modravě zatím zabírají jen slabě. Spíš jsou předmětem kritiky. Ač je Modrava a její okolí pro návštěvníky jedním z nejhezčích míst Šumavy, život v ní byl především v zimě očistec. Všude je daleko – k lékařům, do škol, do obchodů, na úřady i za zábavou. Nejbližší město je vzdáleno 35 kilometrů. Lidé proto většinou odcházejí. Ti, co se dostavili k volbám, volili strany, které Bakala ve volební kampani podporoval. Uvedl, že ODS, TOP09 a VV věnoval částku 29,5 milionu korun.

Průměrná mzda v Plzeňkém kraji je sice 21 500 korun, ale tu v oblasti Modravy nemá téměř nikdo. "Chceme tu lidem co nejvíce ulehčit život a nabídnout jim takové podmínky, aby u nás zůstali a obec nevymřela," říká modravský starosta Antonín Schubert.

Původní německé obyvatelstvo bylo na tvrdý život ve svém „Maderu“(Modrava) (985 m) zvyklé. Jen na Bienertově pile pracovalo okolo jednoho sta lidí. Od vysídlení Němců po roce 1945 dosídlenci přicházejí, vyčerpají osidlovací příspěvky a odejdou. Nyní je snaha z Modravy udělat turistické centrum.

V obci se nachází množství typických šumavských domků. Dominantou obce a kulturní památkou je Klostermannova chata, která slouží jako rekreační zařízení. Mezi zajímavé stavby patří Bienertova pila na rezonanční dříví, z kterého se vyrábí hudební nástroje (dnes část továrny je pro ukládání a sušení vyrobeného materiálu a část slouží jako rekreační zařízení). Nepřehlédnutelná je také hrazená budova, která v minulosti sloužila jako lovecký zámeček knížete Schwarzenberga.