Hrubá střední měsíční mzda, takzvaný medián, se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně snížila o 0,8 procenta na 21 715 korun. Více než polovina lidí v Česku tak loni dostávala o desítky i stovky korun méně než v roce 2008.
Nejvyšší mzdu měli ředitelé bank a pojišťoven (356 663 korun), nejnižší uklízečky (necelých 10 500 korun). Vyplývá to z dat Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který provozuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Příjmy většiny domácností tak klesly i přes optimistické údaje statistického úřadu, který oznámil, že průměrná mzda činila ve čtvrtém čtvrtletí 25 752 korun, což je o 1268 korun více než ve stejném období roku 2008. Mediánní mzda však daleko více odpovídá skutečným příjmům lidí. Tato hodnota totiž není ovlivněna extrémně vysokými nebo nízkými platy.
K poklesům mezd došlo především u zemědělců, řemeslníků, opravářů a obsluhy strojů, tedy u manuálních zaměstnání. Naopak lidem s vyššími příjmy podle ISPV platy rostly. Deset procent nejvyšších mezd se loni zvýšilo v průměru o 776 korun. Někde i o daleko více. Například hlavním stavbyvedoucím u velkých firem vzrostl v průběhu jednoho roku plat více než o tři tisíce na 59 165 korun.
Pokles platů se dotkl pouze podnikatelské sféry. V nepodnikatelské sféře loni střední plat meziročně vzrostl o 4,5 procenta na 24 167 korun. Závratný růst o 1045 korun byl přitom dán především úpravou platů u zaměstnanců státní správy. V roce 2008 státní rozpočet na těchto výdajích šetřil, v roce 2009 tuto stagnaci mezd kompenzoval.
Stále více lidí by kvůli překlenutí ekonomické krize přijalo i takovou práci, která je hůře placená, neodpovídá jejich kvalifikaci a nepřinesla by jim uspokojení. Hůře placenou práci by přijalo 45 procent účastníků ankety. 43 procent lidí by takovou práci přijalo s výhradami, dočasně. Jen 12 procent dotázaných by pak takové zaměstnání v žádném případě nepřijalo. (sd, 15.3.2010)
Nejvyšší mzdu měli ředitelé bank a pojišťoven (356 663 korun), nejnižší uklízečky (necelých 10 500 korun). Vyplývá to z dat Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který provozuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Příjmy většiny domácností tak klesly i přes optimistické údaje statistického úřadu, který oznámil, že průměrná mzda činila ve čtvrtém čtvrtletí 25 752 korun, což je o 1268 korun více než ve stejném období roku 2008. Mediánní mzda však daleko více odpovídá skutečným příjmům lidí. Tato hodnota totiž není ovlivněna extrémně vysokými nebo nízkými platy.
K poklesům mezd došlo především u zemědělců, řemeslníků, opravářů a obsluhy strojů, tedy u manuálních zaměstnání. Naopak lidem s vyššími příjmy podle ISPV platy rostly. Deset procent nejvyšších mezd se loni zvýšilo v průměru o 776 korun. Někde i o daleko více. Například hlavním stavbyvedoucím u velkých firem vzrostl v průběhu jednoho roku plat více než o tři tisíce na 59 165 korun.
Pokles platů se dotkl pouze podnikatelské sféry. V nepodnikatelské sféře loni střední plat meziročně vzrostl o 4,5 procenta na 24 167 korun. Závratný růst o 1045 korun byl přitom dán především úpravou platů u zaměstnanců státní správy. V roce 2008 státní rozpočet na těchto výdajích šetřil, v roce 2009 tuto stagnaci mezd kompenzoval.
Stále více lidí by kvůli překlenutí ekonomické krize přijalo i takovou práci, která je hůře placená, neodpovídá jejich kvalifikaci a nepřinesla by jim uspokojení. Hůře placenou práci by přijalo 45 procent účastníků ankety. 43 procent lidí by takovou práci přijalo s výhradami, dočasně. Jen 12 procent dotázaných by pak takové zaměstnání v žádném případě nepřijalo. (sd, 15.3.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat