Na konci 19. století žily vesnickým způsobem asi tři čtvrtiny českého obyvatelstva. Dvacáté století tento stav hodně změnilo, nikoli však tak výrazně, jak ukazuje statistika a jak si mnoho lidí představuje. Stovky vesnic zmizely po vysídlení německého obyvatelstva, statisíce lidí se odstěhovaly do měst, ale venkov má pořád dost lidí. Podle střízlivého odhadu žije v sídlech menších než 3000 obyvatel stále asi polovina českého obyvatelstva.
"Je pravda, že v naší republice je vesnic víc než dost. Nechci aby to vyznělo špatně, ale je dobře že některé vesnice "vymírají". Ve městech je nižší nezaměstnanost - ušetří se na dávkách, odpad z domu jde přímo do čističky, dojíždět za prací nemusíte, ušetříte živ. prostředí a další a další...Vesnice by se měli zredukovat alespoň o polovinu :)), jen tam, kde jsou památky, zemědělské a chovné statky, průmyslové a další jim podobné podnikatelské záměry - FUNGUJÍCÍ, ale hlavně potenciál pro" (Novinky: Michal Štěrba, Hradec Králové,23.6.2009)
Podobné názory se pravidelně objevují v diskusních fórech. České maloměšťáctví a české chrapounství jsou nezničitelné. Žije mezi námi, v městském prostředí, mnoho lidí, kteří prostě nenávidí to, co neznají. A nemusí to být zrovna barva pleti nebo národnost, ale i odlišný způsob života a bydlení. Zdá se, že po asi padesáti letech přišla ze strany městského obyvatelstva nová vlna nenávistných útoků na venkov. Kdysi to rozpoutali komunisté, jimž se jen pomalu dařilo ničit svobodné soukromé zemědělce a provádět industrializaci venkova.
Každý chalupník, který vlastnil kousek pole, kozu a pár slepic, byl nepřítelem pracujícího lidu, jenž si za své těžce vydělané peníze nemohl koupit potraviny, protože je tito vesničtí boháči úmyslně na trh nedávali. Co nesnědli a nezkrmili zvířaty, to jako křečci ukládali do spíží, aby po příchodu Američanů je mohli draze prodat. Dělnická třída, komunisté i nekomunisté, propagandě věřila, proto souhlasila s perzekucí zemědělců. Protože zásobování se nezlepšilo ani poté, co byl venkov pokořen a kolektivizace dokončena, byli obyčejní členové družstev nadále terči útoků z měst. Předmětem nenávisti městského obyvatelstva byly naturální odměny a záhumenková hospodářství. Oni si potraviny museli koupit, vesničané je měli zadarmo.
Teprve normalizační Husákův režim utlumil nenávistné projevy proti venkovu, když důsledně začal realizovat systém střediskových a zánikových obcí. Ve střediskových obcích byla stavěna střediska zemědělské velkovýroby, panelové domy, kulturní domy a prodejní střediska, v zánikových vesnicích nesmělo být stavěno nic, aby lidé odtud odcházeli a chalupy levně prodávali městským rekreantům. Podobný stav zůstal i po změně režimu v roce 1989. Skrytá likvidace malých vesnic měla ustat po vstupu České republiky do Evropské unie, neboť právě bruselské úřady kladou důraz na zachování obydleného venkova.
Po roce 2004 začaly do českých vesnic proudit evropské peníze o jakých se vesnickému obyvatelstvu doposud nikdy ani nesnilo. Budují se čističky, komunikace, osvětlení, opravují obecní budovy atd. To samozřejmě také vidí závistivý měšťák, jenž uvažuje klasickým českým chalupnickým způsobem: "nechci takovou kozu jako má soused (v našem případě venkov), já chci, aby mu chcípla!"
EU nebere příliš v úvahu období vlády komunisů, ani stav v jakém je české zemědělství, a tak s český venkovem jedná jako s každým jiným. Avšak základ obyvatelstva na české vesnici už netvoří zemědělci jako v jiných zemích, a tak dotacemi na venkov nejsou řešeny specifické české problémy (řídké osídlení venkova, zaměstnanost, doprava, zásobování). Došlo i na bývalé střediskové obce, z nichž po odchodu socialistické velkovýroby končí školy a školky a odchází do měst největší procento lidí. Vesnických lidí v zemědělské velkovýrobě pracuje bezvýznamné množství, soukromých malorolníků také moc není, jíná práce na vesnici téměř není, takže vesnice je pro lidi v produktivním věku prakticky jen místem k přespání, a mladší lidé, když to jde, stěhují se do měst. Není třeba vesnice bourat, jako to dělal K.H.Frank (Lidice) a jako si to přejí někteří lidé z měst, likvidace vesnic bude pokračovat Husákovým "plíživým" způsobem - a za nechtěné asisence EU.(F.Novotný, 23.6.2009)
CSSR nebola taká zlá,ešte aj tie autobusy chodili pravidelnejšie a nie dvakrát za deň a nezachádzali pomaly cez celý okres,ako teraz v modernej EU! PS: Ludia si v niektorích obciach budú musiet asi zakúpit oslov(benzín je drahý a papalášov máme nadbytok),aby sa normálne dostali do práce a z práce domov!
OdpovědětVymazat