O tom, že Číňané jsou dobří obchodníci a podnikatelé, ví Evropané už od středověku. Jako zemědělci dovedou využívat a zúrodňovat i tu nejhorší půdu.
Protože o půdu v Číně je značný zájem a je drahá, někteří zemědělci ze severočínských provincií využili částečné otevření ruských hranic a na volné ruské půdě začali pěstovat sóju. Vyplácí se jim to.
V minulém roce si asi 200 zemědělců ze severočínské provincie Heilongjiang pronajalo 4500 ha lady na ruském Dálném východě. Průměrnou sklizeň sóji měli okolo 3 tun z hektaru, což je dvakrát až třikrát tolik, co by sklidili doma v Číně. Přitom za nájem zaplatí mnohonásobně méně, než by zaplatili v Číně.
Protože se jim hospodaření na ruském území osvědčilo, zaseli letos už 6.000 ha sóji. Jedná se o půdu, o kterou ruští zemědělci nemají zájem. Proto i ruské úřady zájemce o hospodaření na ruské půdě podporují. Podporu mají i od čínských úřadů, protože sója vypěstovaná na čínském území pokryje jen 40 procent spotřeby.
Protože o půdu v Číně je značný zájem a je drahá, někteří zemědělci ze severočínských provincií využili částečné otevření ruských hranic a na volné ruské půdě začali pěstovat sóju. Vyplácí se jim to.
V minulém roce si asi 200 zemědělců ze severočínské provincie Heilongjiang pronajalo 4500 ha lady na ruském Dálném východě. Průměrnou sklizeň sóji měli okolo 3 tun z hektaru, což je dvakrát až třikrát tolik, co by sklidili doma v Číně. Přitom za nájem zaplatí mnohonásobně méně, než by zaplatili v Číně.
Protože se jim hospodaření na ruském území osvědčilo, zaseli letos už 6.000 ha sóji. Jedná se o půdu, o kterou ruští zemědělci nemají zájem. Proto i ruské úřady zájemce o hospodaření na ruské půdě podporují. Podporu mají i od čínských úřadů, protože sója vypěstovaná na čínském území pokryje jen 40 procent spotřeby.
Žádné komentáře:
Okomentovat