Pokusy o zavedení totality Nečasovi zatím nevycházejí.

Ústava, zákony a veškeré právo vadí v rozletu Nečasově vládě. Legislativní rada vlády ("LRV") projednala vládní návrh snižování platů ve státní sféře a novelu „odborníků“ Nečas a spol. roznesla na kopytech. Návrh je v rozporu s evropským právem i s českým právem ústavním a je vyloženě diskriminační.

Naopak návrhy, resp. výhrady, jednotlivých ministerstev, které novelu většinou odmítají (možná, že zde roli hrají osobní obavy).

Ministerstvo zemědělství požaduje ponechat dosavadní systém beze změn s tím, že by se do výše tarifů nezasahovalo nebo by se pouze částečně snížila výše současných tarifů v jednotlivých platových třídách a platových stupních. Dále požaduje, aby novela nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, byla předložena do samostatného legislativního procesu.

Předložené návrhy novelizace zákoníku práce a nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě jsou podle něj v zásadním rozporu s Programovým prohlášením vlády ČR ze dne 4. srpna 2010, protože ministrům by bylo znemožněno rozhodovat, jakým způsobem platové prostředky uspoří. Ani jedna z variant předložených do připomínkového řízení neodpovídá avizovanému snižování rozpočtu na platy pro rok 2011 o 10%, neboť v obou variantách dochází k omezení nebo úplnému zrušení (v případě varianty I) nárůstu platových tarifů v jednotlivých platových stupních v závislosti na započitatelné praxi a platové tarify se ve skutečnosti snižují v případě varianty I o 27% a v případě varianty II v průměru o 15%.

Snížení platových tarifů se odrazí i na výši rozpětí příplatků za vedení, a to u varianty I o 40% a u varianty II o 22%. Obě varianty, zejména varianta I, zvýhodňují absolventy škol a zaměstnance s minimální praxí oproti zaměstnancům s mnohaletými zkušenostmi a praxí. Vzhledem k vládou proklamovanému zmrazení „mzdových“ prostředků na další 3 roky a úsporám v této oblasti, nelze s navyšováním osobního příplatku při posuzování předložených návrhů vůbec kalkulovat.

V důvodové zprávě je uvedeno, že nejsou údaje o počtu sociálně slabých osob, osob se zdravotním postižením ani genderová statistika, a proto není možné u těchto skupin zaměstnanců veřejné správy vyčíslit finanční dopady; bez znalosti těchto údajů však nelze k takto radikálním úpravám v platové oblasti vůbec přistupovat, neboť s vysokou pravděpodobností lze očekávat nárůst žadatelů o sociální dávky a tím zatížení státního rozpočtu.

Ani jedna z variant nekoresponduje s koncepcí tvorby platů ve veřejných službách a správě, s jejímž uplatňováním se započalo v roce 2007, kdy byl započat proces úspor v rozpočtech na platy a bylo ponecháno na rozhodnutí orgánů státních správy, jakým se způsobem bude požadované snížení realizovat, zda formou snížení počtu zaměstnanců nebo snižováním platů v pohyblivých složkách (osobní příplatky, odměny).

Pokud ministr Drábek snižování platů odložil tak více kvůli diletantskému vládnímu návrhu než kvůli protestujícím odborářům. Vláda se samozřejmě svou hloupostí nechlubí a odboráři ponechání stávajících tarifů přikládají úspěšné demonstraci. (Jiří Krž, 24.9.2010)