Od prosincového setkání předsedů vlád v Bruselu atmosféra ztrpkla. Mocenský význam Evropy, jež se v otázce klimatických změn prohlašovala za vzor, po mezinárodní kodaňské konferenci o klimatických změnách poklesl. „V Kodani jsme viděli, že s Evropou se nepočítá,“ uvedl Daniel Gros z bruselského Centra pro studium evropské politiky.
Prezident EU Herman Vom Rompuy
Nová komise vnesla do jednání Evropské unie chaos. Obama minulý týden oznámil, že se nezúčastní společného květnového summitu EU a USA v Madridu. Částečným důvodem je frustrace Washingtonu ze zmateného řízení Evropské unie a souboje tří jejích „prezidentů“ o moc.
Na třech summitech států G20 uspořádaných v posledních osmnácti měsících kvůli hospodářské krizi Evropu zastupovalo osm z dvaceti států. „Je to směšné. Třetina G20, polovina G8, téměř polovina Rady bezpečnosti OSN?"
Podle německého eurokomisaře Güntera Verheugena mezi členskými státy neexistuje dohoda, jak by jednoho dne měly vypadat hranice Evropské unie ani jak definovat roli Evropy ve světě. „Chceme, aby nás Američané brali vážně, ale na to nejsme připraveni,“ uvedl Verheugen pro magazín Der Spiegel.
Za špatnou náladu v Bruselu může i ekonomická situace. Vysoké státní dluhy vládám evropských zemí svazují ruce. „Čelíme finančním problémům nebývalého významu,“ potvrdil Jean Pisani-Ferry z ekonomického institutu Bruegel.
Optimističtí k vývoji v Evropě zůstávají američtí ekonomové a laureáti Nobelovy ceny Paul Krugman a Joseph Stiglitz: "Evropské sociální zabezpečení a sociálně tržní ekonomika přečkala finanční krizi v pořádku a představuje úspěšnější a záviděníhodnější model, než je americký." (JIří Krž, 13.02.2010)

Nová komise vnesla do jednání Evropské unie chaos. Obama minulý týden oznámil, že se nezúčastní společného květnového summitu EU a USA v Madridu. Částečným důvodem je frustrace Washingtonu ze zmateného řízení Evropské unie a souboje tří jejích „prezidentů“ o moc.
Na třech summitech států G20 uspořádaných v posledních osmnácti měsících kvůli hospodářské krizi Evropu zastupovalo osm z dvaceti států. „Je to směšné. Třetina G20, polovina G8, téměř polovina Rady bezpečnosti OSN?"
Podle německého eurokomisaře Güntera Verheugena mezi členskými státy neexistuje dohoda, jak by jednoho dne měly vypadat hranice Evropské unie ani jak definovat roli Evropy ve světě. „Chceme, aby nás Američané brali vážně, ale na to nejsme připraveni,“ uvedl Verheugen pro magazín Der Spiegel.
Za špatnou náladu v Bruselu může i ekonomická situace. Vysoké státní dluhy vládám evropských zemí svazují ruce. „Čelíme finančním problémům nebývalého významu,“ potvrdil Jean Pisani-Ferry z ekonomického institutu Bruegel.
Optimističtí k vývoji v Evropě zůstávají američtí ekonomové a laureáti Nobelovy ceny Paul Krugman a Joseph Stiglitz: "Evropské sociální zabezpečení a sociálně tržní ekonomika přečkala finanční krizi v pořádku a představuje úspěšnější a záviděníhodnější model, než je americký." (JIří Krž, 13.02.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat