Všichni víme, že zdravotnictví nemohlo zůstat ušetřeno zhoubnému dědictví byrokratického a kolektivistického hospodaření, a proto je v něm mnoho co napravovat. Zásadní nedorozumění spočívá v tom, že zdravotnictví je u nás považováno za „mimoekonomický sektor", kde platí úplně jiné než „tržní zákony."(V.Klaus)
Podle Klause musí ekonomové předběhnout nejen právníky, ale i lékaře. Jak Klausovi ekonomové předběhli právníky, je už dlouho vidět a slyšet na každém kroku. Občana drží v poslušnosti exekutoři, kteří jsou prodlouženou rukou nenasytných liberálních ekonomů. Lékaři se zatím převážně drželi a hájili své poslání, totální tlak ekonomů je však silnější, a tak nezbývá než emigrace.
Situace v českém zdravotnictví se postupně zhoršuje od roku 1993, kdy Klausova vláda ze zákona č. 20 o zdraví lidu vyřadila §70, který vládě ukládal "být ze zákona garantem péče o zdraví občanů". Jeho zrušením byl dán povel k likvidaci systému zdravotnictví, budovanému od roku 1920, systému, jehož zásluhou, vzhledem k všeobecné dostupnosti a nízké nákladovosti, byla zdravotní péče v Československu předmětem obdivu i v zahraničí. Ukázalo se, že ani neusttále zvyšující proud peněz do zdravotnictví, drahé přístroje a regulační poplatky jeho prestiž nezvýšily, ale naopak; nespokojeni jsou lékaři i pacienti.
Garantem péče o zdraví lidu jsou nyní pojišťovny. Tím byl ze zdravotnictví odstraněn rozhodčí orgán a zmizela jasná pravidla hry. Zdravotnictví dospělo do situace, kdy odchod lékařů do zahraničí je konečným produktem diletantské zdravotní politiky vlád ODS a ČSSD. Všichni vědí, že do zdravotnictví proudí astronomické částky, přesto není dost peněz na provoz zdravotnických zařízení ani na zaplacení lékařů a dalšího zdravotnického personálu. Současná vláda však není schopna - ve skutečnosti NECHCE - rozkrádání peněz, které pocházejí z kapes občanů, zastavit, naopak chce občany olupovat víc a víc. (Jiří Krž, 13.1.2011)
Žádné komentáře:
Okomentovat