Kde byl 20 let Kalousek?

Ministr financí Kalousek je prý šokován ekonomickou negramotností českého obyvatelstva. Zjistil, že lidé si nedovedou spočítat ani úrok z hypoték. Nevadí jim, když je lichváři okradou, hlavně že si užijí, že mají byt či zařízení, na které by si jinak nikdy nenašetřili, že mají veselou dovolenou, i když nevědí, jak splatí dluh.

Na středních školách prý je už výuka ekonomické gramotnosti. Ale co ostatní lidé? Kde se měli ekonomická pravidla naučit, když v záplavě informací se osobní problémy občanů ztrácejí jako kapky v moři? Vypovídá to hlavně o úrovni lidí, kteří zveřejňují ekonomické informace. Při úrovni současných medií ví i poslední hrobník, kolik miliard činí státní dluh, ale bez jakýchkoli propočtů klidně uzavře smlouvu s podvodníkem.

Před rokem 1990 lidé v této zemi byli zvyklí to, že mají zajištěn pravidelný příjem, i když příliš peněz neměli, ale o ty, které měli uložené na vkladní knížce, nemohli přijít. Navíc jim na ně přicházel po desetiletí stejný úrok. Po změně režimu jim byl slibován přechod na takové tržní hospodářství, jež je doprovázené etikou. Lidé ovšem neměli znalosti o trhu a skutečném životě na Západě. Představovali si jej jen jako procházku obchodními domy naplněnými pestrým výběrem luxusního zboží.

Pokud se z předlistopadových domácích medií něco negativního o životě na Západě lidé dozvěděli, nevěřili tomu, považovali informace o demonstracích a stávkách za komunistickou propagandu. Představovali si, že i po změně režimu ekonomická etika přijde shůry, tak jako přicházely všechny změny v předcházejících čtyřiceti letech. Málokdo věděl, že etická výchova ekonomů je na Západě trvalou povinností obyvatelstva. U volebních schránek i na ulicích.

Právě chybějící informace o životě lidí na západ od Šumavy umožnil polistopadový vzestup českých komunistických politiků a ekonomů. Zatímco v dosavadní ekonomické bezstarostnosti odchovaný občan spoléhal na moudrost vlády, elity převlékly kabáty a rozebraly si obsah státní pokladny a rozprodaly státní majetek. Erár není bezedný, když je vidět na dno, je třeba myslet na doplnění. Je třeba občanovi sáhnou hlouběji do kapsy.

A nyní, po dvaceti letech ekonomických zákonů džungle, přichází Kalouskovo zděšení, neboť zjišťuje, že v kapsách občanů toho moc není. Vláda opět přišla pozdě, předběhli ji soukromí zloději, lichváři a podvodníci. Předběhli ji i podnikavci, kteří z občanů tahají peníze za předražené služby, ale ani je nenapadne odvádět daně. Kalouskovi chybí tyto obrovské částky, které lidé doslova darují nepoctivým podnikatelům. Proto ta jeho náhlá starost o ekonomickou gramotnost lidí. (Jiří Krž, 14.12.2010)