Skončily obecní volby a „urputný třídní boj“ mezi levicí a pravicí se vytratil do ztracena. Ve velké části měst si vítězové s poraženými padli do náruče. Z protivníků se stávají přátelé. Jejich velkorysost jde tak daleko, že místa radních vítězové nabízejí poraženým. Systém socialistických protislužeb ještě žije: "dnes poskytnu výhodu (místo v radě obce nebo kraje)tobě, příště ty mně!" Jedná se vůbec o třídní boj a společenské třídy podle Marxe? Určitě ne!
Říká se, že ryba páchne od hlavy. Odkud odjinud než z nejvyšších vládních míst by se do obcí nečestné politické praktiky, pokrytectví a arogance vůči občanům měly šířit? Marx, který tak rád poučoval o prorůstání kapitálu a politiky, byl překonán. Marxovy staré třídy pozbyly aktuálnost, vyrostla nová třída, třída politiků. Přestože nejvyšší představitelé vykřikují, že vláda nemá podnikat, skutečnost je jiná. Současná třída politiků (nebo také kasta), ovládající stát, se stala nejmocnějším a nejbohatším podnikatelem v zemi. Tato třída politiků může sama zprostředkovávat prodej státního majetku, může zprostředkovávat státní zakázky, rozdělovat peníze z Bruselu a může vydávat i státní dluhopisy.
Příslušníci nové společenské třídy politiků jsou nekontrolovatelní, neodvolatelní (pokud se sami mezi sebou nerozkmotří) a nepotrestatelní. Společně s vysokými státními úředníky ovládají státní majetek, penězovody a státní orgány, tak aby každé volební období jim přineslo co největší obohacení.
Třída politiků ovládá parlament, vnitro, armádu, rozvědku a kontrarozvědku, státní zastupitelství, soudy. Nezanedbatelný vliv jí zajišťuje i postavení v mezinárodních orgánech a organizacích jako EU, Interpol, NATO, WTO a dalších.
Skutečnost, že vláda se prakticky stává monopolním podnikatelským subjektem, znamená, že nezastupuje zájmy svých voličů, ale zájmy podnikatelských subjektů a tím i zájmy své vlastní. Zájem „vládnoucí elity“ a podnikatelů je totiž naprosto totožný – maximalizace zisku. (Jiří Krž, 12.11.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat