Reforma podporuje drahé fakultní nemocnice.

Na nedávném sjezdu České lékařské komory zajímavý příspěvek o tom, kudy přitékají a kam odtékají peníze do českého zdravotnictví, přednesl profesor Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic.

Uvedl, že roční platby pacientů vzrostly mezi roky 2006 a 2009 z 29,8 mld. korun na 46,9 mld., tedy o 17,1 miliardy, resp. o 57 %. Celkové odvody na zdravotní pojistné činí u zaměstnanců 13,5 % z tzv. superhrubé mzdy.

Návrh úhradové vyhlášky, který zatím nebyl schválen, pro rok 2011 zahrnuje snížit úhrady o 10 %, v akutní péči snížit úhrady o 5 % a v ambulantním sektoru o 2 %. Takže se jedná o nejstriktnější regulace zdravotní péče v historii.

Při sledování vývoje zůstatku zdravotních pojišťoven je podle Fialy velkým problémem důvěryhodnost a srovnatelnost údajů. Čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Českého statistického úřadu a samotných pojišťoven se často liší v řádu miliard korun. Obecně platí, že pojišťovny ve svých zprávách pravidelně uvádějí menší příjmy a vyšší výdaje, než jsou ve skutečnosti. Zůstatky pojišťoven pravidelně rostou. Příjmy českého zdravotního systému jsou v posledních letech stabilní, nedochází k žádným zásadním problémům a výpadkům. Petr Fiala dokonce tvrdí, že systém má značné rezervy na příjmové straně v řádu miliard korun.

Nejvíc peněz zdravotní pojišťovny vydávají za léky a za lůžkovou péči ve fakultních nemocnicích.

Co se týká léků, tak Julínkovy regulační poplatky nepřinesly vůbec žádný efekt, spotřeba léků se nejen nesnížila, ale výrazně stoupla, a tak i úhrady za ně se stále zvyšují.

Jiným nenasytným budulínkem, který vyžírá pojišťovny, jsou fakultní nemocnice, ve kterých jsou třeba jen náklady na úklid a administrativu až osmkrát vyšší než v malých nemocnicích regionálních. Fakultní nemocnice spotřebovávají mnohem vyšší částky na nákupy přístrojů a léků. Odpověď na otázku, proč kupují nejdražší léky a přístroje, je stejná jako odpověď na otázku, proč máme na světě nejdražší dálnice a cyklostezky.

Přes tato zjištění zdravotnická reforma nepřímo přichází s požadavky na rušení levných regionálních nemocnic a s podporou velkých a drahých fakultních nemocnic. Je to opačný trend než například v Rakousku, kde jsou jen tři univerzitní nemocnice, zatímco u nás jich funguje jedenáct. Podíl lůžek v malých nemocnicích je v Rakousku 89 procent, kdežto v České republice pouhých 48 procent - a má se ještě výrazně snižovat.

"Nemocnice regionální budou nuceny uzavírat různá oddělení a omezovat péči. Tím nenaplní plánované výkony a dostanou od zdravotních pojišťoven méně peněz. Péče se potom přesune do velkých fakultních nemocnic. Ty mají mnohem dražší provoz a nebude stačit jejich kapacita. Deficit systému se bude jako v začarovaném kruhu dále prohlubovat," varoval profesor Fiala.