Vláda ČR se shlédla v asijských (ne)zákonících práce.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je velmi nespokojena s průběhem legislativního procesu týkajícím se vládou avizovaných změn Zákoníku práce. Návrhy závažných změn, které mají citelně zhoršit právní postavení zaměstnanců, jsou namísto řádného projednání odborům dávány pouze na vědomí. Změny v Zákoníku práce přitom způsobí, že Česká republika se stane zemí s nejhorším postavením zaměstnanců v rámci EU.

Včera to uvedli zástupci ČMKOS. Podle předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila není pravdou, že by se odbory na přípravě Zákoníku práce nepodílely. »Participovali jsme na něm dva roky. Nevěděli jsme však, že bude nastolen jakýsi ‚diktát‘, ‚díky‘ němuž nepůjde proces schvalování tak, jak bývalo dříve zvykem,« uvedl. Podle něj jsou návrhy závažných změn Zákoníku práce, které mají citelně zhoršit právní postavení zaměstnanců, odborům dávány na vědomí, a to je vydáváno jako projednání. »Vláda rozpočtové odpovědnosti se odpovědně vůbec nechová,« doplnil Zavadil.

»Podle analýzy Evropské komise je flexibilita pracovního trhu v České republice nadprůměrná, avšak z pohledu jistoty práce je velmi podprůměrná. Pokud by došlo k chystaným změnám, budeme zemí s nejhorším postavením zaměstnanců,« uvedl právní expert ČMKOS Vít Samek. Podle něj navýšení neplnohodnotných pracovních vztahů, jako například práce na dohodu, nepřispěje k nižší zaměstnanosti. »Stát na příjmech státního rozpočtu naopak přijde o zhruba osm miliard korun,« uvedl Samek.

Podle odborů ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhuje například prodloužení doby, po kterou je možné uzavírat smlouvy na dobu určitou ze dvou na pět let, anebo zvýšení maximálního rozsahu zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin. »Vláda si neuvědomuje, že uzavření práce na dobu určitou se na Západě děje třeba v případech, kdy zaměstnavatel získal určitou zakázku na půl roku. Česká vláda to však bere jako běžnou praxi,« vysvětlil Samek. Podle něj průzkumy hovoří o tom, že 90 procent zaměstnanců v evropských zemích chce pracovní poměr na dobu neurčitou.

Podle dalších návrhů MPSV by nově mělo být odstupné vázáno na počet let odpracovaných u zaměstnavatele, či by se měla tzv. zpružnit konta pracovní doby. Podle Samka by se však minimální standard ochrany zaměstnanců měl vztahovat na všechny typy pracovních poměrů. »Ze strany vlády nejde o flexibilitu, ale o restrikci, která mezi zaměstnanci povede ke strachu a nenávisti,« doplnil Samek.

Podle předsedy Odborového svazu Kovo Josefa Středuly vláda nedala odborům téměř příležitost na prostudování návrhů. »Dostali jsme návrh pěti ‚balíků‘ až po schůzce na MPSV. Poslali jsme k nim naše připomínky, a to přesto, že se nad návrhem změn nesešel ani žádný orgán tripartity,« uvedl Středula. Podle něj je cílem odborů dohodnout se. »Pokud však naše argumenty nebudou respektovány, přistoupíme k akcím,« doplnil Středula.

Jak už jsme včera uvedli, premiér Petr Nečas v pondělí po schůzce s předsedou ČMKOS Zavadilem ohlásil, že chystaná vládní novela Zákoníku práce nemusí vejít v platnost hned od ledna a že bude lepší o ní ještě podrobněji jednat s odbory. Jde však ze strany vlády o rafinovanou strategii. Vláda bude předlohu projednávat v září.