Povodně z let 1997 a 2002 ukázaly, že přehrady nejenže nedokážou povodňovou vlnu zastavit, ale často ji navíc ještě zesílí a urychlí. Vltavská kaskáda několika velkých přehrad v roce 2002 nedokázala zabránit největšímu zničení Prahy velkou vodou.
„Jedinou cestou jak vše napravit je vyhodit přehradu do povětří,“ citoval před časem časopis National Geographic jednoho z projektantů velké protipovodňové přehrady San-men-sia na Žluté řece.
Pokud mají velké přehrady jako Lipno nebo Orlík skutečně představovat ochranu před povodněmi, měly by být podle odborníků úplně nebo téměř vypuštěny. Jen prázdné přehrady totiž dokážou zachytit potřebné množství vody. Navíc zisk z vyrobené elektřiny stačí prakticky jen k pokrytí nákladů na údržbu těchto přehrad. To se týká i rybníků, které kvůli chamtivosti rybářských společností jsou celé léto naplněny vodou na maximum. Bezohledná honba za ziskem na rybnících začala před padesáti léty, do té doby byla v létě voda udržována na polovičním stavu a velká část rybníků byla prázdná, plochy byly využívány k pěstování polních plodin.
„Umíte si představit, kdo by souhlasil s vypuštěním Lipna či Orlíku a tím pádem se zrušením tisíců rekreačních objektů, restaurací či obchodů?“ řekl jistý klimatolog. Takže kvůli zisku provozovatelů rekreačních zařízení bude nadále nutno očekávat záplavy a miliardové škody, nebo drahé stavby protipovodňových opatření, které nebudou platit provozovatelé rekreačních zařízení, ale běžní občané, daňoví poplatníci. Je proto také špatné, že se nepočítá s tím, co je výhodné pro stát, všechny občany, nýbrž je jen zvýhodňován zisk některých skupin obyvatel.
Žádné komentáře:
Okomentovat