Novozélandská senzace.

„Posledních třicet minut utkání s Itálií mi srdce málem vyskočilo z hrudi. Náš tým ukázal velkou statečnost a charakter a postaral se o nejlepší výsledek Nového Zélandu v dosavadní fotbalové historii. Dělba bodů s jedním z nejlepších týmů planety musela překvapit celý svět. Chlapci mohou být na sebe hrdí,“ jásal novozélandský premiér John Key a osobně mužstvu poblahopřál.

Účast Nového Zlélandu na mistrovství světa v Jižní Africe považovali obyvatelé čtyřmilionové ostrovní země za náhodu. Mužstvu složenému z hráčů, z nichž někteří ani neměli pevné poloprofesionální smlouvy a klubová angažmá, ani pravidelně nehráli, nikdo z novozélanských fanoušků nevěřil. V porovnání se světovou fotbalovou elitou to byli nemotorní novozélandští ptáci kiwi.

Bitva s Itálií způsobila na Novém Zélandu bezesnou noc. Nový Zéland má 25 profesionálních fotbalistů, Itálie 3541. Přesto ji Novozenďané potrápili. Televizní přenos začal ve tři hodiny ráno a fanoušci ho sledovali doma nebo v barech. Mnozí pak navzdory zimnímu ročnímu období neváhali slavit velký triumf venku. Pokud byl nerozhodný výsledek se Slovenskem neuvěřitelný, nad remízou s Itálií už jim zůstává rozum stát.

Sympatický novozélandský brankář Mark Paston se stal národním hrdinou. "Zasloužil by povýšení do rytířského stavu", ozvaly se mezi funcionáři hlasy. John Adshead, bývalý reprezentační trenér, přirovnal nedělní úspěch k prvovýstupu Edmunda Hillaryho na Mount Everest v roce 1953.