Církev ustoupila a vzdala se katedrály ve prospěch státu. Ludmila Havránková neustoupila, přišla o majetek stejně jako církev. Výsledek je stejný, neboli legalizace komunistických krádeží pokračuje.
Prezident Klaus:"Kéž by tato dohoda byla příkladem, či dokonce inspirací i pro řešení jiných závažných problémů, které bude nezbytné v zájmu naší země řešit v následujícím období". Jaká to je dohoda? Slabší ustoupil silnějšímu. De facto po 55 letech vyhrálo komunistické pseudoprávo.
Po roce 1989 se Klausovým privatizátorům podařilo umlčet okradené, kteří se dožadovali, aby vše, co ukradli nacisté i komunisté, bylo vráceno, aby obnovený demokratický stát a jeho občané mohli pokračovat tam, kde byly jeho demokratické tradice přerušeny, a s tím, co bylo po roce 1938 zabaveno.
Vrátit majetek sudetským Němcům, šlechtě, církvi a předválečným společnostem (např. Baťa) a družstvům prostě podle Klause, Rycheckého a dalších polistopadových pohlavárů nešlo proto, že by pak nebylo co privatizovat, a podle komunistů proto, že by i o střechu nad hlavou přišli ti, kteří se jejich zásluhou k majetku po roce 1945 lehce dostali. A tak "lid" si restituce ve volbách roku 1990 nepřál, přál si kupónovou privatizaci.
Ještě zbývají církevní restituce. Stát církvím, hlavně té katolické, stále dluží majetek za víc než sto miliard. Jedná se hlavně o klášterní lesní půdu, kterou užívají Lesy ČR a kterou chce ODS zprivatizovat, tak jako zprivatizovala banky a průmysl.
Duka může postupovat stejně jako v případě katedrály: přemluvit řády a další původní majitele a vzdát se majetku i náhrady za něj. Bylo by to silné gesto. Ale lásku "lidu" k církvi, šlechtě, německým revanšistům a americkým imperialistům by to stejně nepřineslo. Lid prostě ví, že všechno, co bylo před únorem 1948 a co je za českou hranicí, bylo a je pro český lid špatné, že komunisti zabavili na věčné časy jen to, o co český lid byl tisíc let okrádán. Lid to ví, protože tak byl českým školstvím a nacionalistickými a komunistickými intelektuály po desetiletí vychováván (od Jiráska až po Mahlera). (Jiří Krž, 26.5.2010)
Prezident Klaus:"Kéž by tato dohoda byla příkladem, či dokonce inspirací i pro řešení jiných závažných problémů, které bude nezbytné v zájmu naší země řešit v následujícím období". Jaká to je dohoda? Slabší ustoupil silnějšímu. De facto po 55 letech vyhrálo komunistické pseudoprávo.
Po roce 1989 se Klausovým privatizátorům podařilo umlčet okradené, kteří se dožadovali, aby vše, co ukradli nacisté i komunisté, bylo vráceno, aby obnovený demokratický stát a jeho občané mohli pokračovat tam, kde byly jeho demokratické tradice přerušeny, a s tím, co bylo po roce 1938 zabaveno.
Vrátit majetek sudetským Němcům, šlechtě, církvi a předválečným společnostem (např. Baťa) a družstvům prostě podle Klause, Rycheckého a dalších polistopadových pohlavárů nešlo proto, že by pak nebylo co privatizovat, a podle komunistů proto, že by i o střechu nad hlavou přišli ti, kteří se jejich zásluhou k majetku po roce 1945 lehce dostali. A tak "lid" si restituce ve volbách roku 1990 nepřál, přál si kupónovou privatizaci.
Ještě zbývají církevní restituce. Stát církvím, hlavně té katolické, stále dluží majetek za víc než sto miliard. Jedná se hlavně o klášterní lesní půdu, kterou užívají Lesy ČR a kterou chce ODS zprivatizovat, tak jako zprivatizovala banky a průmysl.
Duka může postupovat stejně jako v případě katedrály: přemluvit řády a další původní majitele a vzdát se majetku i náhrady za něj. Bylo by to silné gesto. Ale lásku "lidu" k církvi, šlechtě, německým revanšistům a americkým imperialistům by to stejně nepřineslo. Lid prostě ví, že všechno, co bylo před únorem 1948 a co je za českou hranicí, bylo a je pro český lid špatné, že komunisti zabavili na věčné časy jen to, o co český lid byl tisíc let okrádán. Lid to ví, protože tak byl českým školstvím a nacionalistickými a komunistickými intelektuály po desetiletí vychováván (od Jiráska až po Mahlera). (Jiří Krž, 26.5.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat