Při jedné nedávné hospodské debatě se kvůli připravované stávce železničářů nejvíc rozčiloval jistý zedník, jak on jako daňový plátce k tomu přijde, že ajzboňáci jezdí zdarma vlakem. Protiargument, že on na rozdíl od železničářů má zcela nezdaněný příjem, když denně jezdí 20 km do zaměstnání a 20 km domů autem zaměstnavatele, odmítal. To prý je v zájmu majitele firmy.
Každému, kdo dlouhá léta na železnici pracoval, nebo se jen cestoval vlakem, a alespoň částečně poznal železniční dopravu a její problémy, je nepochopitelné rozdělení a liberalizace Českých drah na bezpočet velkých, malých, až nejmenších soukromých společností. To pro železniční dopravu jako celek nemůže dopadnout dobře. Spory o tzv.benefity jsou dokladem o tom, že místo špíny z kouře parních lokomotiv, na pomačkaných uniformách obyčejných železničářů, se na límečcích manažerů železničních společností, samozřejmě i na bílých límečcích zákonodárců, objevuje špína z peněz.
Významný americký ekonom o české korupci: "Korupce se v téhle zemi objevuje v mnoha formách. Nejvíce je to vidět na potomcích dřívějších nomenklaturních kádrů, kteří na ni byli všestranně připraveni - měli vzdělání a kontakty - a západní společnosti se nestaraly o to, s kým zde spolupracují. Pak je zde ale ještě druhá korupční vlna, která může být svým způsobem ještě horší, neboť jde o lidi, kteří nemají prakticky žádnou zkušenost s komunismem, ale neznají žádné zábrany, žádnou etiku. Když namixujete generaci aparátčíků a jejich dětí s touhle novou generací třicátníků a čtyřicátníků máte najednou výsledek, který by zničil i mnohem větší stát než ČR."
Příkladem nepovedené liberalizace železniční dopravy je převedení několika tratí z provozu ČD na společnost Viamont, jejíž spolumajitelem byl exministr dopravy Řebíček. Kde účinkuje tento expert na dopravu, vždy se dají očekávat mnohamilionové ztráty.
S rozdělením Českých drah zřejmě souvisí současný problém zvýhodnění zaměstnanců tzv. režijními slevami jízdného. ČD byly rozdrobeny nejen na části osobní a nákladní dopravy, dopravní cesty, ale i stavební, opravárenské, zabezpečovací, telekomunikační, zásobovací a další. Toto rozdělení , kromě velkého množství manažerů (neskutečně dobře odměňovaných) těchto privátních firem, přineslo kompetenční nepřehlednost a dezorientaci v organizační struktuře. Rozdělením státní železniční doprava v podstatě přestala sloužit státu (armáda) a státním organizacím (pošta), naopak byla vhozena na pospas státu, lépe řečeno nezájmu zákonodárců. To odhlasují zákony, o jejichž významu nemají tušení.
Jsou-li benefity správné, nebo ne, pro politiky není v předvolebním období podstatné, pro ně jsou podstatné hlasy voličů. Proklamace, že stát je špatný hospodář, jsou hodně zavádějící. Každě hospodaření, včetně hospodaření státu, vyžaduje především zodpovědnost lidí. Může někdo chtít zodpovědnost od politiků, kteří podle ústavy za své rozhodnutí nezodpovídají. Mnohem jednodušší jsou nekonečné diskuse a obstrukce v teplých a dobře zásobených parlamentních budovách.V každém případě jsou benefity (režijní jízdné a uhlí) staletou tradicí, která z c. a k. Rakousko-Uherských státních drah přešla v roce 1918 na Československé státní dráhy a v okleštěné podobě po roce 1992 na ČD.(Jiří Krž, 6.3.2010)
Každému, kdo dlouhá léta na železnici pracoval, nebo se jen cestoval vlakem, a alespoň částečně poznal železniční dopravu a její problémy, je nepochopitelné rozdělení a liberalizace Českých drah na bezpočet velkých, malých, až nejmenších soukromých společností. To pro železniční dopravu jako celek nemůže dopadnout dobře. Spory o tzv.benefity jsou dokladem o tom, že místo špíny z kouře parních lokomotiv, na pomačkaných uniformách obyčejných železničářů, se na límečcích manažerů železničních společností, samozřejmě i na bílých límečcích zákonodárců, objevuje špína z peněz.
Významný americký ekonom o české korupci: "Korupce se v téhle zemi objevuje v mnoha formách. Nejvíce je to vidět na potomcích dřívějších nomenklaturních kádrů, kteří na ni byli všestranně připraveni - měli vzdělání a kontakty - a západní společnosti se nestaraly o to, s kým zde spolupracují. Pak je zde ale ještě druhá korupční vlna, která může být svým způsobem ještě horší, neboť jde o lidi, kteří nemají prakticky žádnou zkušenost s komunismem, ale neznají žádné zábrany, žádnou etiku. Když namixujete generaci aparátčíků a jejich dětí s touhle novou generací třicátníků a čtyřicátníků máte najednou výsledek, který by zničil i mnohem větší stát než ČR."
Příkladem nepovedené liberalizace železniční dopravy je převedení několika tratí z provozu ČD na společnost Viamont, jejíž spolumajitelem byl exministr dopravy Řebíček. Kde účinkuje tento expert na dopravu, vždy se dají očekávat mnohamilionové ztráty.
S rozdělením Českých drah zřejmě souvisí současný problém zvýhodnění zaměstnanců tzv. režijními slevami jízdného. ČD byly rozdrobeny nejen na části osobní a nákladní dopravy, dopravní cesty, ale i stavební, opravárenské, zabezpečovací, telekomunikační, zásobovací a další. Toto rozdělení , kromě velkého množství manažerů (neskutečně dobře odměňovaných) těchto privátních firem, přineslo kompetenční nepřehlednost a dezorientaci v organizační struktuře. Rozdělením státní železniční doprava v podstatě přestala sloužit státu (armáda) a státním organizacím (pošta), naopak byla vhozena na pospas státu, lépe řečeno nezájmu zákonodárců. To odhlasují zákony, o jejichž významu nemají tušení.
Jsou-li benefity správné, nebo ne, pro politiky není v předvolebním období podstatné, pro ně jsou podstatné hlasy voličů. Proklamace, že stát je špatný hospodář, jsou hodně zavádějící. Každě hospodaření, včetně hospodaření státu, vyžaduje především zodpovědnost lidí. Může někdo chtít zodpovědnost od politiků, kteří podle ústavy za své rozhodnutí nezodpovídají. Mnohem jednodušší jsou nekonečné diskuse a obstrukce v teplých a dobře zásobených parlamentních budovách.V každém případě jsou benefity (režijní jízdné a uhlí) staletou tradicí, která z c. a k. Rakousko-Uherských státních drah přešla v roce 1918 na Československé státní dráhy a v okleštěné podobě po roce 1992 na ČD.(Jiří Krž, 6.3.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat