V těchto dnech vyšla kniha (není v běžném prodeji), kterou autor Petr Martan nazval Šumava krajina živitelka. Knihu, která je vedena především v odborné rovině, vydala Komunita pro duchovní rozvoj ve Čkyni. Záštitu poskytli hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová a hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola a předmluvu napsal prezident Václav Klaus.
"Šumava byla v posledních desetiletích vybrána k naprosto ojedinělému pokusu," píše Klaus. "V kulturní krajině, kde ještě před sto lety byly louky, políčka, silnice, farmy či dílny, kde se čile hospodařilo v lese a kvůli dopravě dřeva budovaly kanály, pily a jiné provozy, tam je dnes za zády veřejnosti a za peníze veřejnosti uměle budován prales. Co dřívější generace vybudovaly, to se cíleně ničí a nechává zpustnout. V kulturních lesích se nechávají bez zásahu množit škůdci s nadějí, že si člověkem vysázený monokulturní les „poradí“. A když si neporadí, tajně se v holinách vysazují stromky a pak se vydávají za úspěch přirozeného vývoje. To je dnešní Šumava. Turisté povětšinou nacházejí cedule Vstup zakázán, místní usedlíci každou chvíli obdrží další dávku zákazů, omezení a regulací.“
Pan Klaus se ve svém populizmu uchýlil k téměř básnickým výrazům. Má samozřejmě pravdu, protože před sto lety byly pečlivě obhospodařované louky, políčka a lesy nejen na Šumavě, ale po celé zemi. Denní přítomnost a práce člověka v krajině byly ještě před padesáti lety zcela normální.
Mnohé z toho, co v české zemi nezničily nacionalistické a marxistické znárodňovací a kolektivizační procesy, to nyní padá za oběť ideologiím ochránců přírody i ideologiím ekonomickým. Pohled na opuštěnou chátrající slévárnu či sklárnu není o nic příjemnější než na smrkový les zničený kůrovcem. V obou případech se jedná o pohrdání lidskou prací. Pan Klaus by měl sundat z očí klapky, aby viděl, že zemi škodí nejen ti, kteří si z ochrany přírody dělají dojnou krávu, ale v mnoha případech i jím tolik oslavovaná neviditelná ruka trhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat