Ceny zemědělských komodit a tržní síla řetězců byly hlavními dvěma body jednání zástupců čtyř agrárních komor, české, slovenské a francouzské v sídle rakouské ve Vídni. Toto setkání, které se konalo 29. září, iniciovali prezidenti rakouské a francouzské agrární komory (AK) a pozvání přijali za Českou republiku Jan Veleba a za Slovenskou Milan Semančík.
Jejich rakouský protějšek Garhard Wlodkowski je pozval, aby se zahájilo velmi užitečné kolo rozhovorů na zásadní téma, jímž je výpočet cen zemědělských komodit ze stejného základu. Doposud není stejná metodika pro všech 27 zemí EU. Zejména se ukazuje, že se ceny různí, pokud jsou stanovené od prodeje ze dvora a nebo franko rampa přístav, jak se v hantýrce obchodníků uvádí.
„Ceny stanoví jinak Maďaři a zcela jinak na Ukrajině (její AK je v roli pozorovatele), potom je těžké srovnávat,“ uvedl po jednání Pavel Říha, pracovník zahraničního oddělení AK ČR, který se jednání účastnil. Ne zcela stejný výpočet u všech 27 předložených komodit, co se projednávaly, byl ale i třeba u Francie a Rakouska, tedy u zemí s delší historií členství v Evropské unii. Vliv na konečné utváření ceny mají kupříkladu i trhy s dobytkem nebo prodej prostřednictvím odbytových organizací.
Zatímco agrobossové jednali ve Vídni, rakouští sedláci, kteří se potýkají s odbytem mléka, zjistili, že Bundesheer (rakouská armáda) odebírá zahraniční mléko, konkrétně mléko bavorské. Vyvolalo to bouřlivé diskuse. Marné je uklidňování rakouských vlastenců, že armáda se chová tržně a vybere si levnější mléko a že Rakousko víc mléka do Německa vyváží, než odtud dováží. Naštěstí Rakušané ještě nezjistili, že určitá část toho mléka pochází z jižních Čech, což by asi považovali za tragedii podobnou vpádu husitů.
Jejich rakouský protějšek Garhard Wlodkowski je pozval, aby se zahájilo velmi užitečné kolo rozhovorů na zásadní téma, jímž je výpočet cen zemědělských komodit ze stejného základu. Doposud není stejná metodika pro všech 27 zemí EU. Zejména se ukazuje, že se ceny různí, pokud jsou stanovené od prodeje ze dvora a nebo franko rampa přístav, jak se v hantýrce obchodníků uvádí.
„Ceny stanoví jinak Maďaři a zcela jinak na Ukrajině (její AK je v roli pozorovatele), potom je těžké srovnávat,“ uvedl po jednání Pavel Říha, pracovník zahraničního oddělení AK ČR, který se jednání účastnil. Ne zcela stejný výpočet u všech 27 předložených komodit, co se projednávaly, byl ale i třeba u Francie a Rakouska, tedy u zemí s delší historií členství v Evropské unii. Vliv na konečné utváření ceny mají kupříkladu i trhy s dobytkem nebo prodej prostřednictvím odbytových organizací.
Zatímco agrobossové jednali ve Vídni, rakouští sedláci, kteří se potýkají s odbytem mléka, zjistili, že Bundesheer (rakouská armáda) odebírá zahraniční mléko, konkrétně mléko bavorské. Vyvolalo to bouřlivé diskuse. Marné je uklidňování rakouských vlastenců, že armáda se chová tržně a vybere si levnější mléko a že Rakousko víc mléka do Německa vyváží, než odtud dováží. Naštěstí Rakušané ještě nezjistili, že určitá část toho mléka pochází z jižních Čech, což by asi považovali za tragedii podobnou vpádu husitů.
Žádné komentáře:
Okomentovat