Vysočina je stále dominantním krajem v pěstování brambor, co plochy, tak do výnosů. Hektarový výnos 26,83 tuny na Vysočině převýšil o jednu tunu republikový průměr.
Loni se Vysočina podílela jednou třetinou na produkci brambor v celé České republice. Výměra brambor však se v roce 2008 zmenšila o 5,3 procenta a očekává se další zmenšování. Pěstování brambor se přesouvá do Polabí, kde zásluhou výborných půdních a klimatických podmínek a vyspělé chemie může bez problémů prosperovat.
„Pokud nezmění Evropská unie dotační politiku a nepřidá nám, stoprocentně s bramborami končím,“ říká leckterý z drobných zemědělců. Trochu lepší situace je u větších zemědělských družstev, která jsou zásluhou velkých socialistických i postsocialistických podpor vybavena technologiemi, a tak mohou vyrábět za nižší ceny. Politika EU je nelogická, zvýhodňuje velké a bohaté státy, v agrární politice platbou na plochu zvýhodňuje zemědělce i v českých nížinách, kde nájemci platí zanedbatelné výchoevropské nájmy a měli by se tedy bez podpor obejít.
Brambory vždy charakterizovaly zemědělství na Vysočině. Na poměrně úrodných lehčích půdách byly společně se lnem a řepkou základními plodinami, které donedávna zdejším zemědělcům přinášely zisk. Pěstování lnu skončilo s úpadkem textilního průmyslu, pěstování řepky už také není prioritou výše položených oblastí, přesunula se také do úrodných nížin, kde, spolu s bramborami, po krachu cukrovarnického průmyslu, nahradila řepu, chmel a zeleninu. Nížinám (pod 300 m n.m.) studená Vysočina a podobné oblasti konkurovat nemohou.
"Na Vysočině pěstovat brambory se nevyplatí, výkupní ceny jsou hodně dole. Za výkupní cenu pod tři koruny to nikdo dělat nebude,“ říkají zemědělci. Vyhlídky zemědělců ve výše položených oblastech jsou neradostné i zásluhou celkového úpadku živočišné výroby. Mimo pastevního chovu skotu se tam zemědělství prakticky nevyplácí. (F. Novotný, 8.6.2009)
Loni se Vysočina podílela jednou třetinou na produkci brambor v celé České republice. Výměra brambor však se v roce 2008 zmenšila o 5,3 procenta a očekává se další zmenšování. Pěstování brambor se přesouvá do Polabí, kde zásluhou výborných půdních a klimatických podmínek a vyspělé chemie může bez problémů prosperovat.„Pokud nezmění Evropská unie dotační politiku a nepřidá nám, stoprocentně s bramborami končím,“ říká leckterý z drobných zemědělců. Trochu lepší situace je u větších zemědělských družstev, která jsou zásluhou velkých socialistických i postsocialistických podpor vybavena technologiemi, a tak mohou vyrábět za nižší ceny. Politika EU je nelogická, zvýhodňuje velké a bohaté státy, v agrární politice platbou na plochu zvýhodňuje zemědělce i v českých nížinách, kde nájemci platí zanedbatelné výchoevropské nájmy a měli by se tedy bez podpor obejít.
Brambory vždy charakterizovaly zemědělství na Vysočině. Na poměrně úrodných lehčích půdách byly společně se lnem a řepkou základními plodinami, které donedávna zdejším zemědělcům přinášely zisk. Pěstování lnu skončilo s úpadkem textilního průmyslu, pěstování řepky už také není prioritou výše položených oblastí, přesunula se také do úrodných nížin, kde, spolu s bramborami, po krachu cukrovarnického průmyslu, nahradila řepu, chmel a zeleninu. Nížinám (pod 300 m n.m.) studená Vysočina a podobné oblasti konkurovat nemohou.
"Na Vysočině pěstovat brambory se nevyplatí, výkupní ceny jsou hodně dole. Za výkupní cenu pod tři koruny to nikdo dělat nebude,“ říkají zemědělci. Vyhlídky zemědělců ve výše položených oblastech jsou neradostné i zásluhou celkového úpadku živočišné výroby. Mimo pastevního chovu skotu se tam zemědělství prakticky nevyplácí. (F. Novotný, 8.6.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat