Lidé své osobní problémy řeší odmítáním účasti ve volbách. Za jejich problém může Brusel? Je to sice pláč na cizím hrobě, protože EU českým politikům nepřikazuje, jak mají stát vést, ale určité důvody k protestům jsou. EU je úřednický kolos, který každou sebemenší překážku a každou maličkou změnu směru překonává se stále větším supěním.
Zatím to vypadá, že EU se na slušně fungující federaci, jako je třeba USA, brzy nepřemění. Se vstupem do EU jsme očekávali, že se relativně brzy dostaneme na úroveň staré patnáctky. V euforii rozšiřování EU jsme přehlédli, že země staré patnáctky si vymohly ohromná privilegia, a tak místo toho, aby byly přibrzděny a nové země podpořeny, došlo k opaku. Více se dává bohatým, méně chudým. Místo zvýšené podpory průmyslu i zemědělství, a tím i zvýšení zaměstnanosti, došlo v nových zemích k likvidaci celých odvětví průmyslu a k diskriminaci zemědělců.
Navíc nejsilnější hlas v EU mají velké státy jako Francie, Německo a Španělsko. To nikdy dobrotu dělat nebude, tak jako nebudou nikdy dobrotu dělat národní státy a hranice mezi nimi. Politici národních států vždy budou dávat přednost svým osobním zájmům, upevňování moci budováním zbytečných úřadů, které slouži k vykořisťování regionů.
EU jako federální stát by se měla zbavit hlavně současných velkých národních států. Vzorem by mohlo například být bývalé Rakousko-Uhersko, v němž počet obyvatel v jednotlivých zemích se pohyboval do 3 milionů obyvatel a kde vše, mimo uměle vyvolávaných národnostních problémů, fungovalo. A nebýt 1. světové války fungovalo by nadále.
Znamenalo by to zrušení národních vlád a vytvoření na území EU asi 350 přibližně stejně velkých rovnoprávných regionů, jejichž vlády by byly prostředníky mezi centrální vládou v Bruselu a obyvatelstvem. Neměl by to být složitý problém, stačilo by respektovat hranice historických zemí, jako je tomu třeba už v Rakousku. V případě ČR by se mohlo jednat buď o 4 historické země ( Čechy (bez Prahy), Morava, Slezsko a Praha) nebo o 10 regionů (krajů).
Bez toho, že media pozornost od uměle vyvolaných žabomyších sporů v hlavních městech jednotlivých států neobrátí k Bruselu, zájem o EU neporoste. Lidé říkají, že nevědí k čemu nám EU je. Především český venkov by se měl však zamyslet. Vždyť není snad obec, kde by se v krátké době posledních pěti let za peníze EU neopravovaly obecní cesty, budovy, veřejné osvětlení nestavěla kanalizace, čističky, atd. Není zemědělský podnik, který by nečerpal evropské dotace. Za peníze EU se budují železniční koridory, dálnice, silnice, vodní cesty, turistické trasy, opravují stavební památky, elektrifikuje železnice atd.
Ačkoli se jedná o částky astronomické, domácí politici ani media o nich téměř nehovoří, jako by to byla samozřejmost. Patrně záměrně. Zřejmě mají strach, že volič se dozví pravdu. Pokud bude EU chtít občany dostat k volbám, bude muset udělat něco pro to, aby se evropská politika dostala na první stránky novin a do podvědomí lidí. Především je třeba z novin vyhnat hlavní města. (Jiří Krž,8.6.2009)
Zatím to vypadá, že EU se na slušně fungující federaci, jako je třeba USA, brzy nepřemění. Se vstupem do EU jsme očekávali, že se relativně brzy dostaneme na úroveň staré patnáctky. V euforii rozšiřování EU jsme přehlédli, že země staré patnáctky si vymohly ohromná privilegia, a tak místo toho, aby byly přibrzděny a nové země podpořeny, došlo k opaku. Více se dává bohatým, méně chudým. Místo zvýšené podpory průmyslu i zemědělství, a tím i zvýšení zaměstnanosti, došlo v nových zemích k likvidaci celých odvětví průmyslu a k diskriminaci zemědělců.
Navíc nejsilnější hlas v EU mají velké státy jako Francie, Německo a Španělsko. To nikdy dobrotu dělat nebude, tak jako nebudou nikdy dobrotu dělat národní státy a hranice mezi nimi. Politici národních států vždy budou dávat přednost svým osobním zájmům, upevňování moci budováním zbytečných úřadů, které slouži k vykořisťování regionů.
EU jako federální stát by se měla zbavit hlavně současných velkých národních států. Vzorem by mohlo například být bývalé Rakousko-Uhersko, v němž počet obyvatel v jednotlivých zemích se pohyboval do 3 milionů obyvatel a kde vše, mimo uměle vyvolávaných národnostních problémů, fungovalo. A nebýt 1. světové války fungovalo by nadále.
Znamenalo by to zrušení národních vlád a vytvoření na území EU asi 350 přibližně stejně velkých rovnoprávných regionů, jejichž vlády by byly prostředníky mezi centrální vládou v Bruselu a obyvatelstvem. Neměl by to být složitý problém, stačilo by respektovat hranice historických zemí, jako je tomu třeba už v Rakousku. V případě ČR by se mohlo jednat buď o 4 historické země ( Čechy (bez Prahy), Morava, Slezsko a Praha) nebo o 10 regionů (krajů).
Bez toho, že media pozornost od uměle vyvolaných žabomyších sporů v hlavních městech jednotlivých států neobrátí k Bruselu, zájem o EU neporoste. Lidé říkají, že nevědí k čemu nám EU je. Především český venkov by se měl však zamyslet. Vždyť není snad obec, kde by se v krátké době posledních pěti let za peníze EU neopravovaly obecní cesty, budovy, veřejné osvětlení nestavěla kanalizace, čističky, atd. Není zemědělský podnik, který by nečerpal evropské dotace. Za peníze EU se budují železniční koridory, dálnice, silnice, vodní cesty, turistické trasy, opravují stavební památky, elektrifikuje železnice atd.
Ačkoli se jedná o částky astronomické, domácí politici ani media o nich téměř nehovoří, jako by to byla samozřejmost. Patrně záměrně. Zřejmě mají strach, že volič se dozví pravdu. Pokud bude EU chtít občany dostat k volbám, bude muset udělat něco pro to, aby se evropská politika dostala na první stránky novin a do podvědomí lidí. Především je třeba z novin vyhnat hlavní města. (Jiří Krž,8.6.2009)
Bursík dostal lekci a jsem rád, že se do evropského parlamentu nedostala bobovize. ODS 9 mandátů, ČSSD 7 mandátů, levice 11 mandátů, ODS + KDU 11 mandátů, volební pat jako vyšitý!
OdpovědětVymazat