"Je zřejmé, že severské země (EU)-na přímých platbách vydělají, "řekla v Brně Ilse Aignerová. Švédsko, které 1. července od České republiky převezme předsednictví, má pro staré země EU v plánu velké krácení dotací. Na neformální schůzce ministrů zemědělství však se ještě nerozhodne, ta slouží pouze k prezentaci názorů.
Také další země, jako například Dánsko nebo Velká Británie se vyslovují pro krácení dotací. Evropská unie dává každý rok do zemědělství 43 procent z rozpočtu, což je 55 miliard euro. Nejvíc, přes 9 miliard euro, čerpá Francie, Španělsko 5,9 miliard euro a Německo 5,4 miliard euro.
Nyní probíhá přechodné období, od roku 2013 začnou v agrární politice EU platit nová pravidla. Do té doby budou probíhat ještě dlouhé a intenzivní diskuse. Přes všechny problémy, které evropské zemědělství má, funguje zásobování obyvatelstva. To je společně s ochranou životního prostředí a udržením venkovského prostoru úspěchem zemědělské politiky EU.
Nové členské státy východní a střední Evropy volají po vyrovnání dotací na úroveň staré patnáctky. Zemědělci v 15 státech EU před rozšířením EU v roce 2004 brali asi 300 euro na hektar, zemědělci nových zemí EU berou nyní asi 200 euro.
"To je z jejich hlediska nepochopitelné, ale musejí uznat, že mají mnohem menší životní a provozní náklady," uvedla německá ministryně zemědělství, "ovšem podobné rozdíly jsou i mezi zemědělci na území Německa." Státní tajemník Gert Lindemann varoval, že požadovaným vyrovnáním dotací v nových zemích by němečtí zemědělci přišli o více než čtvrtinu současných podpor, což by pro ně znamenalo katastrofu. Přitom je naprosto nereálné, že by EU zemědělství přidělila více peněz.
Proti tomu je švédský ministr zemědělství Eskil Erlandsson, který novým státům EU chce určitým způsobem vyhovět. "Tlak z Východu je velký," postěžovala si současná zemědělská komisařka EU Mariann Fischer Boelová, "nějaké změny mohou být, ale ne velké." Také nizozemská ministryně Gerda Verburgová je pro vyrovnání plateb: "Nové členské státy musí dostat 100 procent, to je jasné."
Také další země, jako například Dánsko nebo Velká Británie se vyslovují pro krácení dotací. Evropská unie dává každý rok do zemědělství 43 procent z rozpočtu, což je 55 miliard euro. Nejvíc, přes 9 miliard euro, čerpá Francie, Španělsko 5,9 miliard euro a Německo 5,4 miliard euro.
Nyní probíhá přechodné období, od roku 2013 začnou v agrární politice EU platit nová pravidla. Do té doby budou probíhat ještě dlouhé a intenzivní diskuse. Přes všechny problémy, které evropské zemědělství má, funguje zásobování obyvatelstva. To je společně s ochranou životního prostředí a udržením venkovského prostoru úspěchem zemědělské politiky EU.
Nové členské státy východní a střední Evropy volají po vyrovnání dotací na úroveň staré patnáctky. Zemědělci v 15 státech EU před rozšířením EU v roce 2004 brali asi 300 euro na hektar, zemědělci nových zemí EU berou nyní asi 200 euro.
"To je z jejich hlediska nepochopitelné, ale musejí uznat, že mají mnohem menší životní a provozní náklady," uvedla německá ministryně zemědělství, "ovšem podobné rozdíly jsou i mezi zemědělci na území Německa." Státní tajemník Gert Lindemann varoval, že požadovaným vyrovnáním dotací v nových zemích by němečtí zemědělci přišli o více než čtvrtinu současných podpor, což by pro ně znamenalo katastrofu. Přitom je naprosto nereálné, že by EU zemědělství přidělila více peněz.
Proti tomu je švédský ministr zemědělství Eskil Erlandsson, který novým státům EU chce určitým způsobem vyhovět. "Tlak z Východu je velký," postěžovala si současná zemědělská komisařka EU Mariann Fischer Boelová, "nějaké změny mohou být, ale ne velké." Také nizozemská ministryně Gerda Verburgová je pro vyrovnání plateb: "Nové členské státy musí dostat 100 procent, to je jasné."
Žádné komentáře:
Okomentovat