Během jednání ministrů zemědělství, které během víkendu probíhá v Brně, zřejmě k dohodě nedojde. Na budoucnost evropského zemědělství jsou velmi rozlišné názory.
Česká republika se během svého předsednictví v radě EU snaží prosadit rovné podmínky pro zemědělce všech zemí. Do Brna však přicházejí ministři zemědělství z ostatních zemí, kteří mají své návrhy na směřování agrární politiky EU po roce 2013.
Ohromné rozdíly v přímých platbách pro jednotlivé regiony nejsou nadále akceptovatelné, uvádí se v materiálech předložených ministrům. Na to, aby ČR mohla v zemědělské politice ještě něco prosadit, je zřejmě již pozdě. Za to, jak si Evropa obraz ČR vybarvila je možno poděkovat Paroubkovi a jeho ČSSD, Tlustému a dalším přeběhlíkům, a také prezidentu Klausovi, jimž se podařilo vládu sesadit, a tím prakticky české předsednictví v radě EU zlikvidovat.
Česká republika by ráda zejména v platbách na plochu chtěla vyrovnání východoevropských zemí s patnácti starými zeměmi EU. Je otázkou, jestli se jí podaří ostatní ministry přesvědčit. Je to velmi nepravděpodobné.
Německo, Francie a Španělsko čerpají v tuto chvíli většinu zemědělských dotací, proto budou za zachování současného stavu bojovat všemi prostředky.
Samotná Francie to nemůže prosadit. Ve společné obecné diskusi nikdo přesně ještě nevyhodnotil především dopady změn na členské státy EU. Od České republiky se toho během posledního měsíce předsednictví moc čekat nedá, brněnské jednání je víceméně formální. Češi přesto pevně doufají, že ještě za jejich předsednictví se agrární politika pohne dopředu.
V červenci předsednictví EU převezme Švédsko, od něhož se očekává už normální způsob řízení evropského zemědělství. Švédové už v tomto týdnu představili své priority. Podíl zemědělství na čerpání rozpočtu EU po roce 2013 musí se zmenšit, oznámili Skandinávci v Bruselu. Švédsko chce více trhu a méně přerozdělování z rozpočtu druhého pilíře SZP. Pro České přání týkající se přímých plateb Švédsko má určité porozumění. Zcela jiný názor však mají Rakušané, kteří chtějí kontinuitu s historickým způsobem přerozdělování zachovat.
Česká republika se během svého předsednictví v radě EU snaží prosadit rovné podmínky pro zemědělce všech zemí. Do Brna však přicházejí ministři zemědělství z ostatních zemí, kteří mají své návrhy na směřování agrární politiky EU po roce 2013.
Ohromné rozdíly v přímých platbách pro jednotlivé regiony nejsou nadále akceptovatelné, uvádí se v materiálech předložených ministrům. Na to, aby ČR mohla v zemědělské politice ještě něco prosadit, je zřejmě již pozdě. Za to, jak si Evropa obraz ČR vybarvila je možno poděkovat Paroubkovi a jeho ČSSD, Tlustému a dalším přeběhlíkům, a také prezidentu Klausovi, jimž se podařilo vládu sesadit, a tím prakticky české předsednictví v radě EU zlikvidovat.
Česká republika by ráda zejména v platbách na plochu chtěla vyrovnání východoevropských zemí s patnácti starými zeměmi EU. Je otázkou, jestli se jí podaří ostatní ministry přesvědčit. Je to velmi nepravděpodobné.
Německo, Francie a Španělsko čerpají v tuto chvíli většinu zemědělských dotací, proto budou za zachování současného stavu bojovat všemi prostředky.
Samotná Francie to nemůže prosadit. Ve společné obecné diskusi nikdo přesně ještě nevyhodnotil především dopady změn na členské státy EU. Od České republiky se toho během posledního měsíce předsednictví moc čekat nedá, brněnské jednání je víceméně formální. Češi přesto pevně doufají, že ještě za jejich předsednictví se agrární politika pohne dopředu.
V červenci předsednictví EU převezme Švédsko, od něhož se očekává už normální způsob řízení evropského zemědělství. Švédové už v tomto týdnu představili své priority. Podíl zemědělství na čerpání rozpočtu EU po roce 2013 musí se zmenšit, oznámili Skandinávci v Bruselu. Švédsko chce více trhu a méně přerozdělování z rozpočtu druhého pilíře SZP. Pro České přání týkající se přímých plateb Švédsko má určité porozumění. Zcela jiný názor však mají Rakušané, kteří chtějí kontinuitu s historickým způsobem přerozdělování zachovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat