Tři měsíce podmíněně a povinnost zaplatit náhradu škody ve výši 17 tisíc korun obdržel od krajského soudu muž, který srazil s kola cyklistku jedoucí po chodníku. Obžalovaný s rozsudkem nesouhlasí a odvolává se k vyšším instancím, k Nejvyššímu soudu i Ústavnímu soudu.
Spadnout z kola se podaří každému cyklistovi, většinou bez následků na zdraví. Při agresivitě a bezohlednosti některých řidičů motorových vozidel někdy cyklistovi nezbývá nic jiného než se zachránit pádem do příkopu. Jsou však lidé, jimž už pohled zdáli na cyklistu zvedá hladinu adrenalinu.
Z vlastní zkušenosti mohu prohlásit, že nečekaný pád s kola není nejpříjemnější. Mnohem horší než bolest je úlek. Zajímavý pád s bicyklu jsem zažil v loňském roce, kdy mě do příkopu zatlačil v zatáčce předjíždějící kamion. Naštěstí jel o málo rychleji než já, takže jsem na tlak zadní části náklaďáku do ramene mohl včas reagovat a sjet do nepříliš hlubokého příkopu. Jiný pád s kola jsem zažil, když mě poblíž přírodní rezervace úmyslně srazil opilý chránce přírody.
Ještě před deseti léty cyklisty na chodnících pronásledovali a pokutovali městští strážníci. Nyní už vlastně jízdu chodníku doporučují, protože jízda na kole v divokém automobilovém provozu na vozovce se stává hazardem se životem.
Rozumní cyklisté a chodci si na chodníku vždy vyhoví. Stačí jen špetka ohleduplnosti. Nedobrou reklamu slušným cyklistům dělají cyklisté agresivní, kteří si divokou jízdou po chodníku vynucují přednost. Nejen na městských chodnících, ale i na vyhrazených cyklostezkách šlapou jako šílenci, nejvíc s kopců. Pro člověka, který na kole prakticky vyrostl a využívá ho jako dopravní prostředek, jenž ho má dopravit z místa na místo, protože mimo chůze jiná možnost dopravy není, je divoká jízda některých cyklistů nepochopitelná.
Současná doba stále ještě lidskou agresivitu propaguje, a tak lidé, kteří ji mají vrozenou, řádí za volanty automobilů a řidítky motocyklů i jízdních kol. Jedenáct měsíců v roce na kole nesedí, o prázdninách vjedou na cyklostezky, kde předvádějí svou nadrženou sílu. Co si myslet o duševní vyspělosti cyklisty, který letos v zimě zapřáhl za kolo kárku s dítětem a vydal se na silně frekventovanou zledovatělou silnici? A nebylo to jízda opatrná, ale jízda zběsilá, s kárkou poskakující na zmrazcích.
Agresivní a zlí jsou i někteří chodci, jak ukazuje zmíněný soudní proces. Obžalovaný muž se hájil tím, že cyklistku shodil, protože jela po chodníku protiprávně. Potom obhajobu změnil, že si cyklistka úraz způsobila sama, protože jela velkou rychlostí. Další verze byla, že na něho najela a on se reflexivně bránil předpažením. Krajský soud však uznal, že k pádu cyklistky by nedošlo, kdyby po jejím pomalém projetí ji obžalovaný zezadu nenapadl a rukou nesrazil (M.Veselý, 26.4.2009).
Spadnout z kola se podaří každému cyklistovi, většinou bez následků na zdraví. Při agresivitě a bezohlednosti některých řidičů motorových vozidel někdy cyklistovi nezbývá nic jiného než se zachránit pádem do příkopu. Jsou však lidé, jimž už pohled zdáli na cyklistu zvedá hladinu adrenalinu.
Z vlastní zkušenosti mohu prohlásit, že nečekaný pád s kola není nejpříjemnější. Mnohem horší než bolest je úlek. Zajímavý pád s bicyklu jsem zažil v loňském roce, kdy mě do příkopu zatlačil v zatáčce předjíždějící kamion. Naštěstí jel o málo rychleji než já, takže jsem na tlak zadní části náklaďáku do ramene mohl včas reagovat a sjet do nepříliš hlubokého příkopu. Jiný pád s kola jsem zažil, když mě poblíž přírodní rezervace úmyslně srazil opilý chránce přírody.
Ještě před deseti léty cyklisty na chodnících pronásledovali a pokutovali městští strážníci. Nyní už vlastně jízdu chodníku doporučují, protože jízda na kole v divokém automobilovém provozu na vozovce se stává hazardem se životem.
Rozumní cyklisté a chodci si na chodníku vždy vyhoví. Stačí jen špetka ohleduplnosti. Nedobrou reklamu slušným cyklistům dělají cyklisté agresivní, kteří si divokou jízdou po chodníku vynucují přednost. Nejen na městských chodnících, ale i na vyhrazených cyklostezkách šlapou jako šílenci, nejvíc s kopců. Pro člověka, který na kole prakticky vyrostl a využívá ho jako dopravní prostředek, jenž ho má dopravit z místa na místo, protože mimo chůze jiná možnost dopravy není, je divoká jízda některých cyklistů nepochopitelná.
Současná doba stále ještě lidskou agresivitu propaguje, a tak lidé, kteří ji mají vrozenou, řádí za volanty automobilů a řidítky motocyklů i jízdních kol. Jedenáct měsíců v roce na kole nesedí, o prázdninách vjedou na cyklostezky, kde předvádějí svou nadrženou sílu. Co si myslet o duševní vyspělosti cyklisty, který letos v zimě zapřáhl za kolo kárku s dítětem a vydal se na silně frekventovanou zledovatělou silnici? A nebylo to jízda opatrná, ale jízda zběsilá, s kárkou poskakující na zmrazcích.
Agresivní a zlí jsou i někteří chodci, jak ukazuje zmíněný soudní proces. Obžalovaný muž se hájil tím, že cyklistku shodil, protože jela po chodníku protiprávně. Potom obhajobu změnil, že si cyklistka úraz způsobila sama, protože jela velkou rychlostí. Další verze byla, že na něho najela a on se reflexivně bránil předpažením. Krajský soud však uznal, že k pádu cyklistky by nedošlo, kdyby po jejím pomalém projetí ji obžalovaný zezadu nenapadl a rukou nesrazil (M.Veselý, 26.4.2009).
Žádné komentáře:
Okomentovat