Českobudějovické výstaviště nyní je z osmaosmdesáti procent majetkem Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, řízeného Ministerstvem zemědělství ČR.
Ministerstvo zemědělství potřebuje peníze na dotace zemědělcům, proto by rádo výstaviště prodalo, neboť z něj nemá žádný příjem. Cena ještě nebyla stanovena, proto se ještě žádný zájemce neozval.
Více než obyvatelé Českých Budějovic se proti prodeji se staví hlavně zemědělci. Výstaviště si za téměř padesát let provozu vydobylo významné postavení, mezi českými veletržními správami figuruje na druhém místě. Výstava Země živitelka byla po mnoho let nejnavštěvovanější výstavou (více než 500 tisíc návštěvníků).
Prodej akcií českobudějovického výstaviště ministerstvo zemědělství podmiňuje povinností nového majitele zanechat na ploše tradiční výstavu Země živitelka. To je hodně naivní podmínka, protože kvůli jedné týdenní výstavě kupovat areál nikdo nebude. Pokud ho někdo koupí, bude chtít, aby se mu investice vrátila a plocha vydělávala celoročně.
Peníze z prodeje českobudějovického výstaviště českému zemědělství jako celku příliš nepomohou, ani nezaženou agrární krizi, nebylo by výhodnější výstaviště nadále zemědělství ponechat? Někdy má informace a návštěva výstavy větší cenu než peníze. Příkladem nesmyslných úspor bylo zrušení Zemědělských novin, vydávaným ministerstvem zemědělství. Ministr Lux zastavením Zemědělských novin ušetřil pro zemědělce 80 milionů. To je kapka v moři. Následky byly a jsou nedozírné. V době zahájení restitucí, privatizace a transformací JZD odřízl Lux venkov od zdrojů informací, čímž zájemce o soukromé hospodaření a vlastníky půdy (ty poctivé) připravil o ohromné částky, protože nevěděli, co se děje a jak se problémy řeší jinde. Soukromá media Zemědělské noviny nenahradila, protože slouží majitelům a inzerentům.
Třicetihektarová plocha českobudějovického výstaviště samozřejmě různé podnikatele dráždí, neboť je to ideální místo pro výstavbu obchodních center, hotelů a dalších atraktivních zařízení. Výstaviště leží v nejfrekventovanějším místě Českých Budějovic, mezi historickým centrem města s průmyslovými a administrativními objekty, na jedné straně, a desetitisícovými sídlišti Máj a Vltava, na straně druhé.
O výstaviště má zájem i město České Budějovice, které ústy primátora Thomy sice slibuje zachování výstavní tradice, ale i v městské samosprávě převažují ekonomické zájmy. A slib politika je pro nové zastupitelstvo po příštích volbách nezávazný.
Osud českobudějovického výstaviště mohou jistě oddálit letošní výměny vlád, včetně ministrů zemědělství. Je jisté, že hodnota výstaviště bude dráždit pragmatické politiky, podle toho, jak bude význam českého zemědělství klesat a přitom porostou požadavky zemědělců na podpory. Dostatek erárních peněz nikdo očekávat nemůže, proto bude snaha privatizovat a prodávat další a další státní majetek, kterým ministerstvo zemědělství ještě disponuje. (F.Novotný,6.4.2009)
Ministerstvo zemědělství potřebuje peníze na dotace zemědělcům, proto by rádo výstaviště prodalo, neboť z něj nemá žádný příjem. Cena ještě nebyla stanovena, proto se ještě žádný zájemce neozval.
Více než obyvatelé Českých Budějovic se proti prodeji se staví hlavně zemědělci. Výstaviště si za téměř padesát let provozu vydobylo významné postavení, mezi českými veletržními správami figuruje na druhém místě. Výstava Země živitelka byla po mnoho let nejnavštěvovanější výstavou (více než 500 tisíc návštěvníků).
Prodej akcií českobudějovického výstaviště ministerstvo zemědělství podmiňuje povinností nového majitele zanechat na ploše tradiční výstavu Země živitelka. To je hodně naivní podmínka, protože kvůli jedné týdenní výstavě kupovat areál nikdo nebude. Pokud ho někdo koupí, bude chtít, aby se mu investice vrátila a plocha vydělávala celoročně.
Peníze z prodeje českobudějovického výstaviště českému zemědělství jako celku příliš nepomohou, ani nezaženou agrární krizi, nebylo by výhodnější výstaviště nadále zemědělství ponechat? Někdy má informace a návštěva výstavy větší cenu než peníze. Příkladem nesmyslných úspor bylo zrušení Zemědělských novin, vydávaným ministerstvem zemědělství. Ministr Lux zastavením Zemědělských novin ušetřil pro zemědělce 80 milionů. To je kapka v moři. Následky byly a jsou nedozírné. V době zahájení restitucí, privatizace a transformací JZD odřízl Lux venkov od zdrojů informací, čímž zájemce o soukromé hospodaření a vlastníky půdy (ty poctivé) připravil o ohromné částky, protože nevěděli, co se děje a jak se problémy řeší jinde. Soukromá media Zemědělské noviny nenahradila, protože slouží majitelům a inzerentům.
Třicetihektarová plocha českobudějovického výstaviště samozřejmě různé podnikatele dráždí, neboť je to ideální místo pro výstavbu obchodních center, hotelů a dalších atraktivních zařízení. Výstaviště leží v nejfrekventovanějším místě Českých Budějovic, mezi historickým centrem města s průmyslovými a administrativními objekty, na jedné straně, a desetitisícovými sídlišti Máj a Vltava, na straně druhé.
O výstaviště má zájem i město České Budějovice, které ústy primátora Thomy sice slibuje zachování výstavní tradice, ale i v městské samosprávě převažují ekonomické zájmy. A slib politika je pro nové zastupitelstvo po příštích volbách nezávazný.
Osud českobudějovického výstaviště mohou jistě oddálit letošní výměny vlád, včetně ministrů zemědělství. Je jisté, že hodnota výstaviště bude dráždit pragmatické politiky, podle toho, jak bude význam českého zemědělství klesat a přitom porostou požadavky zemědělců na podpory. Dostatek erárních peněz nikdo očekávat nemůže, proto bude snaha privatizovat a prodávat další a další státní majetek, kterým ministerstvo zemědělství ještě disponuje. (F.Novotný,6.4.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat