Na mnohých místech jižních a západních Čech vietnamští prodejci vyplnili díru po chybějících obchodech a konkurenci. Vietnamské obchody s potravinami jsou v Klatovech, v Janovicích nad Úhlavou, ve Švihově a na dalších místech.
„To, že v Janovicích Vietnamci obchod otevřeli, mělo určitě pozitivní vliv na snížení cen řady potravin i zkvalitnění služeb. Vietnamští prodejci jsou pečlivější než čeští, jejich služby jsou mi sympatické,“ říká si jeden z obyvatel Janovic nad Úhlavou.
Vietnamci objevili české a slovenské končiny už době Husákovy normalizace. Českoslovenští komunisté tehdy komunistům vietnamským, kteří neoficiálně vyhráli válku a spojili se s proamerickým jižním Vietnamem, nabídli pomoc při vzdělávání vietnamské mládeže. Mladí Vietnamci, kteří jako všichni Asiaté mají obchod v krvi, hned od počátku československého pobytu brali přípravu na dělnická povolání jako vedlejší záležitost a snažili se děr v československém socialistickém systému využít k snazší obživě, než je práce v dolech nebo na poli. Na rozdíl od lenivých Kubánců, kteří se přišli vzdělávat s nimi, vyznačovali se houževnatostí při šití džinových oděvů, sběru borůvek a pletení košíků,a při obstarávání zboží a služeb pro české obyvatelstvo..
Vietnamci jsou sice individualisté, kteří na rozdíl od východních Slovanů či Romů se pohybují v houfech jen výjimečně, přesto od prvních dnů pobytu nezaháleli a budovali si neproniknutelnou hierarchii, systém šéfů, podšéfů atd... až po nejnižší podřízené. Šéfové zajišťovali pašování digitálních hodinek, kalkulaček, zlatých přívěsků a jiného nedostatkového zboží - které se dalo přenést v kapse. Po převratu v roce 1989 - na který byli Vietnamci připraveni lépe než domácí obyvatelstvo - Vietnamci zůstali a téměř všichni se vrhli na legální obchod. Měli k tomu už vybudovanou velkoobchodní síť s asijským zbožím. Mizerná čínská elektronika postupně byla nahrazována mizernými oděvy, ale módními.
Ve městech, především v menších, vietnamské obchody, pevné i stánky, české obchodníky prakticky zlikvidovaly. Češi nikdy nedovedli obchodovat, nemají k tomu talent.Uplynulo 20 let a zdá se, že český trh s oděvy je už tak nasycen, že i Vietnamci se musí ohlížet po změně sortimentu. Osvědčily se potraviny, hlavně zelenina. Zatím se jim nejlépe daří v místech, kde nejsou supermarkety, nebo je malá konkurence a malý výběr zboží. To jsou menší města a městyse. Do vesnic, kde byly zrušeny obchody, se jim příliš nechce. Není se čemu divit, Přišli sem vydělávat nikoli živořit. To mohli doma. Je však možné, že vietnamští obchodníci v budoucnu přece jen přijdou na chuť i malým vesnicím, když obyvatelstvu nabídnou zboží o stejném výběru a za stejné ceny jako městské supermarkety. Vzorem pro ně může být 19. století, kdy zásobování českého venkova ovládli Židé.
Spokojeni v Janovicích jsou i další občané. „Vietnamci mají otevřeno sedm dní v týdnu, a to od rána do večera. Nejsou tedy problémy s tím, že si večer, když přijedete domů z práce, nenakoupíte. Je tam velký výběr potravin všeho druhu a hlavně ovoce a zeleniny,“ říkají lidé, „nedá se to srovnat s tím, co tady bylo předtím. Je tu konečně konkurence, lidé mohou jít nakupovat, kam chtějí a hlavně, ve vietnamském obchodě jsou mnohem nižší ceny.“ (Zdroj: Oldřich Dvorský,16.4.2009)
„To, že v Janovicích Vietnamci obchod otevřeli, mělo určitě pozitivní vliv na snížení cen řady potravin i zkvalitnění služeb. Vietnamští prodejci jsou pečlivější než čeští, jejich služby jsou mi sympatické,“ říká si jeden z obyvatel Janovic nad Úhlavou.
Vietnamci objevili české a slovenské končiny už době Husákovy normalizace. Českoslovenští komunisté tehdy komunistům vietnamským, kteří neoficiálně vyhráli válku a spojili se s proamerickým jižním Vietnamem, nabídli pomoc při vzdělávání vietnamské mládeže. Mladí Vietnamci, kteří jako všichni Asiaté mají obchod v krvi, hned od počátku československého pobytu brali přípravu na dělnická povolání jako vedlejší záležitost a snažili se děr v československém socialistickém systému využít k snazší obživě, než je práce v dolech nebo na poli. Na rozdíl od lenivých Kubánců, kteří se přišli vzdělávat s nimi, vyznačovali se houževnatostí při šití džinových oděvů, sběru borůvek a pletení košíků,a při obstarávání zboží a služeb pro české obyvatelstvo..
Vietnamci jsou sice individualisté, kteří na rozdíl od východních Slovanů či Romů se pohybují v houfech jen výjimečně, přesto od prvních dnů pobytu nezaháleli a budovali si neproniknutelnou hierarchii, systém šéfů, podšéfů atd... až po nejnižší podřízené. Šéfové zajišťovali pašování digitálních hodinek, kalkulaček, zlatých přívěsků a jiného nedostatkového zboží - které se dalo přenést v kapse. Po převratu v roce 1989 - na který byli Vietnamci připraveni lépe než domácí obyvatelstvo - Vietnamci zůstali a téměř všichni se vrhli na legální obchod. Měli k tomu už vybudovanou velkoobchodní síť s asijským zbožím. Mizerná čínská elektronika postupně byla nahrazována mizernými oděvy, ale módními.
Ve městech, především v menších, vietnamské obchody, pevné i stánky, české obchodníky prakticky zlikvidovaly. Češi nikdy nedovedli obchodovat, nemají k tomu talent.Uplynulo 20 let a zdá se, že český trh s oděvy je už tak nasycen, že i Vietnamci se musí ohlížet po změně sortimentu. Osvědčily se potraviny, hlavně zelenina. Zatím se jim nejlépe daří v místech, kde nejsou supermarkety, nebo je malá konkurence a malý výběr zboží. To jsou menší města a městyse. Do vesnic, kde byly zrušeny obchody, se jim příliš nechce. Není se čemu divit, Přišli sem vydělávat nikoli živořit. To mohli doma. Je však možné, že vietnamští obchodníci v budoucnu přece jen přijdou na chuť i malým vesnicím, když obyvatelstvu nabídnou zboží o stejném výběru a za stejné ceny jako městské supermarkety. Vzorem pro ně může být 19. století, kdy zásobování českého venkova ovládli Židé.
Spokojeni v Janovicích jsou i další občané. „Vietnamci mají otevřeno sedm dní v týdnu, a to od rána do večera. Nejsou tedy problémy s tím, že si večer, když přijedete domů z práce, nenakoupíte. Je tam velký výběr potravin všeho druhu a hlavně ovoce a zeleniny,“ říkají lidé, „nedá se to srovnat s tím, co tady bylo předtím. Je tu konečně konkurence, lidé mohou jít nakupovat, kam chtějí a hlavně, ve vietnamském obchodě jsou mnohem nižší ceny.“ (Zdroj: Oldřich Dvorský,16.4.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat