Zastaví se úpadek českého bramborářství?

Při zaslechnutí zprávy o tom, jak jsou rakouští pěstitelé brambor spokojeni se současným vývojem trhu, jehož součástí je vývoz brambor do ČR, musí se staří čeští sedláci a chalupníci obracet v hrobě. Bez pěstování brambor si život nedovedli představit.

Rakouští sedláci brambory vypěstovat také dovedou.

Že do České republiky, kde v roce 1938 byly brambory vysázeny na 500.000 ha, jsou dováženy brambory ze zahraničí, vypadá jako nošení dříví do lesa. Není to také tak dávno, co vůdce českých postsocialistických bramborářů Sůva nechal rozmetat brambory po polích, protože na ně nebyl odbyt. Lidé ale jíst brambory nepřestali. Odbyt by asi byl, jak doma, tak v zahraničí - určitě ve východní Evropě a mimoevropských zemích.

Zvyšuje se množství brambor exportovaných z Rakouska do Bulharska, Rumunska, Polska, České republiky a Ruska. Rakouští sedláci v současnosti za brambory dostávají v průměru 27 eur (661 Kč) za 100 kg.

V čem je tedy problém, že pěstování brambor v ČR tak upadlo? Mimo neschopnosti a nezájmu českých obchodníků a omezení státní podpory vývozu bude hlavní problém asi v kvalitě hlíz. Nelze podezřívat zahraniční obchodní řetězce, že by zahraniční dodávky brambor, i jiného zboží, preferovaly kvůli nějakým národním zájmům. Berou to, co snadno prodají. Zákazník raději připlatí, než aby kupoval potlučené a plesnivé brambory. Doby, kdy český zákazník kupoval všechno, co bylo v prodejně, už zřejmě minuly. Brambory jsou plodina, která od zasázení až k uložení do regálu obchodu vyžaduje trochu jemnější zacházení, než v poslední době je zvykem u těžkopádné velkovýroby. Špatná kvalita hlíz je zřejmě hlavním důvodem, proč plochy brambor klesly na současných 30.000 ha (v roce 1989 ještě byly pěstovány na 115.000 ha). Možná že jsou i jiné důvody úpadku českého bramborářství, ale vyhlídky do budoucnosti jsou hodně bledé. (F.Novotný, 12.2.2011)