Ministr kultury Besser je nyní pod tlakem developerů, kteří na něm vyžadují, aby zrušil rozhodnutí Ministerstva kultury z 3.12.2010, jímž bylo Nákladové nádraží Žižkov prohlášeno nemovitou kulturní památkou.
Rozhodnutí údajně není pravomocné, protože se proti němu odvolala společnost Žižkov Station Development ( společný podnik Českých drah a společnosti SekeraGroup), která chce nádraží zlikvidovat a na místě postavit mrakodrapy.
V přístupu k starým a novým věcem jsou dva druhy lidí. Jedni nechápou, proč by se starých funkčních věci měli zbavovat a kupovat si nové, jiní lidé by byli zoufalí, kdyby každý rok nemohli vyměnit oblečení, mobil a účes.
Podobné typy ĺidí jsou i mezi architekty. Jedni tvrdí, že staré budovy stačí šetrně opravit, případně podle moderních požadavků uvnitř upravit, ale nebourat, zvenčí nechat původní vzhled. Nové budovy stavět jen na volných prostranstvích. Naopak podle jiných architektů staré budovy překáží novým architektonickým rozletům a žádají jejich zbourání.
Nákladové nádraží Žižkov bylo postaveno v roce 1935. Navrhli je ing. Karel Caivas a ing. arch. Vladimír Weiss. Celková délka budov činí 350 metrů a jsou tedy jedny z největších budov v Praze. Architekti se zřejmě nechali inspirovat nádražím v Curychu, které bylo vystaveno do tvaru dlouhého U. Hlavní budova sestává se ze šestipodlažního administrativního křídla a dvou provozních křídel. V Žižkově jsou nad kolejemi mezi křídly skladů příčně umístěny ocelové manipulační můstky, obsluhované deseti výtahy. Objekt byl určen k rychlé překládce zboží, zejména potravin, buď na automobily nebo ke krátkodobému uskladnění.
Nádraží sloužilo 66 let jako překladiště a sklad potravin. Od roku 1966, kdy bylo zprovozněno nové potravinové skladiště ve Strašnicích, dopravní ruch na Žižkovském nádraží pomalu upadal. Provoz nádraží byl ukončen v roce 2002.
Žižkovské nádraží je podle názoru památkářů jednou z „nejzachovalejších a nejpromyšlenějších pražských industriálních staveb. Novinkou oproti starším typům těchto budov byly patrové objekty skladišť propojené výtahy včetně suterénního patra s propojujícími tunely nekolidujícími s drážní manipulací v přízemí objektu." Podle památkářů je navíc významným argumentem i to, že se bez podstatných novodobých zásahů dochoval původní rozsah i charakter budov.
Spor vypukl i mezi Radou Prahy 3 (koalice ODS a TOP09), která kvůli stavbě mrakodrapů a jakémusi zachování dopravní obslužnosti chce nádraží odstranit, a opozičními poslanci, kteří chtějí objekt zachovat, aby v něm vzniklo centrum moderní kultury, které díky své specifické a unikátní architektuře může být atraktivní pro místní i zahraniční návštěvníky. Dle existujících průzkumů terénu je možné v okolí vybudovat rozsáhlý park s vodními plochami i střídmou bytovou zástavbu, která respektuje výšku původní okolní výstavby. Alternativou může být modernizace areálu pro obnovení jeho původní funkce v přiměřeném rozsahu.
Žádné komentáře:
Okomentovat