Česká potravina je také lež.

„Česká potravina je výrobek zpracovaný na území České republiky.“ Tak šalamounsky české potraviny identifikuje Potravinářská komora. Odkud pocházejí suroviny pro českou potravinu v obchodech, to většinou nevědí ani zpracovatelé, ani obchodníci. Nadnárodní obchodní řetězce na evropském trhu zamotali potravinové klubko tak důkladně, že neexistuje prostředek, kterým by se rozmotalo.

Jen při pohledu na český trh se záměr EK uvádět na potravinách jejich geografický původ jeví jako sisyfovská robota. V současnosti je například u 27 procent vajec uváděn původ EU. Spotřebitel si zemi původu může doplnit sám. Má výběr 27 zemí. Obchodníci tvrdí, že většina drůbeže na trhu, včetně té chlazené vodou (60%), je českého původu, přitom čeští drůbežáři se zapřísahají, že v ČR nikdo chlazení vodou neprovádí. Otázkou je tedy, jestli kuřata dostávají český původ už v zahraničí nebo je někdo doveze a v ČR zabalí? Nejzamotanější je obchod vepřovým masem, který se vymkl veškerým kontrolním systémům. Lze pouze konstatovat, že stoupá dovoz. Jednoduchý lék na uplatnění českého vepřového – a vyřešení všech problémů v zemědělství a potravinářství - má jako vždy Agrární komora: Jsou to dotace!

Prezident Potravinářské komory ČR připustil, že výrazně větší množství potravin ze zahraničí prodávaných pod privátními značkami řetězců končí na českém trhu. Na českého spotřebitele značky řetězců a země původu nezabírají tolik jako v jiných evropských zemích, podstatné pro něho je, že je to snadno dostupné a levné.