"Většina lovců dnes jsou celkem zámožní a líní lidé z měst.říká francouzský odhadce škod. Platí hodně peněz za možnost lovu, a tak nechtějí za své peníze ztrácet čas čekáním na zvěř., Majitelé honiteb a nájemci chtěli nimrodům vyhovět, aby měli dost černé zvěře k odstřelu – a vydělat na nich – takže divoká prasata neregulovali, až se jim množení zvířat vymklo z rukou.
V Evropě na přemnožení černé zvěře doplácejí hlavně zemědělci. Jedna bachyně se selaty dokáže za jednu noc zničit úrodu na několika hektarech. O tom, co dokáže udělat stádo 15-20 ks by mohlo vyprávět mnoho zemědělců. Prasata dovedou zničit úrodu hned po zasetí (kukuřice), ale hlavně před sklizní, v době dozrávání. Nesežerou tolik, jako udělají škody rozrytím pozemku a hlavně zválením porostů.
Známých příčin, proč se divoká prasata nekontrolovatelně množí, je celá řada, jsou však i nevysvětlitelné příčiny. Je to odolnost proti chemickým postřikům. Zatímco jiným zvířatům hrozí kvůli pesticidům vyhynutí, divočákům postřiky vůbec nevadí. Další těžko vysvětlitelnou záhadou je množení. Dříve měly bachyně jeden vrh ročně, po čtyřech až šesti selatech, nyní mívají ročně dva vrhy po deseti a více selatech. Černá zvěř, na rozdíl od jiných zvířat, odolává i výkyvům počasí a je méně plachá, nebojí se motorových vozidel.
K spokojenému životu divočáků jistě slouží velkovýrobní způsob zemědělství a pěstování rozlehlých ploch kukuřice a řepky, což jsou plodiny, které prasatům poskytují chutnou stravu, ale především úkryt a klid. Rovněž husté lesní porosty jsou pro prasata rájem.
Vzhledem k tomu, že v celé Evropě škody na zemědělských plodinách a na vozidlech (po srážkách s divočáky) jdou do astronomických částek, bylo by žádoucí, aby se problémem zabývala EU a mezinárodní organizace. Od národních vlád nelze čekat pomoc, protože lobbing nimrodů vždy protesty zemědělců převáží. V českých podmínkách je navíc nezájem řešit nerovnoprávné vztahy mezi vlastníky a nájemci půdy a honiteb. (F.Novotný, 30.12.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat