Úsporné žárovky aneb vykořisťování člověka ekology.

Ode dneška je v Evropské unii zakázán prodej klasických žárovek s příkonem 75W a více. EU se tak snaží přimět zákazníky, aby využívali energeticky úsporné žárovky, které jsou však mnohem dražší. Domácnosti údajně ušetří na spotřebované energii. Zatímco běžné žárovky spotřebují většinu energie na výrobu tepla, u úsporných je to jen minimum. O to více bude nutno topit, takže co se v jedné kapse ušetří, z druhé se vydá.

Úsporné žárovky by měly vydržet svítit mnohem déle. V praxi je takové tvrzení těžko porovnatelné, takže se asi jedná hlavně o reklamní trik. Nevýhodou úsporných žárovek je ale to, že se rozsvěcejí pomalu, nejsou tedy příliš vhodné na místa, kde se opakovaně rozsvěcuje a zhasíná. Navíc, když doslouží, jsou nebezpečným odpadem, protože obsahují chemikálie.

V 19. století Marx definoval kapitalizmus jako vykořisťování člověka člověkem, současný kapitalizmus je možné definovat jako vykořisťování člověka ekology. Staří marxisté chtěli co největší materiální pokrok. Jejich sen o materiálním ráji však nesplnil komunistický režim, ale kapitalismus. Svojí vysokou produktivitou a technologickým pokrokem. Marxistickou ideologii nahradila ideologie ekologická, kterou do života uvádějí zase kapitalisté.

Současný kapitalismus nutí člověka, aby vydělával jakýmkoli způsobem a konzumoval jakýmkoli způsobem, ale nešetřil, protože pád obchodu by zastavil chod systému a znamenal krizi a pád vlády. Na jedné straně se volá po ekologii, na druhé se stále více se vyčerpávají zdroje, ničí se příroda a znečišťuje se planeta.

V prvorepublikovém kapitalismu se říkalo: „kdo šetří má za tři", Baťa, který mluvil o práci a šetrnosti, by dnes asi skončil ve vězení. Tenkrát učil pracovat a šetřit zaměstnance, jimž například dával jen část výplaty (dnes by ho smetli ochránci lidských práv). Dnes elektrovoltaické panely na zemědělské půdě a úsporné žárovky prakticky nic neuspoří, při zpracování surovin na jejich výrobu a dopravě přes půl Země je životní prostředí pravděpodobné víc poškozováno než při provozu uhelné elektrárny a obyčejných žárovkách.

Ekologický kapitalizmus nutí lidi vydělávat, aby mohli zaplatit zbytečně draze vyráběnou elektrickou energii, aby zaplatili zbytečnou dopravu zboží z jednoho konce světa na druhý, aby zaplatili likvidaci zbytečně vyráběných plastových obalů atd. Podstatu problému, jíž je lidské sobectví, nikdo vidět nechce, politici a úředníci, neboli lidé odtržení od života budou chrlit jen takové zákony, které vyhovují jejich nadřízeným z kapitálových kruhů. (J.Krž, 1.9.2010)