Velice překvapeni včera (1. září 2010) byli obyvatelé městyse Brand-Nagelberg, ležícího v blízkosti české hranice (do českého Rapšachu 4 km), když zjistili, že tamní pošta bude 1. listopadu uzavřená.
Překvapen byl i starosta Franz Freisehner, který ještě v pondělí 30.8.2010, v 9 hodin 58 minut, byl ujišťován, že pošta v městysi Brand-Nagelberg bude v provozu. V srpnu byla, ale v září je všechno jinak. Pikantní na celé záležitosti je, že od roku 1995 rakouská pošta užívala obecní budovu, ve které byl poštovní úřad, zdarma.
"Nemůžeme si dovolit ztrátový provoz, jiná alternativa než uzavření pošty není," řekl tiskový mluvčí rakouské pošty. Podle rakouského zákona musí být pošta v dosahu 10 km, a to v případě Brand-Nagelbergu je dokonce dvakrát: jedna pošta je v Schremsu, druhá v Gmündu.
Městys Brand-Nagelberg (kdysi proslulá sklárna), ve kterém žije 1800 obyvatel, ztrácí jeden úřad za druhým. V tomto roce ho mimo pošty už opustily pobočky bank Austria a Bawag. Zůstává pouze pobočka Raiffeisenbank, ale ani její budoucnost není příliš jistá.
Že při ortodoxním uplatnění zákonů trhu není schopen řídce obydlený venkov konkurovat velkým městům se vědělo už ve starověku. Proto státy a státní instituce přerozdělováním udržovaly odlehlé regiony při životě. Osídlením svého území svými lidmi byl pro panovníka nejlepší prostředek jak zabránit ukradení území sousedním státem. Nezanedbatelným faktorem byla výroba potravin a těžba surovin pro průmysl. Aby lidé v odlehlých oblastech žili, zajišťoval jim stát už v 19. století základní podmínky pro život jako ve městech (pošta, četnictvo, telefon, železnice, zásobování apod.), i když na tyto služby musely státní společnosti použít prostředky z oblastí, kde vydělávaly.
Překvapen byl i starosta Franz Freisehner, který ještě v pondělí 30.8.2010, v 9 hodin 58 minut, byl ujišťován, že pošta v městysi Brand-Nagelberg bude v provozu. V srpnu byla, ale v září je všechno jinak. Pikantní na celé záležitosti je, že od roku 1995 rakouská pošta užívala obecní budovu, ve které byl poštovní úřad, zdarma.
"Nemůžeme si dovolit ztrátový provoz, jiná alternativa než uzavření pošty není," řekl tiskový mluvčí rakouské pošty. Podle rakouského zákona musí být pošta v dosahu 10 km, a to v případě Brand-Nagelbergu je dokonce dvakrát: jedna pošta je v Schremsu, druhá v Gmündu.
Městys Brand-Nagelberg (kdysi proslulá sklárna), ve kterém žije 1800 obyvatel, ztrácí jeden úřad za druhým. V tomto roce ho mimo pošty už opustily pobočky bank Austria a Bawag. Zůstává pouze pobočka Raiffeisenbank, ale ani její budoucnost není příliš jistá.
Že při ortodoxním uplatnění zákonů trhu není schopen řídce obydlený venkov konkurovat velkým městům se vědělo už ve starověku. Proto státy a státní instituce přerozdělováním udržovaly odlehlé regiony při životě. Osídlením svého území svými lidmi byl pro panovníka nejlepší prostředek jak zabránit ukradení území sousedním státem. Nezanedbatelným faktorem byla výroba potravin a těžba surovin pro průmysl. Aby lidé v odlehlých oblastech žili, zajišťoval jim stát už v 19. století základní podmínky pro život jako ve městech (pošta, četnictvo, telefon, železnice, zásobování apod.), i když na tyto služby musely státní společnosti použít prostředky z oblastí, kde vydělávaly.
Z dáli se zdá, že český venkov se diktátu trhu dokáže bránit o něco lépe než venkov rakouský, kde však je kladen největší důraz na příjmy obyvatelstva, které si pak může služby snáze zaplatit. V každém případě se rušením venkovských pracovišť jedná o diskriminaci venkova. Zřejmě to čeká i český venkov, jehož obyvatelstvo zásluhou prezidenta Klause a politiků ODS není chráněno antidiskriminačním zákonem. (F.Novotný, 2.9.2010).
Cíl je stejný, pouze tempo je jiné. České je nejméně trojnásobné. "Trh bez přívlastků", "privatizace" hospodářských družstev a zpracovatelů mimo ruce rolníka, to je to, čím se ČR významně liší od BRD i OR!
OdpovědětVymazatK neprospěchu venkova. Prostě metoda čučche
"po česku". Včetně tleskačů!