Jsou evropské biopotraviny příčinou hladu ve světě?

Některé odhady hovoří o tom, že na Zemi je jedna miliarda lidí, kteří trpí hladem. Je to sice velké číslo, ale v porovnání s rokem 1960 hovoří o úžasném pokroku v odstraňování hladu.

Evropa se na odstraňování hladu moc nikdy nepodílela, v současnosti se zásluhou podpory výroby biopotravin ještě víc zaostává. Biopotraviny kvůli vysoké ceně jsou v oblastech hladu nedostupné. Evropa se stále nemůže rozhodnout, jestli se zaměřit na velkovýrobu levných potravin, nebo na drahé biopotraviny, pěstované na malých farmách. Rýsuje se více druhá možnost, protože se svými malými plochami zemědělské půdy velkovýrobě ve světě nemůže konkurovat. A to nejen australskému a severo- a jihoamerickému zemědělství, ale ani rozvíjející velkovýrobě v Africe a Asii. Brazilii je nemožné konkurovat ve výrobě vepřového masa a kuřat, Argentině ve výrobě hovězího, Chile ve výrobě ovoce.

Zdá se, že svět dospívá, nebo už dospěl, do situace, kdy hlad ve světě není problémem nedostatku potravin, ale problémem likvidity, neschopnosti lidí si je koupit. Už nyní se na světě nespotřebuje tolik potravin, kolik se vyrobí, 15 procent potravin je nutno likvidovat, protože jsou tam, kde je lidé nejsou schopni koupit. Skutečnou příčinou hladu je nezaměstnanost. Je to začarovaný kruh. Industrializace zemědělství bere lidem pozemky a práci, tedy i schopnost koupit si potraviny. Jiným problémem je skladování potravin. FAO odhaduje, že 30 procent světové produkce potravin musí být likvidováno, protože se při dlouhém skladování, dopravě a prodeji zkazí nebo je zničeno škůdci.

Západní Evropa je zásluhou vlhkého klimatu zřejmě k výrobě biopotravin předurčena, naopak suché písčité půdy na jižní polokouli jsou předurčeny ke konvenčnímu zemědělství. Zemědělství je nekonečně dlouhý proces, který ve skutečnosti se nedá urychlit ani plánováním ani nekontrovatelnými zákony trhu. (fn)