Na naší padesáté rovnoběžce je využití sluneční energie tři hodiny denně (průměrně). Počet velkých fotovoltaických elektráren v České republice už dosahuje k deseti tisícům.
Špás za 500 miliard, který samozřejmě zaplatí občan. Byznys na míru podnikavců, kteří za prodanou (nikoli vyrobenou) elektrickou energii obdrží od státu 13 korun za kWh. Kde na to stát vezme peníze? Samozřejmě od občanů, takže je brzy možné očekávat cenu elektřiny vyšší než 10 Kč/ kWh.
Životnost fotovoltaických elektráren je asi 15 let, potom musí přijít ekologická likvidace slunečních panelů a rekultivace tisíců hektarů znehodnocené zemědělské půdy. Všechno opět zaplatí daňový poplatník. Odhad ceny za likvidaci panelů je 1 bilion korun.
V roce 2025 samozřejmě podnikatelé ve sluneční energii už dávno nebudou k dispozici, a tak prodělečný byznys bude vysávat státní pokladnu, respektive kapsy občanů-daňových poplatníků. Téměř s jistotou lze napsat, že při ekologickém (lépe řečeno tureckém) hospodaření státu na to padnou penzijní fondy současné střední generace (tak jako na privatizaci padly fondy současných důchodců), která v důchodu, pokud se ho dožije, bude ráda, že si bude moci uvařit kafe, nikoli už posvítit na záchodě.
Za komunistické totality si člověk moc vybírat nemohl, když však měl žízeň, mohl pít vodu, a nikdo ho nenutil, aby pil kyselé pivo. Elektřina už je pro člověka důležitá jako pití. Proč tedy musí občan platit drahou bio-elektřinu, když ji nechce? Bylo by zajímavé spočítat - kdyby lidé měli možnost výběru: buď obyčejná elektřina za 5 Kč, nebo bio-elektřina za 15 Kč - kolik otlemených ekologických aktivistů, včetně Bursíka, Dusíka a všech pro ekoterorizmus hlasujících zákonodárců, by si vybralo tu dražší. (F.Novotný, 4.9.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat