Z Prahy do Českých Budějovic zamířila výstava "My jsme to nevzdali." V předvolebním blázinci je prohlídka výstavy jednou z možností jak alespoň na malou chvíli ignorovat všudepřítomnou agresivní propagandu politických stran.
Na panelech, rozmístěných do konce tohoto týdne po náměstí, je možné vidět fotografie představitelů komunistického režimu, zásahy Veřejné bezpečnosti na konci osmdesátých let a vzpomínky lidí, kteří byli tehdejším režimem nějak postiženi.
Dojmy z výstavy musí být různé, hlavně rozpačité. Většinu lidí, kteří vládu komunistů zažili, trápily úplně jiné problémy (pracoviště, bydlení, korupce, protekční pozice komunistů atd.) než úzkou skupinku disidentů, jejichž provokativním exhibicím před kamerami západních televizí jako by autoři výstavy přikládali rozhodující podíl na pádu komunizmu.
Bylo by zajímavé zjistit, jaké procento mladých lidí se u panelů výstavy alespoň na pár vteřin zastaví. Podle krátkého pozorování se zdá, že je to pod jejich úroveň a raději u okénka "Vokno" o padesát metrů dál nedávají odpočinout prodavačům boget, hranolků a majonézy.
A protější roh střeží pozorné oko strážníka, tak jako to dělávali jeho předchůdci, příslušníci VB, před 30 - 40 lety.
Ivan Martin Jirous měl na vyrovnání s komunistickými pohlaváry jednoduché řešení. Zdá se, že i dnes jsou podobní "Magoři", kteří by se chtěli se současnými pohlaváry vyrovnat stejně, a možná je jich víc než v roce 1990.
Žádné komentáře:
Okomentovat