Křižovatka Tábor

Město Tábor je spojováno s husitským hnutím. Tyto tradice byly sice oživeny v 19. století Františkem Palackým, ale Tábor má jiné priority, protože je přirozenou křižovatkou. Před rokem 1948 to bylo krajské město, nyní je to živé město, které si období husitů připomíná jen symbolicky.




Každou hodinu se na táborském nádraží křižují rychlíky jezdící mezi Prahou a Českými Budějovicemi.





Zvenčí táborské nádraží příliš nezměnilo podobu, jakou mělo v době 1. světové války, kdy zde na Josefu Švejkovi byla vymáhaná pokuta za zatažení záchranné brzdy v rychlíku. Není zde už "Bahnhofs-Militärkommando" jako v roce 1915 ani nádražní restaurace, kde Švejk seděl a pil jedno pivo za druhým, zatímco mu odjely všechny vlaky na Budějovice. Restauraci nahradilo jakési Bistro, ve kterém by za pětku od neznámého dobrodince nyní Švejk nedostal ani malé pivo.





Táborská Hospodářská akademie byla za Rakouska institucí, ve které bylo možné získat nejvyšší zemědělské vzdělání v Čechách. Po vzniku ČSR se vysokoškolské zemědělské vzdělávání přesunulo na ČVUT do Prahy.





Táborské autobusové nádraží je více zajímavé zvenčí než zevnitř.




První česká elektrifikovaná železniční trať, postavená v roce 1904 Františkem Křižíkem, stále má konečnou v prostoru před táborským nádražím, od něhož ji nyní odděluje budova nové pošty. Vlak právě couvá k nástupišti.





"Bechyňka" se potom šine mezi zaparkovanými automobily.






I v Táboře žijí lidé, kteří toho k životu mnoho nepotřebují, o to více se radují z teplého jarního slunce