O škodlivosti ideologií, v nichž se vše musí podřizovat představám některého jedince nebo úzké skupiny lidí, bylo napsáno už hodně. České země měly možnost ve dvacátém století poznat dvě ideologie, nacistickou a komunistickou. Obě přinesly obyvatelstvu mnoho utrpení, proto by bylo na místě každou další ideologii rázně odmítnout. Bohužel opět se projevuje maloměšťácké sobectví, nezájem o problémy ostatních lidí.
Evropu začíná ovládat strašidlo zeleného fašizmu, který už nyní způsobuje ekonomické utrpení milionům lidí. Dokladem je letošní dlouhá a tuhá zima, jež společně s globální finanční krizí provětrala úspory spousty lidí na venkově, kteří z vytápění uhlím přešli na tzv. ekologické vytápění. Ať vytápějí elektřinou, plynem, dřevem či paletami, je toto vytápění stále dražší než vytápění záměrně předraženým uhlím.
Přestože nejvíce je ovzduší zamořené ve městě, je největší snaha odstranit bezvýznamné množství zdrojů znečištění z venkova. Tyto aktivity různých ochránců životního prostředí platí samozřejmě vlády a EU. Ale jak dlouho budou stačit peníze? Nestačí zřejmě útoky proti venkovu prostřednictvím předraženého tepla, nyní přichází na řadu vyhánění zemědělských traktorů se vznětovými motory. Celá řada výzkumných pracovišť ve světě se nyní zabývá vývojem elektrických traktorů, jejichž ceny na trhu si zřejmě nikdo ještě neodváží prozradit.
Obdělání pozemků za pomoci elektrické energie není nic nového, lanová elektrická orba byla zaváděna již na počátku 20. století. Tehdy se jednalo buď o příménahrazení zvířecí tažné síly (koní, volů a krav) nebo o nahrazení parní lanové orby. Lanová orba byla postupně vytlačena levnějšími a mobilnějšími motorovými pluhy a traktory. V malém provedení si lanovou orbu za socializmu, kdy pro běžného občana nákup traktoru nebyl možný, zřizovali někteří zruční záhumenkáři a zahrádkáři. V případě elektrické lanové orby se vždy jedná o odebírání elektrické energie z normální elektrické sítě. V případě elektrických traktorů, vyvíjených v současnosti, se jedná o pohon akumulátory. Na pohon elektřinou ze slunce fotovoltaické články na střechách traktorů určitě stačit nebudou. Nabíjení akumulátorů opět musí být ze sítě, což samozřejmě není a nebude zadarmo.
Přechod na elektrická motorová vozidla, včetně traktorů a zemědělských strojů, nemusí vždy být pro životní prostředí prospěšný. Stačí vzpomenout biologické pohonné hmoty, kde po sečtení emisí, při jejich výrobě - a ani spalování v motorech není čisté, dochází k zamořování ovzduší téměř stejnému jako při používání běžných pohonných hmot. Jiné to asi nebude s výrobou elektrických vozidel. Výroba akumulátorů, jejich nabíjení, provoz a likvidace patrně produkují nejméně stejně škodlivé emise jako tradiční pohonné hmoty.
Vzhledem k tomu, co vývoj různých ekologických strojů stojí peněz, jaká bude jejich cena na trhu a kolik bude stát provoz, není možné se ubránit myšlence, že levnější a nejvíce ekologický by byl návrat k potažní práci, k volům, koním, kravám, oslům, mezkům, velbloudům atd. To by se zase nelíbilo ochráncům zvířat.
Prostě zemědělství si nevybere, je příliš na očích, a venkov a zemědělci mnoha lidem příliš překáží, obzvášť když je dostatek potravin. "Je otázkou, jestli zemědělství potřebujeme," prohlásil prezident Klaus před několika lety při návštěvě farmy předsedy jedné zemědělské organizace. Bude tedy záležet na občanech, jestli dají přednost domácím zemědělcům, umožní jim hospodařit bez omezování a diktátu ochranářských organizací, nebo dají na prezidentovu ideu a budou preferovat dovoz levných potravin z Asie.(F. Novotný, 2.3.2010)
Evropu začíná ovládat strašidlo zeleného fašizmu, který už nyní způsobuje ekonomické utrpení milionům lidí. Dokladem je letošní dlouhá a tuhá zima, jež společně s globální finanční krizí provětrala úspory spousty lidí na venkově, kteří z vytápění uhlím přešli na tzv. ekologické vytápění. Ať vytápějí elektřinou, plynem, dřevem či paletami, je toto vytápění stále dražší než vytápění záměrně předraženým uhlím.
Přestože nejvíce je ovzduší zamořené ve městě, je největší snaha odstranit bezvýznamné množství zdrojů znečištění z venkova. Tyto aktivity různých ochránců životního prostředí platí samozřejmě vlády a EU. Ale jak dlouho budou stačit peníze? Nestačí zřejmě útoky proti venkovu prostřednictvím předraženého tepla, nyní přichází na řadu vyhánění zemědělských traktorů se vznětovými motory. Celá řada výzkumných pracovišť ve světě se nyní zabývá vývojem elektrických traktorů, jejichž ceny na trhu si zřejmě nikdo ještě neodváží prozradit.
Obdělání pozemků za pomoci elektrické energie není nic nového, lanová elektrická orba byla zaváděna již na počátku 20. století. Tehdy se jednalo buď o příménahrazení zvířecí tažné síly (koní, volů a krav) nebo o nahrazení parní lanové orby. Lanová orba byla postupně vytlačena levnějšími a mobilnějšími motorovými pluhy a traktory. V malém provedení si lanovou orbu za socializmu, kdy pro běžného občana nákup traktoru nebyl možný, zřizovali někteří zruční záhumenkáři a zahrádkáři. V případě elektrické lanové orby se vždy jedná o odebírání elektrické energie z normální elektrické sítě. V případě elektrických traktorů, vyvíjených v současnosti, se jedná o pohon akumulátory. Na pohon elektřinou ze slunce fotovoltaické články na střechách traktorů určitě stačit nebudou. Nabíjení akumulátorů opět musí být ze sítě, což samozřejmě není a nebude zadarmo.
Přechod na elektrická motorová vozidla, včetně traktorů a zemědělských strojů, nemusí vždy být pro životní prostředí prospěšný. Stačí vzpomenout biologické pohonné hmoty, kde po sečtení emisí, při jejich výrobě - a ani spalování v motorech není čisté, dochází k zamořování ovzduší téměř stejnému jako při používání běžných pohonných hmot. Jiné to asi nebude s výrobou elektrických vozidel. Výroba akumulátorů, jejich nabíjení, provoz a likvidace patrně produkují nejméně stejně škodlivé emise jako tradiční pohonné hmoty.
Vzhledem k tomu, co vývoj různých ekologických strojů stojí peněz, jaká bude jejich cena na trhu a kolik bude stát provoz, není možné se ubránit myšlence, že levnější a nejvíce ekologický by byl návrat k potažní práci, k volům, koním, kravám, oslům, mezkům, velbloudům atd. To by se zase nelíbilo ochráncům zvířat.
Prostě zemědělství si nevybere, je příliš na očích, a venkov a zemědělci mnoha lidem příliš překáží, obzvášť když je dostatek potravin. "Je otázkou, jestli zemědělství potřebujeme," prohlásil prezident Klaus před několika lety při návštěvě farmy předsedy jedné zemědělské organizace. Bude tedy záležet na občanech, jestli dají přednost domácím zemědělcům, umožní jim hospodařit bez omezování a diktátu ochranářských organizací, nebo dají na prezidentovu ideu a budou preferovat dovoz levných potravin z Asie.(F. Novotný, 2.3.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat