V ČR je prodej syrového mléka v městských automatech oficiálně vydáván za přímý prodej mléka za dvora, ale ve většině ostatních zemích EU je přímým prodejem myšlen skutečný prodej přímo ve dvoře u sedláka. Mimo mléčný průmysl je v ČR na trh uváděno asi 0,36 procenta mléka.
Ještě před pár desetiletími byla prakticky v každém českém městě "Mlékárna", speciální prodejna mléka a mléčných výrobků. Tento způsob prodeje mléka byl znám už v 19. století, pravděpodobně ještě dříve. Mlékárny původně zřizoval nějaký místní velkostatek, později také mlékařská družstva a velké mlékárny, které mléko odebíraly od zemědělců. Bylo to kvůli pohodlí zákazníků, aby nemuseli pro mléko docházet do dvorů. Mléko bylo z velkých konví zákazníkům naléváno do přinesených nádob nebo do lahví se širokým hrdlem. Hygiena ve starých krámech je k dnešní hodně vzdálená, přesto nebylo střevních onemocnění více než v současnosti, možná méně. Osvědčil se i prodej mléka ve vratných lahvích, o jejichž vyřazení, a tím i o konec starých speciálně vonících mlékáren, se koncem šedesátých let postaraly igelitové sáčky, které více než 20 let vládly v maloobchodních chladících boxech. Současné české mléčné automaty nejsou tedy ničím jiným než samoobslužnou mlékárnou.
Mléčné automaty nejsou českým vynálezem. U jejich zrodu stály odlehlé horské statky v Itálii, Švýcarsku a Rakousku, jimž mlékárny nechtěly mléko odvážet, a tak syrové mléko prodávaly turistům. Ze statků automaty pronikly do horských městeček, kde je mléko, vyrobené na alpských loukách, krajovou atrakcí pro turisty. Mimo těchto zemí se mléčné automaty v Evropě neujaly, a to ani v takových mléčných velmocích jako je Dánsko, Nizozemí či Francie. Nejvíc automatů je v Itálii, ale při současném tempu jejich zavádění je možné, že ji ČR brzy předstihne.
Trubička, kterou mléko z automatu teče, připomíná pípu na pivo. Cena a provoz mléčného automatu nejsou nejlevnější - firma, která je instaluje, zisk nezveřejňuje - nebylo by snad ekonomicky výhodnější vrátit se k zmodernizovaným starým mlékárnám s lidskou obsluhou, kde by se syrové mléko, ve stejné nebo nižší ceně než v automatech, natáčelo jako pivo v hospodách nebo víno a lihoviny ve vinotékách. Takový prodej, kterým by se vytvořily stovky, možná tisíce, pracovních míst, by zřejmě okamžitě odsoudili nejen prodejci a pronajímatelé automatů, mlékárny a obchodní řetězce, ale především státní likvidátoři malých živností.
V českém prostoru soupeří mléko s pivem už snad od dob praotce Čecha. Jedním z největších pokroků v pivovarnictví bylo zavedení vratných skleněných lahví. Není známo, že by manipulace s lahvemi cenu piva razantně zvyšovala, ani že by byla ohrožena hygiena, přitom sklo minimálně poškozuje životní prostředí. Proč také není možný prodej mléka, mléčných výrobků, limonád a vod atd. ve vratných skleněných lahvích jako dříve? Chemický průmysl zřejmě ovládá i Stranu zelených. Nebo je pro ochránce životního prostředí opravdu tak těžké pochopit, že odstraněním plastů z domácností by byl odstraněn i zdroj zamořování životního prostředí? Zdá se, že v zájmu Strany zelených není ani tolik skutečná ochrana životního prostředí jako hlasy voličů, pozice ve vládě, dobré bydlo za státní peníze a výběr daní a pokut. (F.Novotný, 10.3.2010)
Ještě před pár desetiletími byla prakticky v každém českém městě "Mlékárna", speciální prodejna mléka a mléčných výrobků. Tento způsob prodeje mléka byl znám už v 19. století, pravděpodobně ještě dříve. Mlékárny původně zřizoval nějaký místní velkostatek, později také mlékařská družstva a velké mlékárny, které mléko odebíraly od zemědělců. Bylo to kvůli pohodlí zákazníků, aby nemuseli pro mléko docházet do dvorů. Mléko bylo z velkých konví zákazníkům naléváno do přinesených nádob nebo do lahví se širokým hrdlem. Hygiena ve starých krámech je k dnešní hodně vzdálená, přesto nebylo střevních onemocnění více než v současnosti, možná méně. Osvědčil se i prodej mléka ve vratných lahvích, o jejichž vyřazení, a tím i o konec starých speciálně vonících mlékáren, se koncem šedesátých let postaraly igelitové sáčky, které více než 20 let vládly v maloobchodních chladících boxech. Současné české mléčné automaty nejsou tedy ničím jiným než samoobslužnou mlékárnou.
Mléčné automaty nejsou českým vynálezem. U jejich zrodu stály odlehlé horské statky v Itálii, Švýcarsku a Rakousku, jimž mlékárny nechtěly mléko odvážet, a tak syrové mléko prodávaly turistům. Ze statků automaty pronikly do horských městeček, kde je mléko, vyrobené na alpských loukách, krajovou atrakcí pro turisty. Mimo těchto zemí se mléčné automaty v Evropě neujaly, a to ani v takových mléčných velmocích jako je Dánsko, Nizozemí či Francie. Nejvíc automatů je v Itálii, ale při současném tempu jejich zavádění je možné, že ji ČR brzy předstihne.
Trubička, kterou mléko z automatu teče, připomíná pípu na pivo. Cena a provoz mléčného automatu nejsou nejlevnější - firma, která je instaluje, zisk nezveřejňuje - nebylo by snad ekonomicky výhodnější vrátit se k zmodernizovaným starým mlékárnám s lidskou obsluhou, kde by se syrové mléko, ve stejné nebo nižší ceně než v automatech, natáčelo jako pivo v hospodách nebo víno a lihoviny ve vinotékách. Takový prodej, kterým by se vytvořily stovky, možná tisíce, pracovních míst, by zřejmě okamžitě odsoudili nejen prodejci a pronajímatelé automatů, mlékárny a obchodní řetězce, ale především státní likvidátoři malých živností.
V českém prostoru soupeří mléko s pivem už snad od dob praotce Čecha. Jedním z největších pokroků v pivovarnictví bylo zavedení vratných skleněných lahví. Není známo, že by manipulace s lahvemi cenu piva razantně zvyšovala, ani že by byla ohrožena hygiena, přitom sklo minimálně poškozuje životní prostředí. Proč také není možný prodej mléka, mléčných výrobků, limonád a vod atd. ve vratných skleněných lahvích jako dříve? Chemický průmysl zřejmě ovládá i Stranu zelených. Nebo je pro ochránce životního prostředí opravdu tak těžké pochopit, že odstraněním plastů z domácností by byl odstraněn i zdroj zamořování životního prostředí? Zdá se, že v zájmu Strany zelených není ani tolik skutečná ochrana životního prostředí jako hlasy voličů, pozice ve vládě, dobré bydlo za státní peníze a výběr daní a pokut. (F.Novotný, 10.3.2010)
Žádné komentáře:
Okomentovat