Čí je lesní a polní zvěř ? Kdo by měl zodpovídat za škody, které zvěř způsobí? Současná situace je taková, že za škody způsobené zvěří na vozidlech zodpovídá ten, co ji nezavinil, tedy řidič. Za škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách zodpovídá (pouze částečně) uživatel honitby, ve skutečnosti zemědělec musí škody nést sám.
Podle stávajícího zákona 449/2001 Sb. o myslivosti má záležitost být řešena dohodou. Jak například může vypadat dohoda mezi soukromým zemědělcem, zaneprázdněným prací a bojem o existenci, s postbolševickou mysliveckou společností, která má k dispozici jednotky právníků, politiků a mafiánských podnikatelů?
Za feudalizmu patřila lovná zvěř králi a šlechtě. Patřila jim i zemědělská půda, přesto sedlákům škoda na porostech byla hrazena. František Heřmánek v knize Bratr celého světa psal o tom, jakým způsobem v případě neúrody si středověcí sedláci pomáhali: Paznehty přidělanými k dřevákům si zdupali pole, a velkostatek škodu zaplatil. Tak to by na současných lánech dneska nikdo nedělal.
Po zrušení poddanství získali sedláci, společně s obdělávanými pozemky, i honitby. Šlechtici se ze dne na den lovu nechtěli vzdát, tak si honitby najímali, přičemž se zavazovali nadále hradit škody na polních plodinách. Navíc nájemci nechávali sedláky na jejich pozemcích střílet zajíce. Současné myslivecké společnosti se o zvěř s nikým dělit nechtějí, škody také hradit nechtějí. Proč taky, když právo je na jejich straně.
"Ziju ve Skotsku na zapadnim pobrezi, "napsal čtenář, "Minuly rok jsem jel brzy rano svym autem a primo na kapotu me z krovi skocil jelen.Auto to odhodilo do protismeru a jelen preletl pres strechu a zmizel.Vysledek byl utrzeny chladic,maska a pomackana kapota.Zavolal jsem na pojistovnu a odpoledne prijel zastupce a privezl mi nahradni auto nez se vyridi pojistna udalost.Posoudil poskozeni jako totalni zniceni a asi za 8 dni mi prisel sek na 80% ceny meho vozu.Postarali se i o odtah vraku."
To je pro běžného českého řidiče neskutečný sen. Podle zkušeností: "Pojišťovny v ČR hradí škody způsobené zvěří jen z havarijního pojištění, které si platit můžou dovolit jen některé skupiny lidí, neboť jeho výše často přesahuje cenu vozu. U některých pojišťoven je možné připlatit si k povinnému ručení asi 1.000 Kč na škody zvěří. V tom je v případě střetu se zvěří mnoho háčků, záměrných nejasností a komplikací, na které opět doplatí poškozený. Pojišťovna po odečtení amortizace zaplatí směšné odškodnění. Při zjišťování škody je třeba svědectví policie, která však má zájem vybrat pokutu. Když sraženou zvěř na místě nenajde, tak ji z nehody vyloučí a řidič platí za nesprávný způsob jízdy a od pojišťovny nedostane nic."
Další perlou českého práva je, že zabitou zvěř si řidič poškozeného vozidla nesmí nechat, ale musí ji odevzdat myslivecké společnosti. Jinak je potrestán za krádež.
Podle stávajícího zákona 449/2001 Sb. o myslivosti má záležitost být řešena dohodou. Jak například může vypadat dohoda mezi soukromým zemědělcem, zaneprázdněným prací a bojem o existenci, s postbolševickou mysliveckou společností, která má k dispozici jednotky právníků, politiků a mafiánských podnikatelů?
Za feudalizmu patřila lovná zvěř králi a šlechtě. Patřila jim i zemědělská půda, přesto sedlákům škoda na porostech byla hrazena. František Heřmánek v knize Bratr celého světa psal o tom, jakým způsobem v případě neúrody si středověcí sedláci pomáhali: Paznehty přidělanými k dřevákům si zdupali pole, a velkostatek škodu zaplatil. Tak to by na současných lánech dneska nikdo nedělal.
Po zrušení poddanství získali sedláci, společně s obdělávanými pozemky, i honitby. Šlechtici se ze dne na den lovu nechtěli vzdát, tak si honitby najímali, přičemž se zavazovali nadále hradit škody na polních plodinách. Navíc nájemci nechávali sedláky na jejich pozemcích střílet zajíce. Současné myslivecké společnosti se o zvěř s nikým dělit nechtějí, škody také hradit nechtějí. Proč taky, když právo je na jejich straně.
"Ziju ve Skotsku na zapadnim pobrezi, "napsal čtenář, "Minuly rok jsem jel brzy rano svym autem a primo na kapotu me z krovi skocil jelen.Auto to odhodilo do protismeru a jelen preletl pres strechu a zmizel.Vysledek byl utrzeny chladic,maska a pomackana kapota.Zavolal jsem na pojistovnu a odpoledne prijel zastupce a privezl mi nahradni auto nez se vyridi pojistna udalost.Posoudil poskozeni jako totalni zniceni a asi za 8 dni mi prisel sek na 80% ceny meho vozu.Postarali se i o odtah vraku."
To je pro běžného českého řidiče neskutečný sen. Podle zkušeností: "Pojišťovny v ČR hradí škody způsobené zvěří jen z havarijního pojištění, které si platit můžou dovolit jen některé skupiny lidí, neboť jeho výše často přesahuje cenu vozu. U některých pojišťoven je možné připlatit si k povinnému ručení asi 1.000 Kč na škody zvěří. V tom je v případě střetu se zvěří mnoho háčků, záměrných nejasností a komplikací, na které opět doplatí poškozený. Pojišťovna po odečtení amortizace zaplatí směšné odškodnění. Při zjišťování škody je třeba svědectví policie, která však má zájem vybrat pokutu. Když sraženou zvěř na místě nenajde, tak ji z nehody vyloučí a řidič platí za nesprávný způsob jízdy a od pojišťovny nedostane nic."
Další perlou českého práva je, že zabitou zvěř si řidič poškozeného vozidla nesmí nechat, ale musí ji odevzdat myslivecké společnosti. Jinak je potrestán za krádež.
Dobrý den. Zemědělci si stěžují a stěžovat budou pořád. Jednu sezonu prší moc, jindy je zase moc sucha. Stejně je to s myslivci. Jsou trnem v oku všech zemědělců. Je potřeba aby úroda byla co největší a tak se do země cpou tuny chemikálií pro větší výnos, které potom dešťová voda spláchne do potoků. Rozoraly se všechny meze a příjezdové cesty do lesů. Sekačky mají čím dál větší záběr a to že se každoročně v jednom sdružení rozsekají desítky srnčat a zajíců nikomu nevadí. Navíc myslivci na tyto škody neuplatňují žádné nároky, byť je vzniklá škoda mnohdy kolem sta tisíc. V lánech polí které mají 100ha, kde se pěstuje monokultura, nejlépe řepka, ne protože by byla pro stát prospěšná, ale proto, že za ni zemědělci dostanou ve výkupu 1200Kč za metrák, je naprosto vyloučené např. černou zvěř odtamtud vyhnat. Zvěř je přírodní bohatství, které tu bylo už před tisíci lety, kdy tu žádní soukromí zemědělci nebyli. Je potřeba se zvěří rozumně hospodařit v souladu se zákonem o myslivosti a najít se zemědělci společnou cestu. Musíme si všichni uvědomit, že zaplacení požadovaných částek za škody jsou pro MS likvidační.
OdpovědětVymazatMilan Č.