"Dokument podepíšeme, protože Šumava prostě nějakou vizi do budoucna potřebuje,“ vysvětlil nový předseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka. Jedná se o podpis dohody Vize Šumava 2020, o které se včera jednalo ve Vimperku.
Vláda schválila Krajinný plán integrovaného rozvoje (KIPR), díky kterému budou bodově (10%) zvýhodněny projekty obcí ve specifických oblastech podávané do operačních programů a dále MŽP vytvořilo speciální program podpory obcí hrazený ze Státního fondu životního prostředí.
„Uschly Modravské slatě, usychá Jelení skok. Pod Polomem, Ždánidly a Plesnou vznikají obrovské holiny. Jak vypadají Černá hora a Prameny Vltavy, to už všichni vědí.“říká jihočeská lékařka Jitka Marková, která se problematice Šumavy dlouhodobě věnuje.
Marný je boj doktorky Markové a dalších milovníků staré dobré Šumavy, zvítězily peníze, kterými se šumavské starosty podařilo umlčet. Bylo jen otázkou času, kdy se mazaným pražským politikům, úředníkům a ekologickým aktivistům, kteří svou existenci založili na likvidaci tradičního kulturního venkova a kultivované krajiny, podaří jednotu politicky naivních šumavských starostů rozbít. Bylo zřejmé, že bičem šumavské rebelanty těžko přinutí k poslušnosti, zkusili to medem, lépe řečeno penězi. A uspělili. Peníze od státu vítězí na všech frontách, i když je státní pokladna prázdná. Může být lepší příklad státní korupce?
Na jedné straně by dohoda měla přinést více peněz do pokladen obcí ležících na území národního parku, na druhé straně by mohla znamenat, že se v národním parku ještě zvětší bezzásahová území, která jsou již dnes velmi tvrdě kritizována. Na čtvrtečním jednání se na tom shodli někteří starostové šumavských obcí, ministr životního prostředí Jan Dusík, ředitel Správy NP Šumava František Krejčí a náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
Aby jednání proběhlo podle přání Prahy, posílili pražský tým i dva bývalí ministři životního prostředí Ladislav Miko a Martin Bursík. Zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje, se také směli zúčastnit.
Vláda schválila Krajinný plán integrovaného rozvoje (KIPR), díky kterému budou bodově (10%) zvýhodněny projekty obcí ve specifických oblastech podávané do operačních programů a dále MŽP vytvořilo speciální program podpory obcí hrazený ze Státního fondu životního prostředí.
„Uschly Modravské slatě, usychá Jelení skok. Pod Polomem, Ždánidly a Plesnou vznikají obrovské holiny. Jak vypadají Černá hora a Prameny Vltavy, to už všichni vědí.“říká jihočeská lékařka Jitka Marková, která se problematice Šumavy dlouhodobě věnuje.
Marný je boj doktorky Markové a dalších milovníků staré dobré Šumavy, zvítězily peníze, kterými se šumavské starosty podařilo umlčet. Bylo jen otázkou času, kdy se mazaným pražským politikům, úředníkům a ekologickým aktivistům, kteří svou existenci založili na likvidaci tradičního kulturního venkova a kultivované krajiny, podaří jednotu politicky naivních šumavských starostů rozbít. Bylo zřejmé, že bičem šumavské rebelanty těžko přinutí k poslušnosti, zkusili to medem, lépe řečeno penězi. A uspělili. Peníze od státu vítězí na všech frontách, i když je státní pokladna prázdná. Může být lepší příklad státní korupce?
Na jedné straně by dohoda měla přinést více peněz do pokladen obcí ležících na území národního parku, na druhé straně by mohla znamenat, že se v národním parku ještě zvětší bezzásahová území, která jsou již dnes velmi tvrdě kritizována. Na čtvrtečním jednání se na tom shodli někteří starostové šumavských obcí, ministr životního prostředí Jan Dusík, ředitel Správy NP Šumava František Krejčí a náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
Aby jednání proběhlo podle přání Prahy, posílili pražský tým i dva bývalí ministři životního prostředí Ladislav Miko a Martin Bursík. Zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje, se také směli zúčastnit.
Žádné komentáře:
Okomentovat