„Je to správné, že budou protestovat. Jen by neměli jezdit do Prahy, ale vyklopit dvě fůry hnoje na D1 a hned by se jim začal někdo věnovat. Ve Francii se s tím taky nepárali. Měli by mít stejné podmínky jako mají ostatní v Unii. Zatímco tady zemědělci bojují o přežití, krouží tu supi a skupují za babku zemědělskou půdu, na kterou domácí ani nemají finance. Za dva roky ji pak prodají Holanďanům,“ podpořil zemědělce živnostník Karel Trkal z Jarošova nad Nežárkou.
Podporu mají tentokrát ještě silnější než při minulých demonstracích. „Zastoupení na protestu budeme mít širší. Původně jsme plánovali, že pojede z každého podniku jedno auto, ale pojedou většinou asi dvě auta, tedy po osmi lidech. Naše protesty byly dosud brány na lehkou váhu, ale pokud nebude fungovat zemědělství, bude to mít dopad i na dodavatele zemědělské techniky a zpracovatele, proto tentokrát pojedou do Prahy i jejich zástupci,“ uvedl předseda Okresní agrární komory v Jindřichově Hradci a předseda ZD Budíškovice Jan Koutný.
Přibližně sto zemědělců z okresu Klatovy se zúčastní 2. prosince shromáždění zemědělců na Hradčanském náměstí v Praze:
„Hlavním cílem této akce je zajistit v rámci sestavování státního rozpočtu pro rok 2010 posílení kapitoly ministerstva zemědělství o 1,5 miliardy korun vázaných na dorovnání přímých plateb, upozornit veřejnost a politiky na ohrožení existence českého zemědělství dlouhodobým propadem tržeb a příjmů, na likvidační procesy v oborech živočišné výroby a odvětvích rostlinné produkce. Nelíbí se nám vývoj českého zemědělství, jehož rozměr a význam stále klesá. Dovozy hovězího masa meziročně vzrostly o 13 %, vepřového masa o 19 % a drůbežího masa o 22 %. Nelíbí se nám sestavení státního rozpočtu, který počítá se snížením kapitoly ministerstva zemědělství o 5,3 miliardy koru. Staré země evropské patnáctky například Francie a Německo naopak pro farmáře vyhlašují balíky podpor,“ zlobí se ředitelka Okresní agrární komory v Klatovech Jiřina Jandová.
„Po sečtení všech výdajů na zemědělství z Bruselu a z národního rozpočtu již nyní dostáváme na 1 hektar v průměru jenom cca 60 % financí které má rakouský nebo německý farmář. Dále se tak prohloubí současné nerovné podmínky a neschopnost vzájemné konkurence mezi novými a starými členy EU. Nesouhlasíme se sociálními důsledky výše popsaného stavu. Také mzdy zemědělců jsou šest tisíc korun pod průměrnou mzdou v ČR a nyní se stále snižují. Nelíbí se nám propouštění zaměstnanců navazující na vyprazdňující se stáje a likvidaci dobytka. České zemědělství se vydalo na cestu úpadku,“ pokračuje Jandová.
Šnajdr (AK Domažlice) : "Příští rok vidím podstatně horší než tento, neboť v letošním roce jsme prakticky od dubna zaznamenali velký pád výkupních cen. Například vyhlídka, že by se cena obilí zvedla do sklizně, není, neboť Evropa má dostatek obilí. Výkupní cena mléka se sice zvedá, ale jen po pěti haléřích, a bude trvat dlouho, než dosáhne akceptovatelné výše. Někteří zemědělci sice měli nějaké rezervy z předchozích let, ale ty jsou pryč. Rok 2010 vidíme jako velice náročný."
Čeští zemědělci jsou nespokojení, neboť společná zemědělská politika Evropské unie není ´společná´.
„Je výrazně protekcionistická, a to ve prospěch starých členských zemí, takzvané EU patnáctky. Rozdíly jsou v přímých platbách hrazených z Evropského zemědělského garančního fondu. zatímco v ´patnáctce´ činí průměrná podpora 323 eur na hektar zemědělské půdy, v Německu je to dokonce 345 eur. U nás dosáhnou jen 178 eur na hektar užité zemědělské půdy,“ uvádí mimo jiné Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR) .
Podle Smlouvy o přistoupení k EU by měly být v roce 2010 dorovnány zemědělcům přímé platby do 30 % úrovně plateb pro rok 2013, což činí 77 eur na hektar. I za tohoto předpokladu by přímé platby mohly dosáhnout 255 eur/ha, avšak i tak budou pouze na 79 % průměru ´patnáctky´.
„Čeští zemědělci usilují o to, aby Společná zemědělská politika EU dále neprohlubovala rozdíly mezi zemědělci ´patnáctky´ a nově přistoupivších zemí. Proto požadují vyplacení národních doplňkových plateb ve výši, již umožňuje přístupová smlouva, tedy 77 eur na ha, což je v přepočtu zhruba 2 000 korun. Tyto peníze jsou nutné pro udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství,“ říká dokument ZS .(Zdroj: Deník)
Podporu mají tentokrát ještě silnější než při minulých demonstracích. „Zastoupení na protestu budeme mít širší. Původně jsme plánovali, že pojede z každého podniku jedno auto, ale pojedou většinou asi dvě auta, tedy po osmi lidech. Naše protesty byly dosud brány na lehkou váhu, ale pokud nebude fungovat zemědělství, bude to mít dopad i na dodavatele zemědělské techniky a zpracovatele, proto tentokrát pojedou do Prahy i jejich zástupci,“ uvedl předseda Okresní agrární komory v Jindřichově Hradci a předseda ZD Budíškovice Jan Koutný.
Přibližně sto zemědělců z okresu Klatovy se zúčastní 2. prosince shromáždění zemědělců na Hradčanském náměstí v Praze:
„Hlavním cílem této akce je zajistit v rámci sestavování státního rozpočtu pro rok 2010 posílení kapitoly ministerstva zemědělství o 1,5 miliardy korun vázaných na dorovnání přímých plateb, upozornit veřejnost a politiky na ohrožení existence českého zemědělství dlouhodobým propadem tržeb a příjmů, na likvidační procesy v oborech živočišné výroby a odvětvích rostlinné produkce. Nelíbí se nám vývoj českého zemědělství, jehož rozměr a význam stále klesá. Dovozy hovězího masa meziročně vzrostly o 13 %, vepřového masa o 19 % a drůbežího masa o 22 %. Nelíbí se nám sestavení státního rozpočtu, který počítá se snížením kapitoly ministerstva zemědělství o 5,3 miliardy koru. Staré země evropské patnáctky například Francie a Německo naopak pro farmáře vyhlašují balíky podpor,“ zlobí se ředitelka Okresní agrární komory v Klatovech Jiřina Jandová.
„Po sečtení všech výdajů na zemědělství z Bruselu a z národního rozpočtu již nyní dostáváme na 1 hektar v průměru jenom cca 60 % financí které má rakouský nebo německý farmář. Dále se tak prohloubí současné nerovné podmínky a neschopnost vzájemné konkurence mezi novými a starými členy EU. Nesouhlasíme se sociálními důsledky výše popsaného stavu. Také mzdy zemědělců jsou šest tisíc korun pod průměrnou mzdou v ČR a nyní se stále snižují. Nelíbí se nám propouštění zaměstnanců navazující na vyprazdňující se stáje a likvidaci dobytka. České zemědělství se vydalo na cestu úpadku,“ pokračuje Jandová.
Šnajdr (AK Domažlice) : "Příští rok vidím podstatně horší než tento, neboť v letošním roce jsme prakticky od dubna zaznamenali velký pád výkupních cen. Například vyhlídka, že by se cena obilí zvedla do sklizně, není, neboť Evropa má dostatek obilí. Výkupní cena mléka se sice zvedá, ale jen po pěti haléřích, a bude trvat dlouho, než dosáhne akceptovatelné výše. Někteří zemědělci sice měli nějaké rezervy z předchozích let, ale ty jsou pryč. Rok 2010 vidíme jako velice náročný."
Čeští zemědělci jsou nespokojení, neboť společná zemědělská politika Evropské unie není ´společná´.
„Je výrazně protekcionistická, a to ve prospěch starých členských zemí, takzvané EU patnáctky. Rozdíly jsou v přímých platbách hrazených z Evropského zemědělského garančního fondu. zatímco v ´patnáctce´ činí průměrná podpora 323 eur na hektar zemědělské půdy, v Německu je to dokonce 345 eur. U nás dosáhnou jen 178 eur na hektar užité zemědělské půdy,“ uvádí mimo jiné Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR) .
Podle Smlouvy o přistoupení k EU by měly být v roce 2010 dorovnány zemědělcům přímé platby do 30 % úrovně plateb pro rok 2013, což činí 77 eur na hektar. I za tohoto předpokladu by přímé platby mohly dosáhnout 255 eur/ha, avšak i tak budou pouze na 79 % průměru ´patnáctky´.
„Čeští zemědělci usilují o to, aby Společná zemědělská politika EU dále neprohlubovala rozdíly mezi zemědělci ´patnáctky´ a nově přistoupivších zemí. Proto požadují vyplacení národních doplňkových plateb ve výši, již umožňuje přístupová smlouva, tedy 77 eur na ha, což je v přepočtu zhruba 2 000 korun. Tyto peníze jsou nutné pro udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství,“ říká dokument ZS .(Zdroj: Deník)
Žádné komentáře:
Okomentovat